Dovedli poštu do problémů? Top managerů se vlna propuštění nedotkne

Plány seškrtat počet poboček České pošty a zeštíhlit její personál nastražily zaměstnance, odbory, ale také česká města a kraje. Ti dosud nemají informace, v jakých místech hodlá pošta omezit své služby. Co přinese transformace, která by měla zachránit státní podnik před pádem, rozebíráme v podcastu 5:59.

Česká pošta plánuje za několik měsíců zrušit více než dva tisíce pracovních míst a tři sta poboček. O zaměstnání mají přijít hlavně poštovní doručovatelky a doručovatelé a lidé, kteří pracují za přepážkou. Vyššího managmentu se ale propouštění nedotkne.

Reportér Seznam Zpráv Jaroslav Gavenda mluvil třeba se zaměstnanci České pošty v Chrudimi. Místní pošťačky a pošťáci prý čekají, co bude dál. „Nedělají si zadní vrátka. Zkrátka budou čekat, jestli na ně vyjde černý Petr,“ popisuje.

Státní podnik letos opět musel přistoupit k radikálním škrtům, jelikož mu už na konci minulého roku hrozila insolvence. Postrádá třeba dřívější příjmy z posílání dopisů. Pověřený šéf České pošty Miroslav Štěpán v rozhovoru pro Seznam Zprávy dokonce řekl, že propad v listovních a peněžních službách je za poslední čtyři roky 40 %.

„Od roku 2018 se pošta topí ve ztrátách a nutno připomenout, že opravdu už je to téma několika posledních let. Určitě o tom vědělo jak vedení pošty, tak politici, kteří mají tuto problematiku v gesci,“ říká Gavenda.

Vláda a zejména ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož rezort pošta spadá, zdůrazňují, že chtějí poštu zachránit. Podle ministra nese vinu za problémy minulý kabinet, který situaci zanedbával. Například člen bývalé vlády Karel Havlíček (ANO) však oponuje, že už minulý kabinet připravil na konci roku 2021 plán transformace pošty, který ale jeho nástupci nevyužili.

Poradce současného premiéra a ekonom Štěpán Křeček zase vidí chybu „primárně u managementu pošty“, který prý nebyl schopný reagovat na změny na trhu. Jiné společnosti tak dokázaly převzít podíl pošty například v přepravě balíků.

To ale pověřený ředitel České pošty Štěpán popírá a pomyslný míček opět vrací na stranu politiků, kteří se z jeho pohledu nestarali o modernizaci pošty. Prapůvod problému podle něj začal už v roce 2013, kdy Česká pošta ztratila monopol na tuzemském trhu.

„Viděl bych to tak, že chyby asi budou na obou stranách. Nějaký podíl má management pošty a určitě i ti politici,“ shrnuje Gavenda. A souhlasí i s tím, že se krize měla řešit dřív, teď podle něj jen všichni „tahají za ruční brzdu“.

O reformě pošty nicméně bude vláda hlasovat teprve začátkem dubna, nyní je návrh v mezirezortním připomínkovém řízení.

Zatím se tak neví, o které konkrétní pobočky města přijdou. Jasné ale je, že jich nejvíce pošta zruší ve Středočeském kraji. Ministr Rakušan nicméně uklidňoval veřejnost, že i v malých obcích vždy zůstane nejméně jedna provozovna.

A pohled do zahraničí říká, že takový model by mohl v budoucnu fungovat. V Česku v současnosti funguje 3100 provozoven. Ale třeba na Slovensku, kde je pošta akciovou společností v držení státu, jich je 1500. V Rakousku jich funguje podobný počet, 1700. A obě instituce jsou v zisku. „My jsme skutečně rekordmani v počtu poboček,“ říká Gavenda.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč v rámci proměny České pošty nemá skončit nikdo z vysokého managementu nebo z jakého důvodu bude její transformace stát zhruba osm miliard korun. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.