Pod kouřovou clonou. Co způsobil megapožár u Bordeaux

Francie se dál potýká s následky jednoho z největších lesních požárů v novodobé historii země. Oheň v okolí Bordeaux během několika dní spálil území o rozloze 42 tisíc hektarů a z domovů vyhnal přes dvě stě tisíc lidí. Zatímco tento požár je už pod kontrolou, hasiči s plameny dál bojují na jihovýchodě země v departementu Var.

Francii v posledních týdnech sužují mimořádná vedra. Koncem června se potýkala podobně jako zbytek Evropy s teplotami nad 40 stupňů a nadprůměrně teplé byly i následující týdny. Podle meteorologické služby Météo-France se červenec dokonce stal nejteplejším měsícem v zemi od začátku sbírání záznamů.

Sucho, které tato vedra přinášejí, kromě jiného usnadňuje vznik a šíření lesních požárů. Deset dní například hasiči dostávali pod kontrolu ohně západně od třísettisícového města Bordeaux na jihu země (ve Francii deváté nejlidnatější). Oblastnímu krizovému štábu od počátku, tedy od 22. července, pomáhal se zvládáním situace také kartograf a geograf Martin Blažek, který zároveň žije na jihovýchodě města.

„Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o mimořádnou událost. Je léto a v této oblasti nejsou požáry v tomto období neobvyklé,“ popisuje v podcastu 5:59. „Oheň se nejprve šířil k pobřeží Atlantiku a k severní části Arcachonského zálivu, což je velmi exponovaná turistická oblast, zvláště v tomto období letních prázdnin,“ vysvětluje.

V té době už začala evakuace obyvatel a také turistů. Přesuny probíhaly poměrně poklidně. Lidé podle Blažka měli dostatek informací a zároveň čas se na odjezd připravit. Nejdříve se evakuovalo 10 tisíc z nich.

„Na začátku víkendu ale došlo ke změně počasí,“ vypráví Blažek. „Vítr se otočil a požár začal relativně rychle postupovat východním směrem, kde leží západní část aglomerace Bordeaux,“ říká kartograf, který během požárů u Bordeaux pomáhal samosprávě se shromažďováním a ověřováním aktuálních informací přímo z terénu. Místní samospráva tak musela přikročit k daleko masivnějším evakuacím, než tomu bylo na začátku. Přesouvat se začaly desetitisíce lidí z hustě obydlené oblasti.

Nakonec se všichni dostali v pořádku do bezpečné vzdálenosti, nikdo nezemřel. Požár se ale stále nedařilo dostat pod kontrolu. Kvůli dalším poryvům větru se začal přesouvat směrem na jih a podle kartografa nastalo poslední velké kolo evakuací. „Kouř byl všudypřítomný. (…) V tu chvíli jsem se přemisťoval asi dvě hodiny autem na sever a v podstatě celou cestu bylo slunce zahalené do takové kouřové clony a bylo rudé,“ říká Blažek.

Počasí se umoudřilo až v polovině minulého týdne. Oheň mezitím spálil území o rozloze 42 tisíc hektarů a své domovy kvůli němu muselo opustit více než dvě stě tisíc lidí. Ti se nyní postupně do požáry zasažených oblastí vrací. Oheň ještě není zcela uhašený, úřady nicméně tvrdí, že je pod kontrolou.

„Každý má kolem sebe někoho, koho se ta evakuace přímo dotkla. (…) V místech, kam se lidé vrací, je patrná velká vlna solidarity mezi obyvateli: Organizují se, pořádají společná jídla, snaží si pomoct, aby ten návrat byl jednodušší. Lidé cítí únavu, ale zároveň se snaží si pomoci,“ říká Blažek.

Přestože požáry v Bordeaux ještě nejsou zcela zažehnány, pozornost se v posledních dnech přesunula k departementu Var v regionu Provence u Středozemního moře. Hasiči se tam pokouší uhasit už druhý požár v posledních čtrnácti dnech. Ten první spálil na 4500 hektarů půdy.

Plameny se v tuto chvíli nešíří, hasiči se ale obávají vzplanutí nových ohnisek. Podle prefekta departementu Var Simona Babreho jsou zároveň záchranné složky na pokraji sil. „Dokonce použil výraz ‚à bout de souffle‘, tedy u konce s dechem, protože pracují nepřetržitě už více než 14 dní,“ říká novinářka a spolupracovnice Českého rozhlasu Marie Sýkorová, která je další hostkou podcastu 5:59.

Škody způsobené požáry po celé Francii se sčítají. Už teď je ale zjevné, že rozloha spálené plochy překonala dosavadní rekord z roku 2022. O zmiňovaném požáru u Bordeaux například francouzská média mluví jako o největším francouzském lesním požáru od roku 1949, kdy v departementu Gironde shořelo 50 tisíc hektarů.

A důvody se zdají být jasné. „Jsou to jednoduše řečeno klimatické změny,“ říká Sýkorová. Ty se podle ní navíc neprojevují jen v létě, ale také na podzim a v zimě, kdy se další francouzské regiony potýkají s dešti, záplavami a s nimi spojenými katastrofami.

Vraťme se ale k extrémnímu suchu: Jelikož podobné změny sužují Francii už několik let, začaly s nimi místní samosprávy bojovat i na systémové úrovni a lidi v nejpostiženějších oblastech vzdělávat. Sýkorová například popisuje, že se úřady na jihu Francie snaží důsledně lidem ve veřejném prostoru připomínat, aby nezahazovali nedopalky z oken, nekouřili v lese nebo negrilovali na místech, kde hrozí vznícení porostu.

Po technické stránce ale podle novinářky země stále vybavená není. Opozice třeba kritizuje bývalého francouzského premiéra a dnes kandidáta na prezidenta Gabriela Attala, který v roce 2024 odmítl nákup několika letounů Canadair používaných při hašení požárů. Francie se tak musí spoléhat na solidaritu dalších evropských států včetně Česka, které poskytlo svoje hasičské vrtulníky s posádkou.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se z letošních ničivých požárů stalo ve Francii třaskavé politické téma. Nebo jak Pařížanky a Pařížané zvládají vlny veder, které tento týden opět město sužují. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.