Hlavní obsah

Ani peníze, ani dary. K ochotě nechat se očkovat vede lidi něco úplně jiného

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

K ochotě nechat se očkovat peníze ani dary nevedou.

Reklama

30. 8. 2021 13:53

Z mnohých, kteří v září říkali, že se rozhodně nenechají očkovat, jsou dnes již očkovaní či očkování chtějí. Naopak takřka pětina původně ochotných ochotu ztratila. Čím je to způsobeno?

Článek

Nejsou to ani finanční odměny, ani různé věcné dary nebo loterie, co motivuje lidi v Česku nechat se očkovat. Ochotu nechat se očkovat by šlo teoreticky zvýšit až na 80 % populace, kdyby byly vakcíny plošně a snadno dostupné ve všech regionech bez registrace. Další motivací by bylo, kdyby si lidé mohli vybírat druh vakcíny a kdyby byla 100% hrazena nemocenská a náklady léčby v případě projevení vedlejších účinků.

Vyplývá to z analýzy výzkumné agentury PAQ Research.

Analýza také zkoumá, jak se mění chování lidí v čase. Na podzim a sklonku roku 2020 – tedy během druhé vlny epidemie – ochota výrazně poklesla. Od ledna 2021 pak roste a v červenci 2021 se dostala až na 70 % lidí, kteří jsou buď očkovaní, či ochotní vakcinaci podstoupit.

Co přesně se porovnává?

Analýza ukazuje, jak se mění šance, že lidé budou ochotní nechat se očkovat (včetně již očkovaných), v závislosti na různých proměnných. A to vždy ve srovnání s respondenty, kteří jsou ze všech ostatních hledisek srovnatelní. Například u vysokoškoláka je více než dvojnásobná šance, že bude ochotný k očkování, než u respondenta bez maturity. Zachovány jsou i věkové kategorie a úroveň důvěry v instituce, zájem o podobná média, stejné znalosti apod.

Polovina těch, co nechtěli vakcínu, už ji mají

Lidé, kteří v září 2020 byli rozhodně a spíše ochotní nechat se naočkovat, jsou dnes již ze tří čtvrtin naočkovaní. Dalších 5 až 7 % z původně ochotných respondentů stále projevuje o očkování zájem. Ale také se mezi nimi vyskytlo 10 až 11 % lidí, kteří již k vakcinaci ochotní nejsou, a další nevědí. Celkem tak necelá pětina z lidí, kteří původně očkování podporovali, tuto ochotu ztratila.

Polovina z respondentů (konkrétně 52 %), kteří během loňského září byli spíše neochotní, je dnes také již naočkovaná, dalších 9 % z nich změnilo názor a také by se nechalo naočkovat. V trochu menší míře to platí pro lidi, kteří říkali v září 2020 „určitě ne“ – mezi nimi je 45 % již naočkovaných či ochotných k očkování. Naopak 44 % z nich si výraznou neochotu drží.

Z těch, kteří se ještě v září 2020 nemohli rozhodnout, zda se chtějí nechat naočkovat vakcínou proti koronaviru, jich je dnes již 59 % naočkovaných a dalších 7 % je ochotných. Nicméně 17 % z nich zůstává stále nerozhodnutých a 18 % je dnes neochotných k vakcinaci.

„Celkově se tak ukazuje, že přístup respondentů k očkování není zdaleka tak stabilní, jak bychom mohli očekávat. Takřka polovina odpůrců se nechala přesvědčit a naopak zhruba pětina původně ochotných ochotu ztratila. Je tak třeba zkoumat, na jakých faktorech a zkušenostech ochota k očkování závisí,“ uvádějí autoři analýzy Daniel Prokop a Eliška Dvořáková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované