Řítí se na trhy „dokonalá bouře“? Vážných rizik přibývá

Starý a osvědčený recept na investiční úspěch – nakupovat při poklesech – už nemusí fungovat. Ve světové ekonomice a finančních trzích se totiž začíná míchat hodně nebezpečný koktejl opětovně vysoké inflace, problémů ve finančním sektoru v oblasti poskytovatelů soukromých půjček (tzv. private credit) a rovněž umělé inteligence, která nemusí firmám jen pomáhat zvyšovat produktivitu, ale může také zničit celý jejich byznys. Strach paradoxně panuje i z bubliny okolo AI.

„Riziko na trzích se určitě zvýšilo. Manažeři hedgeových fondů, s nimiž spolupracujeme, snižují proto riziko u investic a čekají, až se situace uklidní,“ líčí Martin Burda, předseda představenstva investiční společnosti Sirius.

A to v době, kdy jsou světové burzy v blízkosti svých rekordů po několika letech spanilé jízdy. Konkrétně největší světová burza v New Yorku rostla v posledních třech letech podle svého klíčového ukazatele – indexu S&P 500 – každoročně dvouciferným tempem. Podobných výsledků dosahovaly americké akcie naposledy během technologické bubliny na přelomu tisíciletí.

„Jsou to všechno rizikové faktory. Normálně by každý z nich mohl spustit alespoň dílčí výprodej. A zvlášť když působí společně,“ uvádí ke zmíněným rizikům Michal Stupavský, hlavní investiční stratég skupiny Conseq. Zatím ale trhy zůstávají klidné, což připisuje tomu, že „stále lpí na nedávné minulosti a pomalu reflektují významné kurzotvorné informace“.

Válka USA a Izraele s Íránem ovšem může být tou příslovečnou poslední kapkou, která způsobí problémy celé světové ekonomice. Řada investorů však stále považuje za rozumné potlačit své obavy z války, což je podle ekonoma společnosti Gavekal Research Anatoleho Kaletskeho „naprosté nepochopení historie“, vzhledem k jejímu dopadu na dodávky energie a hnojiv.

Přes proklamované prohlášení o vítězství ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa totiž dochází k eskalaci konfliktu. Ve středu bylo zasaženo íránské plynové pole, na což íránští představitelé reagovali hrozbou, že začnou útočit na energetickou infrastrukturu v ostatních zemích Perského zálivu. Následně pak také Íránci udeřili na největší závod na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, který se nachází v Kataru. Katarská státní společnost QatarEnergy uvedla, že útok způsobil značné škody.

Cena barelu ropy Brent vzápětí vyletěla nad 115 dolarů a kontrakt na dodávku plynu na příští měsíc v jednu chvíli zdražil o 35 % nad 70 eur za megawatthodinu. Akcie a dluhopisy pak v uplynulých dvou dnech klesaly, a to zejména ve čtvrtek. „Je to útok na energetickou infrastrukturu, což nás nejvíc děsí,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Trumpovo rozhodnutí zaútočit na Írán tak způsobilo světové ekonomice nový šok, který bude trvat delší dobu. Zamrzla totiž doprava ropy a zemního plynu přes Hormuzský průliv, přes nějž proudí okolo pětiny světových dodávek ropy. Navíc zastavení dopravy přichází v době, kdy není možné rychle navýšit těžbu ropy.

Podle konzultační společnosti Rapidan Energy jde o největší narušení dodávek v historii. Největší předchozí nastalo během Suezské krize v 50. letech 20. století.

Přes Hormuzský průliv prochází za běžné situace denně 20 milionů barelů. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt i Irák už navíc kvůli íránským útokům a zastavení dopravy v Hormuzském průlivu snížily těžbu.

Zatímco před začátkem konfliktu barel ropy Brent stál okolo 70 dolarů, nyní je to okolo 115 dolarů. Zdražení se však už přelilo do cen pohonných hmot na čerpacích stanicích napříč celým světem. Zvyšují se tím náklady pro průmyslové firmy, logistiku či kupříkladu aerolinky. Hlouběji do kapsy musí ovšem sáhnout i domácnosti. Dražší plyn se pak postupně přelije do dražší elektřiny. Jeho cena se totiž od začátku roku dostala z 27,7 na úrovně okolo 65 eur za megawatthodinu.

Dopad nejvíce odnese Evropa a Asie, které jsou více závislé na dovozu energetických surovin než USA. Zvláště energeticky náročná je přitom výroba čipů a výrobci nejpokročilejších procesorů jsou odkázáni na dovoz zkapalněného plynu z Blízkého východu. Půjde tak o strukturální šok pro celou infrastrukturu potřebnou pro AI.

Válka v Íránu navíc probíhá v době, kdy se investoři již potýkali s celou řadou faktorů ohrožujících jejich důvěru, která se donedávna zdála neotřesitelná. „Zaběhnuté postupy už v podstatě neplatí,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Gregory Faranello, expert na americký trh s úrokovými sazbami společnosti Amerivet Securities. „Nedá se předvídat, jak se tohle bude vyvíjet.“

Podle hlavního ekonoma Roth Capital Markets Michaela Dardy by se cena barelu ropy mohla dostat až na 200 dolarů, což by překonalo cenu z 80. let a vrchol v roce 2008 po očištění o inflaci. „Pravděpodobnost dlouhodobého energetického šoku vzrostla,“ sdělil ekonomickému týdeníku Barron's Darda.

Zdražení ropy by přitom způsobilo zpomalení světové ekonomiky a zároveň zrychlení růstu cen zboží a služeb. Darda proto zvýšil pravděpodobnost světové recese ze 40 na 60 procent, pokud se cena ropy dostane na 200 dolarů za barel. Světové burzy by pak zažily propad o 15 až 30 % ze svých maxim.

