Článek
Od příštího týdne Česko zakáže vstup na své území ruským občanům, kteří mají v pase schengenské vízum a míří za turistikou, sportem či kulturou. Už dříve se k podobnému kroku rozhodlo Finsko, Polsko a země Pobaltí. Jak svůj přístup vysvětlují?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Proč se země jako Česko nebo Finsko rozhodly ještě důrazněji přivřít dveře uprchlíkům z Ruska.
- Čím argumentují další státy Evropské unie, které naopak dále lidi utíkající před Putinovým režimem přijímají.
- Jaké jsou historické paralely k současné situaci a zda nám ukazují nějaká východiska.
Po Finsku, Polsku a zemích Pobaltí také Česká republika zavírá hranice pro Rusy, kteří by chtěli přicestovat z dalších států v schengenském prostoru za sportem nebo památkami. Mezi prvními, kteří neumožnili samotné vydávání turistických víz Rusům, bylo Česko ostatně i na začátku války.
„A v tomto ohledu jsme byli velmi striktní na rozdíl třeba od pobaltských států, kam vlastně mířila ta první vlna migrace, hlavně nejrůznější novináři, političtí aktivisti. (…) I ony ale změnily taktiku a jsou podstatně tvrdší,“ popisuje redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě zabývá Ruskem.
Další restriktivní opatření by mělo začít platit 25. října. A česká vláda k němu podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) přistoupila ze dvou důvodů: solidarita a bezpečnost.
„Obáváme se, že by to mohli být agenti ruských tajných složek. Nevíme, proč bychom je měli přijímat, jaká mají politická přesvědčení a prostě je tady nechceme,“ přibližuje Soukup stávající pohled české vlády.
‚Otázka života a smrti‘
„Jediné, co je spojuje, je, že nemají absolutně žádné iluze o tom, jak funguje ruská armáda. A taky, že je to pro ně – možná to zní nadneseně, ale ono není – otázka života a smrti,“ vysvětluje Soukup. Jinak ale podle něj mezi uprchlíky před mobilizací existují značné rozdíly co do ekonomického zázemí i postojů.
Jednoduchá klička, jak obejít nařízení?
Občané Ruské federace, kteří cestují za turistikou či sportem, mají mít už brzy zapovězen vstup na území Česka. Má to ale háček. Jaký? Dozvíte se v článku.
Opačný přístup naopak zaujalo Německo, které uprchlíky z Ruska přijímá i kvůli vyhlášení mobilizace v zemi, před kterou mnozí utíkají. Soukup podotýká, že takový argument je platný, ale jen do určité míry. „Není to tak, že by se ruská armáda zhroutila, protože lidé utečou,“ dodává.
Němci také doufají, že by se ruští emigranti mohli přidat k ruské opozici v Evropě. Jestli je tento předpoklad správný, ale zatím podle Soukupa nelze odhadnout. „Dáváte jim možnost, aby mohli fungovat a tiše doufáte, že až režim padne, tak se vrátí a budou budovat nové Rusko, které bude výrazně kompatibilnější s Evropou.“
Soukup ale připouští, že Evropa a potažmo ani Česko vlastně nerozumí tomu, co se v Rusku děje a je tak těžké vymýšlet další plán. „Ale to je normální, protože oni tomu pořádně nerozumí ani sami Rusové.“
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké nabízí Česko v současnosti možnosti pro Rusy, kteří chtějí přicestovat, nebo jak se na současnou situaci dívá v Praze usazená ruská komunita. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál, ČRo Plus, CNN Prima News, Denik.cz, Novinky.cz, iDnes.cz
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.