Z nenávisti k ženám se stal byznys. Jak vypadal vzestup bratrů Tateových

Bratři Andrew a Tristan Tateovi, přední tváře misogynních tendencí ve společnosti, čekají ve vazbě v USA na rozhodnutí soudu o jejich vydání do Británie. Tam čelí desítkám obvinění z trestných činů, včetně znásilnění. Jejich případ ukazuje i to, jak se z misogynie stal výnosný obchodní model, který oslovuje miliony mladých mužů po celém světě.

Když se mluví o Andrewovi a Tristanovi Tateových, často se kromě jejich problémů se zákony hned v několika zemích zdůrazňuje jejich extravagantní životní styl nebo miliony sledujících na sociálních sítích. Podle socioložky Lindy Coufal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je ale na jejich případu důležitější něco jiného.

Bratři Tateovi podle ní totiž nejsou nějakou anomálií nebo něčím, co by se v internetových vodách vymykalo. Spíš fungují jako symptom současného dění na internetu, symbol misogynie a manosféry. „Jsou trošku pionýři tohoto fenoménu a byznys modelu. Schválně říkám ‚byznys model‘, protože ten aspekt, že to vydělává velké peníze, je v tom hodně důležitý,“ popisuje Linda Coufal v podcastu 5:59.

Tateovi podle britské obžaloby vybudovali síť žen, které prostřednictvím psychické manipulace přiměli k produkci pornografického obsahu. Využívali přitom takzvanou loverboy metodu, tedy střídání intenzivních projevů lásky s ponižováním, izolací a násilím.

„V těch soudních dokumentech jsou textové zprávy, kde bylo vidět, že ty ženy do posledního momentu nechtějí, ale protože mají tak obrovský strach z toho, že ztratí toho svého jakoby milence, tu svoji lásku, což byl buď Andrew, nebo Tristan Tate, tak do té role sexuální pracovnice nakonec vstupují,“ vysvětluje chování obětí socioložka Coufal.

A právě tyto metody bratři Tateovi posílají mezi další muže skrze své profily na sociálních sítích nebo online kurzy. Založili si takzvanou Hustlers University a projekt The War Room, kde v rámci předplatného vyučují cestu k úspěchu a bohatství. „A v obou těchto programech je to, jak být mužem a jak být finančně úspěšný, naprosto neodlučitelně navázáno na násilí vůči ženám,“ říká socioložka Coufal.

Přesný počet lidí, které bratři Tateovi na internetu oslovují, podle odborníků určit nelze. Jejich účty byly opakovaně rušeny i obnovovány a jejich obsah se šíří prostřednictvím tisíců fanouškovských profilů. Ti k tomu navíc mají značnou motivaci. Čím úspěšnější jsou při získávání dalších sledujících, tím levnější mohou mít předplatné na platformách, které Tateovi provozují.

Podle Coufalové ale lze říci, že jejich dosah čítá miliony lidí, primárně mladších mužů. Andrew Tate je podle ní sice populární hlavně u teenagerů, oslovuje ale i věkovou skupinu dvacátníků a třicátníků, kteří získávají první vlastní finance, které pak mohou utratit za kurzy a předplatné právě na platformách spojených s misogynií a manosférou.

Dopad působení bratrů Tateových na společnost nelze kvantifikovat. Existují ale signály, které ukazují, že není zanedbatelný. S konkrétními změnami v chování žáků se setkali například ve Velké Británii. Někteří chlapci přebírají slovník Andrewa Tatea a odmítají respektovat učitelky nebo používají misogynní urážky. „V Británii máme popsané, že velmi často chlapci učitelkám říkali: ‚Přines mi sendvič, běž mi udělat oběd,‘ což je fráze, kterou používá právě Andrew Tate jako ‚ultimátní‘ odpověď na jakoukoliv ženu, která se mu nepoddává,“ přibližuje Coufal.

Vlivem ve školách to ale nekončí. Sám Andrew Tate zmiňuje, že se mu svým chováním a dehumanizací žen podařilo ve veřejné debatě posunout přijatelnost některých jiných výroků. „Považuje za svůj úspěch, že když se v dnešní době bavíme třeba o omezení práva na potrat, tak to působí jako poměrně umírněná pozice, protože to stojí v kontrastu s extrémním jazykem (…) uvnitř manosféry,“ popisuje Coufal a dodává, že konzervativní snahy omezovat například právo na interrupci pak vypadají spíš jako středová a nikterak extrémní pozice.

Lze fenomén manosféry a otevřené misogynie spojovat s krizí maskulinity? Vloží se do případů bratrů Tateových prezident Donald Trump? A může nenávistná ideologie vůči ženám ovlivnit i výsledky voleb? Poslechněte si audio v úvodu článku.