Hlavní obsah

Asi polovinu přenosů způsobí ti, co ještě necítí příznaky, píší čeští vědci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

14. 4. 17:06

Míra přenosu covidu-19 čistě asymptomatickými nakaženými je podle nových poznatků zřejmě menší, než se předpokládalo. To ale neznamená, že lidé bez příznaků virus výrazně nešíří. Velkou roli totiž hrají pre-symptomatické případy.

Článek

To, že na sobě člověk nepociťuje žádné příznaky nemoci covidu-19, neznamená, že nepředstavuje potenciální hrozbu šíření covidu-19 na ostatní. A to platí i přesto, že poslední výzkumy ukazují na sníženou míru šíření viru bezpříznakovými případy. I lidé s typickým průběhem nemoci včetně nejčastějších příznaků totiž mohou nemoc šířit ještě před tím, než se u nich první symptomy objeví. Podle některých výzkumů přenos tímto způsobem může zodpovídat i za víc než polovinu veškerých případů.

Upozorňují na to s odkazem na zahraniční studie odborníci z Iniciativy Sníh, která sdružuje české vědce za účelem hledání řešení v boji proti pandemii.

„Internetovým i mediálním prostorem se šíří nepravdivé tvrzení, že přenos covidu-19 bez příznaků se takřka neděje. Taková tvrzení jsou nebezpečná, neboť dávají falešný pocit jistoty, a tím napomáhají šíření viru ve společnosti. Ve výsledku prodlužují kritický stav, ve kterém se Česko dlouhodobě nachází,“ stojí ve zprávě, která za příklad takového tvrzení dává otevřený dopis vládě profesora Jiřího Berana.

Ten sice podle Markéty a Jakuba Tomkových z Iniciativy Sníh obsahuje i doporučení, která „mají z vědeckého hlediska oporu“, ale tvrzení o přenosu nemoci covid-19 je podle odborníků „třeba uvést na pravou míru“.

Jádro problému podle nich leží v tom, že je třeba rozlišovat přenos pre-symptomatický, tedy před nástupem příznaků, a přenos tzv. asymptomatický, tedy od lidí, u kterých se příznaky neprojeví nikdy. „Zatímco pre-symptomatický přenos je velmi častý, tak o asymptomatickém přenosu máme méně dat a hraje pravděpodobně menší roli,“ píše se ve zprávě.

Obří podíl šíření před nástupem příznaků

O signifikantní roli pre-symptomatického přenosu mluví například i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž jsou lidé před tím, než se u nich příznaky projeví, dokonce nejvíc infekční. Nejčastěji bývá infekčnost nejvyšší dva dny před projevem příznaků. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pak uvádí nejnovější odhad, podle kterého před nástupem příznaků dochází k 50 % ze všech přenosů. Širší odhad CDC tohoto poměru se pohybuje mezi 30 % až 70 %.

Většinu přenosů má na svědomí pre-symptomatická fáze i podle studie publikované teprve před měsícem v časopise Nature. Konkrétně v ní vědci této fázi připisují 59,2 % ze všech pozorovaných případů. „Zásadně“ přenos bez příznaků k neklesajícímu šíření SASRS-CoV-2 přispívá podle další březnové studie publikované v časopise Science.

Dezinformacím nahrál „nešťastný výrok"

Svou roli v šíření teorie, že přenos bez příznaků roli nehraje, podle zprávy Iniciativy Sníh zřejmě mohl sehrát i „nešťastný výrok“ epidemioložky z WHO Marii Van Kerkhoveové z rozhovoru s novináři z června loňského roku. Tehdy řekla, že „z dat, co jsou k dispozici, to vypadá“, že přenos asymptomatických případů na ostatní „je vzácný“. Posléze ale WHO výrok vzala zpět, když řekla, její výrok o vzácnosti asymptomatického přenosu byl nedorozumění.

„Doktorka Kerkhoveová vysvětlila, že se nevyjadřovala o přenosu od lidí, kterým se dosud neprojevily příznaky (pre-symptomatický přenos), ale od lidí, kterým se nikdy v průběhu nákazy neprojeví příznaky (asymptomatický přenos). Důležitost pre-symptomatického přenosu tedy zpochybněna vůbec nebyla,“ vysvětluje zpráva.

Kerkhoveová navíc nakonec i připustila, že „asymptomatický přenos by mohl dle publikovaných modelů tvořit až 40 % všech přenosů, ale že potřebujeme více dat, abychom mohli asymptomatický přenos lépe kvantifikovat“.

Asymptomatičtí nakažení jsou méně infekční, ale neví se o kolik

Podle nejnovějších odhadů jsou lidé s vyloženě bezpříznakovým průběhem nemoci méně infekční. Neví se ale o kolik. Například CDC odhaduje, že je to o 25 %, loňská prosincová metaanalýza pak dokonce o 58 %.

Jiné studie zase podle vědců ukazují, že oproti lidem s příznakovým průběhem mají lidé s bezpříznakovým průběhem podobně vysokou počáteční virovou nálož, ale rychleji se viru zbaví a mohou být infekční kratší dobu.

Opatrnost musí být neustálá

Co z toho plyne? Na to mají odborníci z Iniciativy Sníh jasnou odpověď.

„Z dostupných dat víme, že přenos od lidí bez příznaků je velmi častý. To, jestli jsme infekční, tedy jen na základě pocitů nepoznáme. Proto jsou tak důležitá všechna preventivní opatření včetně preventivního testování pomocí PCR metody, nošení respirátorů při kontaktu se všemi mimo naši nejužší domácnost, minimalizace společenských kontaktů, dodržování rozestupů, mytí rukou a velmi důsledné dodržování karantény. Zároveň je nanejvýš důležité zůstat doma (nechodit do práce, školy, mezi lidi), když pocítíme jakýkoliv příznak nemoci covid-19,“ stojí v závěru zprávy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené