Strany Spolu leští brandy a pro voliče to není uvěřitelné, říká novinářka

Opozice po loňské volební porážce stále hledá, za kým sešikovat své síly. O víkendu přikročili k radikální proměně lidovci, kteří si také zvolili nového lídra. Pozornost by na sebe chtěli strhnout ale i další opoziční strany. Kdo může pomýšlet na roli hlavního vyzývatele Andreje Babiše?

Zatímco jedni v Ostravě na sjezdu provedli takřka stranickou revoluci, druzí v Praze vzpomínali a připomínali svou roli při transformaci republiky. Dva výjevy z minulého týdne ze života české opozice, která se už přes čtyři měsíce sžívá s vládní „bezmocí“.

V prvním případě si lidovci zvolili nové vedení, upravili stanovy, vyhlásili některé nové priority a do svého čela zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. V tom druhém občanští demokraté oslavili v pražském parku Ladronka 35 let od založení ODS.

Opozice se zároveň snaží být vidět - na sítích nebo v Poslanecké sněmovně, kde brojí proti záměrům vládní koalice. Jenže sestava premiéra Andreje Babiše zatím ukazuje soudržnost a v dolní komoře poměrně snadno prosazuje svou. Opozice tak tápe. O jak akceschopnou a sebevědomou sílu tuzemské politiky se momentálně vůbec jedná?

„Řekla bych, že (opozice) se po těch několika měsících stále hledá a že zkrátka neví, jakou opozicí chce být,“ říká politická reportérka týdeníku Respekt Kristýna Jelínková. V rozhovoru pro podcast 5:59 popisuje, že tato nevyjasněnost je patrná hlavně u členů koalice Spolu - tvořenou v loňských volbách právě ODS, KDU-ČSL a také TOP 09 - kteří zřejmě nemají jasno v tom, jestli v koaličním projektu pokračovat, nebo se do budoucna úplně osamostatnit.

Momentálně se - alespoň dle slov svých lídrů - zaměřují na posilování svých vlastních značek a „leštění brandu“. Z pohledu novinářky jde o logický krok. Otázkou ale zůstává, jestli jde o pro voliče uvěřitelnou snahu. „Podle průzkumů to vypadá, že to uvěřitelné úplně není, zejména co se týče lidovců a TOP 09. Ale také ODS ztrácí,“ říká Jelínková s odkazem na sondáže z poslední doby, které KDU-ČSL a TOP 09 přisuzují hodnoty hluboko pod hranicí, která by jim ve volbách zajistila poslanecká křesla.

Přesto to jsou podle reportérky týdeníku Respekt právě lidovci, komu se teď svou samostatnou značku daří budovat zřejmě nejlépe. Už ostatně zaznělo, že pro to v poslední době dělají hodně, včetně rebrandingu loga a celého vizuálu strany. A poté je tu nový předseda Grolich coby mladá politická hvězda, od níž si spolustraníci nejspíše slibují, že s KDU-ČSL dokáže na celostátní úrovni alespoň částečně napodobit dobré volební výsledky, k nimž v minulosti dotáhl kandidátku Spolu na jihu Moravy.

„Zároveň je velmi autentický. A když se tady bavíme o tom, že opozici chybí lídr - nějaká tvář, která by byla opravdu lidská, autentická a na kterou by lidé nějakým způsobem slyšeli - tak já si myslím, že Jan Grolich to teď minimálně pro lidovce představuje,“ podotýká Kristýna Jelínková ve středečním vydání 5:59.

Posilovat své pozice a „být vidět“ by určitě chtěli i další hráči opozičního tábora. Jenže třeba taková TOP 09 je podle Jelínkové v současnosti „neviditelnou stranou“, o které je jen pramálo slyšet a kde se kromě předsedy Matěje Ondřeje Havla nebo poslance Marka Ženíška nikdo výrazněji neukazuje.

V případě ODS pak novinářka pro změnu poukazuje na „stín“ bývalého předsedy Petra Fialy, v němž se teď stále ještě pohybuje jeho nástupce Martin Kupka. A zároveň se ve straně vedou spory o tom, jestli má do budoucna smysl pokračovat v koalici Spolu, anebo také o tom, jestli přeci jen v současné chvíli nenabídnout Babišovu vládnímu hnutí ANO nějakou formu podpory.

Podnětem k zamyšlení je přitom pro ODS i fakt, že je v průzkumech natěsno s další opoziční stranou - se Starosty a nezávislými. A právě šéfa STAN Víta Rakušana označuje Jelínková za muže, který se hlasitě hlásí o pozici lídra opozice. „Tu pomyslnou korunu mu ale zatím nikdo nedal. (…) Myslím, že narazil na své mantinely,“ pokračuje a poukazuje i na jisté tření v poslaneckém klubu Starostů, které podle ní vzniklo poté, co vedení strany nominovalo na post místopředsedkyně Sněmovny poslankyni Barboru Urbanovou, přestože na něj pomýšlela i její kolegyně Věra Kovářová.

Ale je tu ještě jeden politik s ambicemi, který vyráží k útoku ze zadních pozic. V průzkumech se totiž se zhruba třemi procenty podpory umísťuje už i hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby, který se loni s ODS po svém dlouholetém členství rozloučil.

Kuba ani jeho neparlamentní strana ale zatím příliš neodkryli, s jakým programem nebo stanovami vlastně hodlají v politice bojovat. „Martin Kuba si v tomto ohledu bude dávat načas. A bude podle mě ‚sahat‘ i do různých průzkumů (a zjišťovat), co lidé chtějí slyšet, co je trápí a tak dále,“ míní reportérka.

Už teď se prý ale zdá jasné, kde se Kuba pro svůj politický projekt inspiroval: „Je to hnutí ANO. (Kuba) sází na to, že podobně jako se povedl rychlý vzestup Andreji Babišovi, tak by se mohl povést i jemu.“ Podobností má ale být u snažení Martina Kuby více. „On, dalo by se říct, populisticky cílí na voliče, že jsou jiná strana a že to budou dělat jinak,“ míní Kristýna Jelínková s tím, že rýsuje „subjekt à la hnutí ANO“, kde není jisté ani jeho pravolevé ukotvení.

„Kuba se vlastně snaží působit, že je nová tvář - ale není. Uvidíme, zda na to voliči uslyší, zda mu zkrátka zapomenou to jeho spojení s ODS,“ dodává k architektovi hnutí Naše Česko politická reportérka Jelínková.

V podcastu 5:59 dále uslyšíte, proč se podle Kristýny Jelínkové lidovci při restartu strany rozhodli opustit témata kulturních válek. Anebo jakou váhu vůbec má, pokud v české politice někdo dobyde pozici nejsilnější strany opozičního tábora. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.