Třetina vlády je z jižní Moravy. Mocná lobby měla jednoduchou práci

Osvobození takzvaného tichého vína od spotřební daně se stalo jedním z největších překvapení vládního úsporného balíčku. Zatímco pivo i lihoviny zdaněné jsou, vinařům se spotřební daň povedlo odvrátit. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, využili k tomu především kontaktů na politiky ze dvou vládních stran, KDU-ČSL a ODS.

Symbolem balíčku, který má snížit deficit státního rozpočtu, se stala nečekaná obrátka těsně před ohlášením úsporných opatření. Vláda se rozhodla, že takzvaná tichá vína se budou nadále prodávat bez spotřební daně. Další alkohol, jako je pivo nebo lihoviny, přitom této dani podléhá.

Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v dalších dnech krok vysvětlovali tím, že řada evropských států spotřební daň na víno nemá a české produkty by tak nebyly konkurenceschopné. Podle investigativního reportéra Seznam Zpráv Jiřího Pšeničky nicméně rozhodnutí nejvíc ovlivnil lobbing politiků z Jihomoravského kraje a samotných vinařů.

Aktivní podle něj byli třeba občanští demokraté, senátor Rostislav Koštial nebo poslanec Pavel Kašník. „Koštial sám mluví o tom, že v posledních dnech telefonoval na všechny strany. Ve dne i v noci. Netají se svým lobbingem ve prospěch vinařů. Mluvil dokonce o tom, že to cítil jako jistou občanskou povinnost,“ vysvětluje Pšenička.

Vinaři se podle reportéra bojí nákladů na daňové sklady, které by bylo po zavedení spotřební daně nutné zřídit. Argumentují ale i tím, že víno je součást české kultury.

Nejhlasitější protesty nicméně zaznívaly od lidovců. Ostatně sám ministr Nekula jako první narušil jednotnou vládní politiku a tři dny před ohlášením opatření na twitteru prohlásil, že žádná spotřební daň na víno nebude. „Zjevil se jako deus ex machina a v jednom dni rozeslal několik tweetů,“ připomíná Pšenička. Kromě Nekuly se vinařů výrazně zastával také lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Tentokrát se opravdu velmi zřetelně projevilo, kdo je odkud, a také skutečnost, že šest členů Fialovy vlády, což je jedna třetina, je z Jihomoravského kraje, z vinařského kraje,“ vysvětluje Pšenička. Proti zavedení daně na víno se totiž vyslovili třeba i premiér Fiala nebo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Ukázalo se, že když jde do tuhého, tak se preferují ryze regionální zájmy,“ dodává reportér.

Členové ostatních vládních stran tak shovívaví nebyli, přesto ale výjimku podpořili. Například předsedkyně Sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová tvrdí, že se pod výjimku nakonec podepsala výměnou za zavedení nulové daně z přidané hodnoty na knihy. Obecně ale s tímto rozhodnutím nesouhlasí. „Zavedení spotřební daně u vína považuji za správné z toho důvodu, že se zkrátka jedná o alkohol, tedy prostě škodlivou látku,“ řekla později v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Alkohol podle nejnovější zprávy o závislostech v Česku denně pije necelá desetina Čechů. Víno častěji pijí ženy, muži sahají po lihovinách a pivu. Česko tak patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele na světě. Síť pomoci a služeb je přitom podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti nedostatečná.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli vinaři výjimku považují za formu dotace nebo jestli se může rozhodnutí vlády ještě změnit. Poslechněte si celý díl v přehrávači na začátku článku.