Hlavní obsah

Lithium se vrací. ČEZ poodkrývá plány na těžbu

Foto: Seznam Zprávy

Geolog Tomáš Vrbický ukazuje na žulovou žílu, ve které je obsažené lithium.

Reklama

Článek

Energetická společnost ČEZ poodhalila plány na to, jak dostat lithium z nitra Cínovce v Krušných horách. Místní obyvatelé jsou ale povětšinou skeptičtí. Definitivní rozhodnutí ohledně těžby a výstavby dolu by mělo padnout na konci letošního roku poté, co budou známé výsledky předběžných studií.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Proč se většina lidí žijících v okolí Cínovce obává těžby lithia.
  • Jak chce firma Geomet změnit ráz krajiny na hranicích Česka a Německa.
  • A jak vůbec lithium, bájné slovo české politiky vypadá.

Případná těžba lithia na Cínovci získává zřetelnější kontury. Finální rozhodnutí bude sice známé až po studii proveditelnosti a také po posuzování vlivu na životní prostředí a to na konci letošního nebo začátkem příštího roku, už teď ale těžba vyvolává u části místních obavy. Podle reportéra Seznam Zpráv Jana Nováka se lidé bojí otřesů, nadměrné dopravy nebo i toho, že přijdou o vodu ze studní.

„Já jsem si koupil ruinu v přírodě, celé jsem si to předělal a teď se tu má místo klidu těžit? My tu těžbu nechceme. Doprava bude horší, zničí to přírodu, o vodu se bojíme,“ řekl reportérovi čtyřiašedesátiletý řidič-údržbář Josef Šlemr. Někteří se ale na těžbu těší, zejména proto, že by mohl projekt přinést do regionu finance.

Zatím nicméně podle reportéra Jana Nováka téměř nic nenasvědčuje tomu, že by se už v řádu let mohlo na místě těžit. Například k místu, kde by se v budoucnu měl nacházet vchod do dolu, vede dnes jen malá klikatá silnice. Projekt ale napovídá, že dojde k velkým změnám.

Foto: ČEZ, Seznam Zprávy

Vizualizace. Takto by měla vypadat vyhlídková plošina na důlní závod pro veřejnost.

„V plánu je vybudovat tam takové dva velké tubusy přímo do nitra hory, respektive k ložisku. Kutat by se mělo v hloubce někde 150, 300 metrů pod povrchem. Uvnitř dolu budou těžební komory, kde se vyrubaná hornina rozemele do velikosti štěrku, a to kvůli hluku a prachu,“ vysvětluje Novák.

Otázkou ale zůstává, jak se bude hornina dopravovat přes dvě údolí do osm kilometrů vzdáleného zpracovatelského závodu. Podle reportéra se uvažuje o lanovce nebo speciálním pásu, který by buď po zemi, nebo nad stromy rudu vozil. Druhá - nákladnější - možnost zahrnuje speciální nadzemní uzavřený pás. „Když to řeknu kulantně, tak všechno bude velmi výrazně viditelné z okolního prostoru,“ dodává Novák.

Obavy místních firma mírní

O stavbu lanovky i těžbu na Cínovci se má postarat firma Geomet, kterou z 51 procent vlastní polostátní podnik ČEZ a ze zbylých 49 procent australská firma EMH. A už nyní se snaží mírnit některé obavy místních. Vody, která plní jejich studny, je prý v regionu dostatek. Navíc firma také tvrdí, že mezi studnami a dolem je dostatečně silná hornina. „Přesto jsou připraveni v případě kompenzace tu vodu na Cínovec dovést,“ říká Novák.

Problém by podle firmy neměl být ani s takzvanou hlušinou, tedy vytěženou horninou. Ta by se měla pomocí už zmíněné lanovky nebo pásů vracet zpátky do hory a nebo se bude po železnici vozit do šachet bývalého dolu v Tušimicích.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Reportér Seznam Zpráv Jan Novák.

V něčem se ale nejspíš místní nemýlí: do regionu by se v případě těžby přistěhovali další lidé za prací a také by se tam pohybovalo větší množství automobilů. V průběhu výstavby dolu totiž bude nutné po jediné silnici, která k budoucímu vchodu do dolu vede, dovést techniku i stroje. „Nicméně (Geomet) hovoří o tom, že drtivá většina dopravování té horniny nebude přes silnici, ale bude právě na těch pásech nebo na tom transportním koridoru,“ popisuje reportér.

Kolik stojí lithium

„A k čemu se vlastně lithium používá? Tak především do lithiových baterií, hlavně do elektromobilů, ale také ve farmacii nebo v jaderné energetice,“ říká Novák. Právě proto se zájem o nejlehčí kov podle reportéra zvedl v posledních letech, kdy dochází k rozvoji elektromobility. Jeho těžbu navíc začala podporovat i Evropská unie.

Jakou hodnotu ale naleziště na Cínovci má, lze zatím jenom těžko určit. Cena lithia se totiž podle reportéra rychle mění oběma směry.

„Nicméně když bychom vzali čistě hrubě čísla, tak firma Geomet má v plánu karbonátu lithia vyprodukovat 25 000 tun ročně. A kilogram karbonátu lithia se pohybuje zhruba na 430 korunách. To jsme na 10 nebo 11 miliardách ročně,“ říká. Tento údaj je ale třeba brát s rezervou, protože nezohledňuje náklady těžby nebo vývoj ceny lithia v následujících letech.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se těžba lithia dostala do obecného povědomí zejména v roce 2017 nebo kdy přesně by měla těžba v regionu začít, pokud projekt splní všechny náležitosti. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Barbora Sochorová, Dominika Kubištová

Sound design a hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: Česká televize, Archiv Poslanecké sněmovny

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované