Zůna dostal těžce splnitelný úkol. Babišovi se ale hodí ho na ministerstvu mít

Volba nového náčelníka generálního štábu a kritika koncepce armády pro další léta. Události, které minulý týden rozvířily nové kolo spekulací, zda se vládní angažmá ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) nechýlí ke konci. Vydrží tlak šéfa kabinetu Andreje Babiše?

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) zažil náročný týden. Nejdříve minulé pondělí nepochodil na vládě se svými kandidáty na post náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Vláda navzdory ministrovým preferencím odhlasovala, že se do čela armády postaví dosavadní zástupce náčelníka Generálního štábu Miroslav Hlaváč. Jediný Zůna hlasoval proti. Hned ve středu pak premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš kritizoval chystanou koncepci armády, kterou mu šéf resortu obrany předložil.

Nejen tyto události přinejmenším zesílily dohady o tom, jestli se pod Jaromírem Zůnou nekýve ministerské křeslo. A to přesto, že šéf resortu obrany i předseda vlády takovou možnost veřejně popírají.

„Jednou z teorií je, že by měl Jaromír Zůna odevzdat přepracovanou koncepci (…), pak bude klíčový summit (NATO) v Ankaře, kde bude pravděpodobně Česko čelit kritice ze strany spojenců, že letos s největší pravděpodobností nesplní závazek vydat (na obranu) dvě procenta (HDP). A pak se uvidí,“ říká v podcastu 5:59 redaktorka Seznam Zpráv Kateřina Gruntová, která se dlouhodobě věnuje oblasti armády a obranné politiky v České republice.

Pro tuto chvíli je nicméně podle Gruntové možné mluvit minimálně o tom, že přibývá signálů, které de facto zapadají do dlouhodobých spekulací o vlivu hnutí ANO na Ministerstvu obrany, a to přestože tento úřad dostala na starost jiná koaliční strana.

Vedle Hlaváčova výběru nebo procesu vzniku nové armádní koncepce novinářka připomíná i jmenování Jakuba Landovského vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. „Můžeme to vnímat vlastně jako ‚dozor‘ nad Ministerstvem obrany a nad tím, jak na tom Česko bude s obrannými výdaji,“ míní Kateřina Gruntová a dodává, že stále častější je i veřejná kritika ze strany Andreje Babiše na adresu ministra Zůny.

Při rozhovorech s vojáky nebo lidmi z Ministerstva obrany ale podle reportérky zaznívá i další názor - totiž že se premiérovi vlastně hodí mít v čele resortu někoho, na koho je možné svést problémy nejen s naplňováním závazků Česka vůči NATO, ale i v obranné politice obecně. „A ten člověk (ministr Zůna) se tomu vlastně nevzpouzí,“ popisuje redaktorka.

Že se Jaromír Zůna dokáže s takovou situací vyrovnat, bylo patrné už v minulosti. Těsně před Vánocemi například ministr obrany na své první tiskové konferenci mimo jiné kvitoval pořizování amerických stíhaček F-35. „Tento stroj zvedá celou armádu o stupeň výš,“ zmínil tehdy.

Jejich nákup přitom koaliční SPD - tedy strana, za kterou Zůna sedí ve vládě - dlouhodobě považuje za nevhodný a drahý. Ministr proto musel urychleně hasit požár, který vyvolaly také další jeho výroky z brífinku. S poslancem a místopředsedou SPD Radimem Fialou natočil několik videí na sociální sítě, kde vlastní výroky relativizoval.

V případě zmíněných stíhaček F-35 připomínal, že jde o zakázku, kterou podepsala minulá vláda Petra Fialy (ODS), a uvedl, že resort obrany zpracuje „podklady a analýzy pro rozhodnutí o budoucnosti projektu, včetně možnosti odstoupení od smlouvy“. „No tak to jsou zajímavé informace,“ odvětil mu na to Fiala.

Jak to s ministrem obrany bude v dalších týdnech, nicméně jasné není. Co v tuto chvíli víme, je, že Jaromír Zůna, respektive Generální štáb, dostal od Babiše pokyn, aby koncepci přepracoval. Premiér například zmiňoval, že dokument je málo ambiciózní, třeba v otázce náboru nových vojáků.

„Když dneska máme 25 750 vojáků, tak plánovat do roku 2040 jenom 32 tisíc vojáků, tak s tím určitě nejsem spokojený,“ řekl například Babiš po schůzce na resortu obrany. Dlouhodobě přitom mluví o tom, že by měla armáda nabírat minimálně dva tisíce vojáků ročně.

„Přestože teď se ty nábory oproti předchozím letům, kdy to spíš klesalo, daří, přijde mi to dost nereálné,“ míní Gruntová s tím, že obecně tato rekrutace také nejspíš narazí na strop toho, kolik lidí je v Česku ochotných živit se profesí vojáka z povolání.

Úkol navíc Zůnovi komplikuje poměrně zásadní problém: Přestože zaštiťuje zpracování nové koncepce armády, není tak úplně jasné, s kolika penězi vlastně může počítat. To ostatně považoval za úskalí i končící šéf armády Karel Řehka.

Jen pro přehled: Česko by jako člen Aliance mělo vydávat na obranu dvě procenta HDP ročně, letos se ale nejspíš k této částce nedostane. Sám Babiš navíc v odpovědích na tuto otázku mluví různě. Například na začátku května v arménském Jerevanu uvedl, že vláda udělá „všechno pro to“, aby Česko závazek splnilo. Teď ale před novináři po schůzce se Zůnou o možnosti dosáhnout letos na takovou metu prohlásil, že „já si teda nepamatuju, že bych to někde říkal“.

„Podle mě bez toho, aniž by se vláda shodla na tom, jak to bude s financemi na obranu v dalších letech, těžko můžeme čekat kvalitní koncepci,“ podotýká reportérka Seznam Zpráv. Gruntová navíc připomíná, že armáda je dlouhodobě podfinancovaná a kromě toho, že chybí peníze na některé moderní vybavení, stále se snaží splácet dluhy z minulosti, kdy se jí rozpočty snižovaly.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co ministru obrany může vadit na pravděpodobném příštím náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi nebo jakou vizi má Česko v otázce protidronové obrany. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.