Když je nenávist v politice běžnou věcí. Slovensko po vraždách hledá toleranci

Slovensko se vzpamatovává ze šoku po dvojnásobné vraždě motivované homofobií. Útok, který pachatel vykonal před bratislavským barem Tepláreň, policie vyšetřuje jako teroristický čin. Do jaké míry přispěla k rozdmýchávání nenávisti vůči menšinám slovenská politická scéna? A může vést současná tragédie ke změně?

„Bylo zarážející, jaké ticho bylo po tom útoku z politického spektra. Mnozí čekali, co se z toho vyvrbí a jaký bude skutečný motiv,“ popisuje situaci po útoku před barem Tepláreň novinářka deníku SME a moderátorka podcastu Dobré ráno Zuzana Kovačič Hanzelová.

Motiv se ukázal záhy. A postupně se i policie a prokurátor shodli, že mužův důvod k vraždám a pokusu o ni byl jasný: nenávist k homosexuálům a dalším menšinám, jako jsou například Židé.

To ukazuje i manifest, který před činem zveřejnil. Odkazoval se v něm na pachatele jiných útoků ze světa a opakovaně popisoval svou nenávist k Židům. „Byl antisemita pohlcený konspiračními teoriemi,“ říká Kovačič Hanzelová.

Střelba v centru Bratislavy i proto podle kriminalistů splňuje znaky teroristického útoku – na Slovensku vůbec prvního. Samotného pachatele už ale stíhat nemohou, několik hodin po činu spáchal sebevraždu. Od pondělí ale až deset let ve vězení hrozí těm, kteří by čin schvalovali.

Díl viny za útok ale podle Kovačič Hanzelové nesou kromě útočníka i slovenští politici. „V odborné a novinářské obci je absolutní shoda na tom, že politici nesou část zodpovědnosti kvůli tomu, jaký používají narativ,“ vysvětluje.

Jednou z výjimek nicméně je slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která mimo jiné vystoupila na Pochodu proti nenávisti a setkala se i s majitelem klubu Tepláreň. „Zejména pro LGBT+ komunitu to bylo velmi důležité, protože vlastně udělala všechno správně. Gesta, která udělala, byla nevídaná,“ popisuje novinářka.

„Máme tu ale i výkonnou moc, kterou drží vláda, a ta může udělat konkrétní kroky,“ dodává. Například premiér Eduard Heger se snaží prezidentce vyrovnat, ale podle Kovačič Hanzelové je „neobratný“. A to i kvůli tomu, že se musel omluvit za své vyjádření, že homosexualita je „způsob života“.

Někteří další politici ale vystupují ještě úplně jinak. „Poslanec (Štefan) Kuffa (LSNS) už víckrát říkal, že by gayové a lesby neměli chodit ani po ulici,“ popisuje novinářka. A podobně se podle ní vyjadřují i expremiéři Igor Matovič (OĽaNO) a Robert Fico (SMER).

„Pro některé je to politický kalkul, cesta, kterou si zvolili. Jiní jsou o tom ale hluboce přesvědčeni,“ říká Kovačič Hanzelová.

Jestli se ale Slováci jako národ přiklánějí k antisemitismu a homofobii, podle novinářky nelze jednoznačně říct. Průzkumy na takové téma totiž na Slovensku nemají stejné výsledky. „Osobně nemám pocit, že běžný Slovák je antisemita a homofob. Ale nemám ani pocit, že by byl hypertolerantní.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co zatím víme o devatenáctiletém útočníkovi nebo jakou roli v přemýšlení Slováků hraje to, že se většina z nich hlásí ke katolické víře. Poslechněte si v audiu na začátku článku.