Hlavní obsah

Asijský sud střelného prachu. Čína a Indie se znovu střetly v Himálaji

Čínská státní média informovala, že armáda provádí vojenská cvičení „zaměřená na zničení klíčových nepřátelských cílů ve vysokohorském terénu“.Video: AP

 

Reklama

Kovové tyče, kameny i hole s hřebíky. Po střetu čínských a indických vojáků jsou podle amerických tajných služeb desítky obětí na obou stranách, Čína ale o případných obětech odmítá hovořit. Jaderné mocnosti si vjely do vlasů.

Článek

Oběti z řad vojáků bez jediného výstřelu. Nejlidnatější země světa se navzájem obviňují ze střetu na společné hranici ve sporné oblasti Ladák, součásti regionu Kašmír, při kterém Indie přišla o dvacet svých vojáků. Zbraněmi měly být kovové tyče, kameny a podle indického serveru Hindustan Times i bambusové hole pobité hřebíky. Peking o případných obětech a jejich počtu mlčí, podle šéfredaktora čínského serveru Global Times tak čínská strana „nechce, aby si obě země navzájem porovnávaly počty obětí“.

Server US News s odvoláním na americké tajné služby ale uvádí, že během konfliktu na hranicích indického regionu Ladák s Čínou zemřelo 35 čínských vojáků včetně důstojníka a nejméně dvacet indických vojáků. Indická strana tvrdí, že čínských vojáků bylo zabito nebo zraněno 43 až 50. Jde tak o nejhorší ztrátu na životech na společné hranici za posledních 60 let a také o první ztráty na životech od roku 1975. Vojáci v této oblasti podle BBC právě kvůli častým konfliktům mezi oběma zeměmi hlídkují bez střelných zbraní. Indický ministr obrany Rajnath Singh na Twitteru uvedl, že „ztráta vojáků je hluboce znepokojivá a bolestivá“.

Kdo se ale k situaci dosud nevyjádřil, je indický premiér Naréndra Módí. Za jeho mlčení ho kritizuje indická opozice. „Proč premiér mlčí? Proč se premiér schovává? Čeho je moc, toho je příliš. Musíme zjistit, co se stalo. Jak se Čína opovažuje zabíjet naše vojáky? Jak se opovažují zabírat naše území?“ opřel se na Twitteru do premiéra lídr opozice Rahul Gándhí.

Kdo ostrý střet z pondělního večera vyvolal, není jasné. Čína indické vojáky obviňuje, že dvakrát překročili hranici, podle indického ministerstva zahraničí střet rozpoutala čínská strana, která se na hranici „pokoušela jednostranně změnit status quo“.

Čína ve středu oznámila, že se spolu s Indií shodly na mírovém řešení celého konfliktu. Mluvčí ministerstva zahraničí na tiskové konferenci uvedl, že „se obě strany dohodly na vyřešení prostřednictvím dialogu a také vynaloží úsilí na uklidnění situace a zajištění klidu a míru v pohraniční oblasti,“ cituje vyjádření agentura AP. Indický premiér mezitím na pátek svolal setkání předsedů všech politických stran. Jediným bodem jednání má být situace na hranicích v Ladáku.

Napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje od dubna, kdy Čína rozmístila několik tisíc vojáků na území podél takzvané Linie aktuální kontroly. Později mělo na místo dorazit také dělostřelectvo a další vojenská vozidla. Podle odborníků oslovených  deníkem The Guardian chce Čína v této oblasti nadále rozšiřovat infrastrukturu, aby tak zamezila indickým snahám o modernizaci místních vojenských základen.

I přes výzvy Čína odmítala stáhnout své vojáky ze sporné oblasti, což vyvolalo několik střetů, při kterých létaly kameny. V květnu došlo k hromadné rvačce, při níž ale nedošlo ke ztrátám na životech. Začátkem června proběhlo setkání velení obou stran, při kterém se měly domluvit na zklidnění situace.

Linie aktuální kontroly (Line of Actual Control)

Jde de facto o hranici mezi Indií a Čínskou lidovou republikou. Odděluje území, které je pod čínskou kontrolou, od území pod indickou kontrolou v těch místech, ve kterých neexistuje oboustranně uznaná hranice. Přesné umístění linie, zejména v západní části Ladáku, je ale podle obou velmocí sporné.

Obě země se v Himálaji střetly v roce 1962. Válka skončila příměřím a vytvořením de facto hranice, známé jako Linie aktuální kontroly. Od vyhlášení příměří panoval v regionu křehký mír, který narušovaly potyčky na hranicích, naposledy v letech 2013 a 2017.

Oba státy se v minulosti snažily své nároky na region podpořit vojenskou přítomností, Indie i Čína zde vybudovaly silnice, přistávací plochy i další infrastrukturu včetně telefonního spojení. Čína si nárokuje 90 000 kilometrů čtverečních ve východním Himaláji a 38 000 kilometrů čtverečních v západní části pohoří, Indie ale tyto požadavky odmítá. Region s řídkým osídlením i vzduchem, který sousedí s většinově buddhistickým Tibetem, je oblíbenou turistickou destinací.

Střet může mít podle deníku The Guardian velké geopolitické důsledky. Jde o konflikt mezi dvěma nejlidnatějšími státy světa a také dvěma jadernými mocnostmi. Oba státy navíc vedou silně nacionalističtí vůdci, pro které armáda slouží jako symbol národní hrdosti a důkaz moci. Čína má podle švédského institutu SIPRI 320 jaderných hlavic, Indie disponuje 150.

Čína i Indie v předešlých týdnech usilovaly o zklidnění situace, ztráty na životech ale situaci značně zkomplikovaly. Čínská státní média informovala, že armáda provádí vojenská cvičení „zaměřená na zničení klíčových nepřátelských cílů ve vysokohorském terénu“.

Reklama

Související témata:

Doporučované