Článek
Svět se chystá na pozorování zatmění Slunce. To bude tentokrát k vidění i v Evropě. V některých částech Španělska bude pozorovatelné dokonce i úplné zatmění, kdy Slunce na desítky vteřin zmizí za kotoučem Měsíce. Kde a jak si nebeskou podívanou mohou užít lidé v Česku?
Co v této epizodě 5:59 také uslyšíte
- Kde je možné pozorovat ve středu večer úplné zatmění Slunce.
- Co uvidí na obloze lidé v České republice a jestli se to regionálně liší.
- Jak lze nebeskou show bezpečně sledovat, aby si člověk nepoškodil zrak.
Slunce ve středu vpodvečer na desítky vteřin zmizí za kotoučem Měsíce. Plný stín se objeví nejprve v Arktidě, pak přeletí nad Grónskem a Islandem a svoji pouť zakončí u Baleárských ostrovů. Na zemi budou tomuto úkazu přihlížet miliony lidí, řada z nich i daleko od svého domova.
Jedná se o jev dobře známý a popsaný, ovšem natolik zvláštní, že za ním lidé mnohdy cestují i napříč kontinentem. To je i případ Ondřeje Heigla, popularizátora vědy a odborného pracovníka Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Ten je sice hostem dnešního vydání podcastu 5:59, ale zároveň byl hostitelem natáčecího týmu, který se za ním vydal do Štefánikovy hvězdárny na pražském Petříně, jednom ze tří míst (vedle hvězdárny v Ďáblicích a planetária ve Stromovce), kde se v rámci svých pracovních povinností pravidelně objevuje. Všechny tři objekty budou mimochodem během středečního večera přístupné veřejnosti právě i v době zatmění Slunce.
Hurá do pásu totality!
„Já se na něj těším dost. (…) Bude to navíc těsně nad tím západním obzorem, tím pádem celý ten proces bude doplněný o krásné červené barvy, které známe při západu,“ neskrývá Heigl nadšení ze své cesty do Španělska, kde po několika částečných zatměních Slunce uvidí poprvé i to úplné.

Ondřej Heigl při rozhovoru pro podcast 5:59. Za ním se zvedá dřevěná kopule Štefánikovy hvězdárny.
První podmínkou k pozorování úplného zatmění Slunce je, jak expert v podcastu vysvětluje, aby se Slunce, Měsíc a Země v tomto pořadí dostaly do naprosté roviny. Což vzhledem k obrovským vzdálenostem mezi těmito tělesy ve vesmíru nemá příliš vysokou pravděpodobnost. A spolupracovat musí i počasí.
„Na Islandu mají ti lidé poměrně malou šanci na to, že to uvidí. Je tam více než 90% šance, že mraky tento úkaz zakryjí,“ objasňuje pracovník hvězdárny a planetária jeden z důvodů, proč naprostá většina cestovatelů, mířících do „pásu totality“ - tedy oblasti, kde lze pozorovat úplné zatmění Slunce -, volí jižní, nikoli severní směr.
Kolik děr, tolik sluncí
Zatmění Slunce lze pozorovat i pouhým okem, ovšem rozhodně ne nechráněným. Aniž by to člověk cítil, mohl by si totiž přivodit trvalé poškození zraku.
„Nejlepší je si sehnat brýle na pozorování Slunce, které jsou na to uzpůsobené. Dají se sehnat na hvězdárnách nebo v planetáriích. Případně si potom sehnat svářečské sklo číslo 13 nebo 14, které funguje dost podobně a je schopné vám zablokovat i velkou část UV záření,“ radí Ondřej Heigl.

Štefánikova hvězdárna v Praze dnes pro své návštěvníky přichystala komentované sledování částečného zatmění Slunce.
Planetárium nicméně v úterý muselo veřejnosti oznámit, že veškeré zásoby brýlí, které byly v pražských hvězdárnách a planetáriu k mání, už byly tento týden vyprodány. A tak může přijít vhod další tip.
„(Můžete) vzít papír, udělat si do něho malou dírku, postavit se zády ke Slunci a nechat ho, ať prochází skrz tuhle malou dírku. A ono se vám promítne - krásně useknuté - na zem,“ sdílí popularizátor vědy jeden z receptů, jak kreativně přistoupit k pozorování nebeského úkazu. A hned přidává další: „Podobně mimochodem funguje i cedník. Ten vám bude promítat tolik sluncí, kolik v něm máte děr.“
Blyštivá záře na okraji Měsíce
Není to ale jen Slunce samotné, které stojí během zatmění za pozornost. Zaměřit se je možné i na Měsíc, kde mohou pozorovatelé úplného zatmění Slunce za dobrého počasí vidět tzv. Bailyho perly.
„Je to taková blyštivá záře, která se objevuje na okraji Měsíce. Je to dané tím, že to není dokonalá koule, má na sobě hodně hor a kráterů. A tím pádem postupně, když se dostává přes sluneční disk, vždycky ty poslední sluneční paprsky prosvítají skrz tyhle malé průrvy, které tam zůstávají,“ popisuje Ondřej Heigl.

Ondřej Heigl u dalekohledu König, jedné z chloub Štefánikovy hvězdárny v Praze.
V Praze bylo úplné zatmění Slunce naposledy vidět v roce 1709. A nejbližší taková příležitost se nabídne až v roce 2135. I proto se statisíce lidí nechaly zlákat k výletu do Španělska. A pokud to někdo prováhal a teď ho to mrzí, bude mít podobnou příležitost i za rok. V něčem dokonce možná ještě lepší.
„Krásné bude, že zatmění Slunce v roce 2027 nebude procházet pouze Španělskem, ale dostane se víc na jih, až do Egypta. A pás totality bude procházet Luxorem, tedy městem plným památek,“ navnazuje s ročním předstihem Heigl. A zatímco letošní zatmění ani ve Španělsku nepřesáhne dvě minuty, za rok to bude celých šest minut.
V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak se zatmění Slunce potkává s letošním maximem meteorického roje Perseid a v čem to našemu pozorování „padajících hvězd“ na nočním nebi může pomoct. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Pavel Vondra
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČRo Plus, ČT24, TV Nova, CNN Prima News
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.













