Trump otočil ohledně Ukrajiny. „Ale ne o 180 stupňů,“ varuje expert

Americký prezident nečekaně přitvrdil vůči Rusku. Buď ruský prezident do 50 dnů bude souhlasit s ukončením bojů na Ukrajině, nebo Amerika uvalí na Rusko i země, jež s ním dosud obchodují, vysoká cla. Ukrajině zároveň Trump slíbil dodat přes evropské členy NATO nové zbraně. Zda se dá mluvit o zásadním obratu, rozebíráme v podcastu 5:59.

Ve válce proti Ukrajině dosud Donald Trump kritizoval hlavně Kyjev a prezidenta Zelenského, teď ale - kvůli pokračujícím ruským úderům - ukázal káravě prstem na Vladimira Putina a dal Moskvě ultimátum: Pokud do 50 dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války, dopadnou na Rusko a jeho obchodní partnery stoprocentní cla.

Zároveň s tím šéf Bílého domu oznámil, že na Ukrajinu míří americké zbraně, kterých se dosud Kyjev marně dožadoval. Platit za ně budou členské země NATO. Změnu Trumpova postoje provází i změna jeho rétoriky na adresu Vladimira Putina, který jej prý „velmi zklamal“.

Znamenají ale nové sliby amerického prezidenta skutečně zásadní obrat?

Bezpečnostní analytik Michal Smetana, který na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) vede univerzitní výzkumné centrum Peace Research Center Prague, nabádá k opatrnosti.

„V současné mezinárodní politice je 50 dní opravdu velmi dlouhá doba a může se toho stát spoustu. Pozornost Donalda Trumpa se může velmi snadno roztříštit - což víme už z uplynulých několika měsíců - a posunout ty debaty úplně někam jinam,“ říká Smetana v rozhovoru pro podcast 5:59. Varuje navíc před tím, že to není první otočka, kterou Trump předvedl.

„Není samozřejmě vyloučené, že určitý posun, který nyní vidíme, může vést ještě k dalšímu substantivnímu posunu po dalších 50 dnech. (…) Jen bych byl opatrný ohledně toho, že po 50 dnech skutečně uvidíme nějakou radikální změnu,“ vysvětluje akademik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Trajektorii války podle něj „dramaticky nezmění“ ani zbraně, které by se z amerických rukou měly skrz evropské státy dostat až na Ukrajinu. Jde například o rakety protivzdušné obrany Patriot a také střely s plochou dráhou letu, jako jsou rakety Tomahawk s dosahem až 1600 km nebo střely vzduch-země JASSM s kratším doletem odpalované z letounů. Byť by daly ukrajinské armádě nové možnosti, nejednalo by se z pohledu bezpečnostního analytika o game changer, který by změnil vývoj války.

Trump sice mluví v souvislosti s Putinem o zklamání, podle Smetany ale se ale nestal „v myšlenkovém světě Donalda Trumpa najednou nepřítelem“. Spíše to prý naznačuje, že si americký prezident uvědomuje rozpor mezi slovy a činy po opakovaných telefonických konverzacích s šéfem Kremlu.

„Zatím ta jeho (Trumpova) rétorika spíše odpovídá variantě, jako když máte poměrně dobrého kamaráda, ten vás něčím naštve a teď jste trošičku zklamaní z toho, co dělá. A ne nutně tím ukončujete vaše přátelství a (ne nutně) svou pozici úplně měníte,“ vyvozuje z Trumpových výroků a kroků Michal Smetana.

A ani v obrácené optice Moskvy nelze podle bezpečnostního analytika dodávky zbraní Ukrajině přes NATO vnímat jako „nějaký radikálně eskalační krok, který potom může vést k dramatické změně jejího jednání vůči Ukrajině“.

Co by naopak dramatický dopad mít mohlo, jsou prý stoprocentní cla, kterými Trump hrozil nejen Rusku, ale i jeho obchodním partnerům, tedy zemím, jako jsou Čína, Indie nebo Turecko. V konečném důsledku by ale zasažena byla i samotná Amerika, což podle Smetany pravděpodobnost naplnění této hrozby výrazně snižuje.

Sečteno a podtrženo: Stojíme na začátku nové kapitoly ve vztahu současné americké administrativy k válce na Ukrajině a rozešel se Donald Trump definitivně s Vladimirem Putinem?

„Já bych řekl, že se s ním nerozešel, pokud mám použít tento termín. Došlo ale k určitému posunu a otevírá to nějaké okno příležitostí pro změnu. Rozhodně to zakládá možnost vnést novou formu dynamiky do toho konfliktu, ve kterém Donald Trump dosud uplatňoval takovou politiku cukru vůči Moskvě a biče vůči Kyjevu. A nyní by to tedy mohl zkusit obrátit,“ říká ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak Michal Smetana hodnotí to, že se česká vláda nehodlá připojit k ostatním zemím NATO, které nakoupí od USA potřebné zbraňové systémy pro Ukrajinu, nebo jak moc nás má znepokojovat to, že ruské válečné plány údajně zahrnují útok na členský stát NATO. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.