V době zvýšené inflace by pak centrální banky místo snižování sazeb, jak se očekávalo ještě na začátku roku, přikročily k jejich zvyšování. Ostatně obchodníci na trzích už nepočítají s tím, že by americká centrální banka Fed snížila sazby. Případný růst by pak prodražil úvěry firmám, ale i hypotéky domácnostem.

Írán je však jen jedna část celého příběhu. Investoři se nyní obávají i vlivu AI na trhy. Mají strach, že pošramotí celá odvětví, ale také, že se v oblasti AI vytváří bublina. Ke splasknutí by mohl přispět i obrat měnové politiky největších centrálních bank světa, které budou reagovat na rostoucí inflační tlaky kvůli zdražování energií.

Norský státní fond, který je největším na světě, považuje bublinu AI dokonce za největší riziko, které by mohlo fond připravit o 35 % hodnoty. Výrobci čipů, jak je uvedeno výše, se navíc budou muset vyrovnat s vyššími náklady na energie, ale i na helium. Zároveň je poškozuje posilování amerického dolaru vůči měnám jejich domovských zemí.

„Problém je, že do investic spojených s AI jdou velké peníze, ale příjmy jsou stále v nedohlednu. Platí to samé, co u internetové bubliny: dojde k pročištění trhu,“ předpovídá Burda.

Trhy si v minulých týdnech navíc uvědomily, že ne všechny společnosti na AI vydělají, což se projevilo propadem akcií softwarových společností, ale rovněž správců majetku, realitně-poradenských firem nebo například ratingových agentur. Výjimkou nebyly dvouciferné ztráty během jednoho dne.

„Například vývoj akcií Figmy ukazuje, jaký má AI dopad na její byznys,“ doplňuje Burda. Figma je cloudový nástroj pro návrh uživatelských rozhraní, který využívají designéři, produktové týmy či vývojáři k tvorbě webů.

Akcie společnosti vstoupily s velkou pompou na newyorskou burzu, když první den cena vystřelila nahoru o více než 250 % na 115,50 dolarů. Nyní stojí okolo 25 dolarů, přičemž při úpisu akcií je investoři kupovali za 33.

Právě dopady AI na softwarové společnosti mohou navíc tvrdě zasáhnout trh s půjčkami od soukromých společností. Podle analýz švýcarské velkobanky UBS dlužníci nesplatí půjčky od soukromých investičních firem v objemu 75 až 120 miliard dolarů jen do konce letošního roku. Firmy z oblasti softwarových služeb totiž podle jejich odhadů zničí AI.

Už nyní dochází k růstu bankrotů z řad dlužníků, kteří dostali soukromé půjčky, když byl v lednu podíl krachů u těchto půjček ve výši 5,8 %. To je nejvíce od srpna 2024. Tento podíl má navíc podle banky Morgan Stanley ještě vzrůst na 8 %.

Velikost trhu soukromých půjček se podle agentury Bloomberg odhaduje na 1,8 bilionu dolarů. Při 8 % bankrotů by tak dlužníci nespláceli 144 miliard dolarů. Investoři do fondů, které půjčky poskytují, už ostatně dostali strach a začali ve velkém vybírat vklady. Na to zareagovaly fondy zmíněné banky Morgan Stanley a správce majetku Cliffwater omezením výběrů investic a například správci majetku Blue Owl a BlackRock dokonce tuto možnost zcela zmrazili.

Soukromé půjčky ale nejsou jediným problémem finančního sektoru. Při bankrotech dlužníků totiž nebudou první na řadě věřitelé z řad fondů private credit, ale akcionáři. A těmi jsou často právě fondy soukromého kapitálu (private equity), které investují do firem a stávají se tak jejich vlastníky. Příkladem je investice skupiny Vista Equity Partners do zkrachovalé softwarové firmy Pluralsight, jejímž výsledkem byl odpis celé investice ve výši čtyř miliard dolarů.

Podle výkonného partnera hedgeového fondu Davidson Kempner Tonyho Yoseloffa je „značná část“ celého odvětví private equity ve stavu ohrožení či dokonce krachu. V problémech jsou podle něj úvěry ve výši 768 miliard dolarů, přičemž jde o přímé půjčky a úvěry na odkup firem (takzvané leveraged loans).

Potíže tohoto zákoutí finančního trhu ale mohou mít neblahý dopad i na americké banky. Ty jsou totiž podle kreditního stratéga amerického finančního kolosu Pimco Lotfiho Karouiho provázány s alternativními správci majetku výrazně více než před dekádou. Vyplývá to z údajů ohledně objemu úvěrů pro finanční společnosti, které nepřijímají vklady. Jejich objem dosáhl výše 1,9 bilionu dolarů, když v roce 2015 to bylo jen 300 miliard. Nárůst zájmu o výběry by tak mohl vyvolat i tlak na bankovní domy.

Ostatně těchto rizik si je vědoma i největší americká banka JPMorgan Chase & Co., která už omezila půjčky pro fondy private credit poté, co snížila hodnotu úvěrů v jejich portfoliu. Šéf této banky Jamie Dimon už loni v říjnu varoval, že v kdysi vzkvétajícím, ale netransparentním světě soukromých půjček se objeví další „švábi“ poté, co zkrachovaly společnosti First Brands a Tricolor Holdings.

V současném světě, kdy jsou světové burzy stále hodně vysoko, tak může i menší impuls mít robustní dopady. Stačí, aby spadla první kostka domina – a celá konstrukce se může velice rychle sesypat.