Článek
Ceny pohonných hmot tlačí níž zlevňující ropa, jejíž cena se v posledních týdnech na světových trzích snižuje. Čeští spotřebitelé ale zatím cítí tento trend jen mírně. Proč pokles cen u benzínových pump zatím není výraznější? Co všechno má vliv na to, kolik v Česku benzín a nafta stojí?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Benzín a nafta zlevňují. Na konci července se na některých čerpacích stanicích dostaly i pod 40 korun za litr. Přesto by ceny mohly být ještě níž, někde je ale podle ekonomického reportéra Deníku N Jana Úšely ovlivňují marže, které tvoří část konečné částky.
- A jak se vlastně ceny pohonných hmot tvoří? Skládají se z pěti základních složek – spotřební daň, DPH, velkoobchodní cena, marže rafinérií a marže čerpacích stanic.
- Úšela zároveň varuje, že i v dalších měsících budou cenu pohonných hmot ovlivňovat sankce Spojených států i ty evropské, které začnou platit v zimě. „Už to pociťujeme, ale s tím embargem, které přijde v prosinci, to zřejmě budeme pociťovat ještě více,“ říká.
Ceny pohonných hmot se pomalu dostávají pod hranici 40 korun. V polovině března, po skokovém zvýšení začátkem měsíce, které nastalo následkem ruské agrese na Ukrajině, přitom atakovala nafta hranici 50 korun a benzín 47 korun.
„Od té doby jsme zažili takové dva velbloudí hrby. Teď ceny trochu klesají, i když zatím úplně nereagují na vývoj cen ropy,“ popisuje ekonomický redaktor Deníku N Jan Úšela.
A dodává, že čerpací stanice stále ještě prodávají pohonné hmoty nakoupené s předstihem za velkoobchodní ceny. „Je tam zpoždění několika týdnů,“ upřesňuje.
Podle Úšely zároveň mohou být na některých čerpacích stanicích přemrštěné marže. „Jestli jedna síť dokáže stlačit cenu benzínu pod 40 korun a další sítě jsou někde na 44 nebo 45 korunách, tak mi to připadá zvláštní,“ popisuje redaktor.
A naráží tím na situaci z konce července, kdy se na čerpacích stanicích ONO daly ušetřit až čtyři koruny na litru benzínu. Řidiči si ale museli počkat v dlouhých frontách.
Jak se ceny tvoří?
Úšela také připomíná, že ceny pohonných hmot tvoří hned několik složek. „Přes polovinu ceny tvoří daně – spotřební daň a DPH. Potom tedy máme hrubou velkoobchodní cenu a k té se přidávají marže rafinérií a marže čerpacích stanic,“ vysvětluje.
Vláda do „přirozené“ cenotvorby a tedy i zdražování ale během posledních měsíců zasáhla, třeba tím, že dočasně snížila spotřební daně z benzínu a nafty. Podle Úšely ale jde jen o „dočasnou brzdu“.
Reportér Deníku N Jan Úšela.
Česko podle něj vzhledem ke kupní síle navíc výrazně nevyčnívá s cenami mezi dalšími evropskými zeměmi. Třeba v Rakousku nebo Německu jsou benzín a nafta dražší, v Polsku a Maďarsku o něco levnější.
„Maďarsko je velmi specifický případ, protože tam stát ceny zastropoval, což má i spoustu negativních efektů. Ne přímo na tamní spotřebitele, ale třeba spousta čerpacích stanic tam krachovala. Je tedy otázka, jestli je to dlouhodobě udržitelný model,“ popisuje Úšela.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli existují systémová řešení, kterými by česká vláda mohla ceny pohonných hmot regulovat, nebo jestli může panika na čerpacích stanicích - například při výrazném zlevnění na jedné z nich - ovlivnit tvorbu cen. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČRo Radiožurnál, ČRo Plus, Televize Seznam, TV Nova, YouTube kanál CBS Mornings
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.
