I riziko fyzické likvidace. Reportér líčí, jak to chodí na černém trhu práce

Nedávný tragický případ z Velkých Hydčic na Klatovsku, kde mladistvému brigádníkovi z Ukrajiny stroj amputoval ruku a on svým zraněním podlehl, a další okolnosti, které posléze vyšly najevo, poukázaly na rizika spojená s nelegálním zaměstnáváním (nejen) cizinců v Česku. Podle kontrolorů ze Státního úřadu inspekce práce se problém zhoršuje a odhalených případů v Česku meziročně přibývá.

Jmenoval se Ivan a bylo mu 15 let. Jako brigádník si měl v létě přivydělávat úklidem ve firmě Hasit, která ve Velkých Hydčicích u Klatov vyrábí stavební materiály. Co přesně se koncem prázdnin v areálu firmy stalo, je momentálně předmětem policejního prošetřování. Jisté je jen to, že poté, co Ivanovi šnekový dopravník utrhl ruku, byla do podniku přivolána záchranná služba. Zachránit se ho ale nepodařilo.

Jak se vůbec mohlo stát, že se mladík dostal do kontaktu s nebezpečným strojem? Zřejmě snadněji, než by se mohlo zdát. Mladí ukrajinští pracovníci, najímaní oficiálně na úklid, se totiž podle svědka v podniku dostávali k rizikové práci. Zdroj je obeznámený s děním ve firmě a jeho identitu redakce Seznam Zpráv zná, ale na jeho přání a s ohledem na jeho bezpečí ji tají.

„Ve skutečnosti ta práce, co tam vykonávali, byla daleko širší. Popisoval mi, že se dostávali i k různým drtičkám kamení nebo odpalům výbušnin. A zároveň ti mladiství neměli ani podepsanou nějakou dohodu a stejně tak neměli ani pojištění,“ odvolává se v podcastu 5:59 na svůj rozhovor se zmiňovaným zdrojem reportér Seznam Zpráv Petr Švihel.

Český trh práce má s ukrajinskými pracovníky dlouhodobou pozitivní zkušenost, od začátku ruské invaze se ale viditelně začala proměňovat jejich demografická skladba.

„Organizace, jako je Člověk v tísni, upozorňují, že se kvůli dlouhé válce dostávají ukrajinské rodiny do ekonomických potíží a vysílají třeba i nezletilé chlapce, na které se nevztahuje branná povinnost, do zahraničí, aby rodinám doma finančně pomáhali,“ vysvětluje reportér.

„Ta jejich pozice je potom mimořádně křehká, protože se ocitnou, třeba jen v doprovodu příbuzného-seniora, v jiné zemi, bez znalosti jazyka, naprosto odevzdaní těm zaměstnavatelům nebo nějakým zprostředkovatelům.“

Jak Petr Švihel v podcastu popisuje, černý trh práce je přitom mimořádně nebezpečné prostředí. „Ze své práce jsem zvyklý popisovat různé sociální problémy – třeba obchod s chudobou, exekuce, vymáhání dluhů –, ale s tak toxickým a nebezpečným prostředím, kde jsou lidé vystaveni riziku, řekl bych, až fyzické likvidace, jsem se zatím nikdy nesetkal,“ říká reportér.

A odkazuje se i na odborníka, se kterým mluvil a který měl na zakázku zmapovat pro Ministerstvo práce a sociálních věcí trhy s nelegální prací v Česku a bál se při tom o svůj život.

I z toho důvodu je odhodlán chránit identitu svého zdroje, který mu běžné podmínky v provozu, kde došlo ke zmiňované tragédii, popsal. „Má velké obavy o sebe i své blízké a já tomu rozumím,“ říká reportér a dodává, že informace, které od svého anonymního zdroje ohledně zanedbání povinností a obcházení pravidel na daném pracovišti získal, má potvrzené třeba i z organizace Člověk v tísni.

O masovém problému s nelegálním zaměstnáváním v Česku pak Petr Švihel mluvil třeba i s prezidentem Asociace pracovních agentur Radovanem Burkovičem, který tvrdí, že do firmy údajně pracovníci z Ukrajiny jezdili „turnusově“. Samotná firma Hasit se k záležitosti nechce vyjadřovat, dokud nebude uzavřeno policejní šetření tragického případu z konce srpna.

Švihel dlouhodobě sleduje a popisuje praktiky různých zprostředkovatelů práce, kteří se dopouštějí vykořisťování pracovníků z ciziny, ale i českých občanů.

„Je to takové zmatení všech. Jejich modus operandi je snaha zkomplikovat situaci takovým způsobem, že ve výsledku asi nikdo pořádně neví, jestli je zaměstnaný legálně, nebo nelegálně,“ říká reportér a zmiňuje případ ukrajinské pracovnice, která zjistila, že není v Česku řádně pojištěná, až ve chvíli, kdy měla pracovní úraz a zašla si k lékaři.

„To je opravdu trend posledních let, řekl bych, snažit se to co nejvíc zamotat,“ říká Švihel.

Vedle úředně zaregistrovaných pracovních agentur tu navíc funguje i černý trh práce, nad kterým stát už vůbec nemá kontrolu. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se situace navíc zhoršila. Letos v létě na to upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého státu kvůli nelegálnímu zaměstnávání utíkají desítky miliard. O rizicích pro samotné pracovníky, na které mimo jiné zřejmě poukazuje i srpnová tragédie z Velkých Hydčic, ani nemluvě.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, na koho se mohou lidé, kteří se ocitnou ve spárech nelegálních zprostředkovatelů práce, obrátit nebo kde má český stát při potírání nelegálního zaměstnávání lidí rezervy. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.