Článek
Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zakavkazské zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu na Urale, uvedla v pondělí agentura AP s odvoláním na vyjádření ázerbájdžánského ministerstva kultury. Baku podle médií zrušilo také návštěvu místopředsedy ruské vlády Alexeje Overčuka a návštěvu ázerbájdžánské parlamentní delegace v Rusku.
Ázerbájdžánská policie následně podnikla razii v kancelářích ruské agentury Sputnik v Baku, která pokračovala v činnosti bez ohledu na rozhodnutí ázerbájdžánských úřadů ji pozastavit, oznámila v pondělí ruská média. Dva novináře podle agentury AFP zatkla. Samotný Sputnik uvedl, že policie zadržela dva šéfy jeho pobočky v ázerbájdžánské metropoli a „absurdně je obvinila z toho, že jsou agenty (ruské tajné služby) FSB“. Ázerbájdžánské úřady nařídily uzavřít redakci Sputniku v Baku v únoru v rámci širšího zásahu proti zahraničním médiím, uvedla agentura AFP. Policie nyní podle agentury Reuters uvedla, že bude regionální pobočku Sputniku vyšetřovat kvůli nelegálnímu financování.
Ruská diplomacie vyjádřila politování nad počínáním Baku a obavy ohledně situace ruských novinářů v Ázerbájdžánu. Také si předvolala ázerbájdžánského velvyslance.
„Jsme znepokojeni tím, že více než dvě hodiny se ruští diplomaté v Baku nemohou spojit s novináři, kteří jsou ruskými občany,“ řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová novinářům s tím, že pracovníci konzulárního oddělení ruského velvyslanectví v Baku nebyli k novinářům připuštěni. Ázerbájdžánské úřady podle mluvčí neposkytly žádné informace o důvodech takového počínání. „Děláme si starosti o naše novináře,“ řekla mluvčí podle agentury Interfax.
Ázerbájdžánské ministerstvo kultury uvedlo, že zrušilo koncerty, výstavy, festivaly a představení kvůli „demonstrativnímu, cílenému a mimosoudnímu zabíjení a násilným činům spáchaným ruskými donucovacími orgány proti Ázerbájdžáncům na etnickém základě v Jekatěrinburgu“.
Ministerstvo zahraničí v Baku si v sobotu předvolalo ruského chargé d’affaires a požadovalo zevrubné objasnění pátečního zátahu na Ázerbájdžánce v Jekatěrinburgu a potrestání viníků.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v odpovědi na dotaz novinářů ohledně reakce Ázerbájdžánu na dění v Jekatěrinburgu uvedl, že je důležité si uvědomit, že vzpomínané události souvisejí s prací strážců zákona a neměly by být důvodem k protestům. „Máme zájem na dalším rozvoji našich dobrých vztahů s Ázerbájdžánem,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Je důležité pokračovat v práci na objasnění příčin a charakteru událostí, které ázerbájdžánské straně posloužily jako důvod k demarším,“ uvedl.
Ruští nacionalističtí blogeři píší, že policie pouze dělala svou práci a bojovala proti zločinu, poznamenala agentura Reuters.
Šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin nařídil předat vyšetřování případu nájemných vražd v Jekatěrinburgu centrálnímu aparátu, oznámila v pondělí mluvčí vyšetřovatelů Svetlana Petrenková. Zdůraznila, že všichni zadržení Ázerbájdžánci mají ruské občanství a že příčinou vražd spáchaných na počátku tisíciletí bylo nejspíše rozdělování sfér vlivu v podnikání.
Během razií v domovech Ázerbájdžánců v Jekatěrinburgu zahynuli bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za hlavní podezřelé v případu místního podnikatele Junise Pašajeva. Ten byl zavražděn v roce 2001 u kavárny patřící celkem devíti sourozencům Safarovovým, napsaly The Moscow Times. V neděli soud v Jekatěrinburgu vzal do vazby tři bratry Safarovovy – Mazahira, Akifa a Ajaze – obviněné ze spoluúčasti na vraždě.
Zijaddin a Husejn byli bez jakéhokoli soudu či vyšetřování umučeni k smrti, přestože byli nevinní, řekl jeden z jejich bratrů ázerbájdžánské televizi. Podle ruských médií jim po zatčení selhalo srdce. Po zatčení ale ještě další tři lidé skončili v nemocnici. Jeden z nich – Kamal Safarov – je na jednotce intenzivní péče, napsal server Meduza. Ruské úřady tvrdí, že terčem zátahu byla „etnická zločinecká banda“ a že vyšetřují nájemné vraždy spáchané v prostředí ázerbájdžánské diaspory na Urale.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se prudce zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo, když bylo z ruského Kavkazu odkloněno do Kazachstánu. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země a že některé ruské kruhy se snažily příčiny tragédie ututlat. Ruský prezident Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily, jen tvrdil, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
