V parcích opadává listí. Takhle brzo jsem to ještě nikdy neviděl, říká expert

Česko stejně jako podstatnou část Evropy svírá sucho. Některé stromy opadávají během srpna, klesají hladiny řek i spodních vod a vyschlá půda praská. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? A co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti?

Zprávy z poslední doby rozhodně nejsou povzbudivé: Sucho v Česku se dál prohlubuje. Letošní rok meteorologové řadí k těm nejsušším, spadlo v něm nejméně srážek za posledních 65 let. Omezuje se provoz vodních elektráren a některé obce a města přijímají opatření proti plýtvání vodou.

V tůních vysychajících toků bojují o přežití raci, ryby nebo vzácné mihule říční. Dobrovolníci je přenášejí tam, kde mají šanci přežít. V lesích pak kvůli intenzivnímu suchu nerostou skoro žádné houby. Podle mykologů je situace nejhorší za poslední roky a do konce prázdnin se už nezlepší.

Mimořádný deficit vláhy, který zažívá velká část - zhruba dvě třetiny - českého území, koneckonců mají všichni na očích. Nasycení půdního profilu v povrchové i hlubší vrstvě je tak nízké, že to rostlinám nestačí k přežití.

„Týká se to třeba trávníků nebo rostlin, které mělce koření, a v krajině je to samozřejmě vidět. A je velká otázka, zda na tom něco změní i případné srážky, které by mohly přijít tento týden,“ upozorňuje v podcastu 5:59 bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka, který zároveň působí jako koordinátor vědeckého týmu projektu InterSucho.

I když to z laického pohledu může vypadat, že „něco takového tu ještě nebylo“, podle experta letošní sucho za bezprecedentní označit nelze. Připomíná v této souvislosti například hydrologicky suché období mezi lety 2015 a 2019.

„To ale navazovalo na relativně vodné období, které sice už předtím bylo přerušeno několika suchými epizodami, ale krajina dostala příležitost se vzpamatovat,“ vysvětluje, ale hned dodává, že se vodní zásoby od té doby nestačily doplnit, což se projevuje rychlejším nástupem hydrologického sucha oproti minulosti.

Se suchem se navíc letos nepotýká jen Česko, ale trápí i řadu okolních zemí. „V rámci Evropy jsme součástí velké oblasti sucha, která v podstatě začíná na Britských ostrovech v Irsku, táhne se přes velkou část jižní Anglie, Francii, jižní Německo, velkou část Česka, Rakousko, Slovensko a končí v podstatě v Rumunsku a na západní Ukrajině. Takže to je skutečně impozantní epizoda,“ upozorňuje odborník.

Suchem je výrazně zasaženo zemědělství i lesnictví, důvody ke znepokojení tak mohou mít například chovatelé skotu, sadaři či vinaři. Bioklimatolog Trnka ovšem vidí jako potenciálně nejzávažnější dopad nynější epizody sucha pokles disponibilních vodních zdrojů, tedy těch, které lze bezpečně využít. A také ztrátu samočisticích schopností řek.

„Současné sucho na řadě vodních toků v Česku výrazně zvyšuje teplotu vody a zhoršuje tím kvalitu vody, která vtéká do nádrží, které poskytují vodu polovině obyvatel Česka,“ říká odborník.

Trnkův tým již delší dobu sleduje dramaticky se měnící vodní bilanci Česka. Dříve bývala vyrovnaná. Nyní se podle něj v teplém půlroce mezi dubnem a zářím natolik prohloubí, že se přes zimu už do půdy nedaří dostat vodu v dostatečné míře.

„Celkově obsah vody a celková vodní bilance v posledních dekádách klesá, a proto si troufám říct, že srážky, které by mohly přijít počátkem tohoto týdne, situaci úplně nevyřeší,“ odhaduje vědecký pracovník, který upozorňuje, že na jihu kontinentu jsou propady ve vodní bilanci ještě výraznější.

Lidé nejen v Česku se ale můžou potkávat s daleko méně nápadnými dopady sucha, a to třeba na ulicích měst nebo v parcích, kde na stromech začíná žloutnout a opadávat listí a na jírovcích dozrávají kaštany. Co vypadá jako nezvykle brzký příchod podzimu, souvisí podle experta právě se suchem, ale také s dřívějším nástupem vegetační sezóny.

„Nikdy jsem nic takového takhle brzy v létě v oblastech, které jsou jinak relativně bohaté na vodu, neviděl. Vidět nástup podzimního charakteru v lesích v polovině srpna je něco, co je velmi nezvyklé. A zase: je to souvislost vysokých teplot a nedostatku vláhy, které se vzájemně umocňují,“ říká Trnka a potvrzuje, že v Rakousku na předhůří Alp vypadá situace velmi podobně.

A dopady sucha už začali zajímat i politiky. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš už oznámil, že chce obnovit činnost Národní koalice pro boj se suchem, která sdružovala vybraná ministerstva s odborníky a akademiky a naposledy se sešla v roce 2020. Miroslav Trnka to považuje za rozumný krok.

„Odhlédnu od všech těch politických půtek a protinázorů: Za mě je sucho apolitické. Ať bude u moci kterákoli vláda, bude se muset se suchem potýkat, protože to přímo ohrožuje národní hospodářství. (…) Myslím si, že je skutečně smysluplné spojit síly napříč veřejnými institucemi a dát dohromady strategii, která bude dlouhodobá,“ usuzuje expert.

Trnka zároveň podotýká, že nebýt epidemie koronaviru, která pozornost přesměrovala od sucha úplně jiným směrem, zmiňovaná koalice pro boj se suchem by pravděpodobně dál fungovala. Jen se obává, aby nově přiřazená priorita opět neopadla, jakmile se trochu ochladí a zaprší.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, že by podle koordinátora projektu InterSucho systémově pomohlo narovnat vztah cen podzemní a povrchové vody, který producenty stimuluje nežádoucím směrem. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.