Z kempu pro mladíky na MMA: Reportáže z míst, kde je tématem mužství

Když je tématem (krize) mužství. Reportér týdeníku Respekt Petr Horký měl unikátní příležitost nahlédnout do dvou světů, které se točí právě okolo mužství - na kemp, kde převážně dospívající mladíci hledají odpověď na otázku, jak se stát mužem, a mezi fanoušky bojového sportu MMA. Lze mezi nimi najít průsečík?

Kemp nebo také kurz na Kokořínsku, na který se nedávno vydal reportér týdeníku Respekt Petr Horký, má mnoho specifik. Mohou se ho třeba zúčastnit jen mladí muži, na jeho konci si musí zadat úkoly, které pak mají plnit i v reálném životě, a za měsíc se celá skupina sejde znovu, aby vyhodnotila, zda se to povedlo.

„Je to něco mezi přechodovým rituálem, jaký dělali třeba indiáni. To znamená, že někdo zažije něco, co je na hraně jeho fyzických a psychických schopností. Trochu nějakého diskomfortu - musí třeba hodně chodit, nespat, málo jíst - a to ho nějak změní,“ popisuje novinář v podcastu 5:59.

Zároveň se ale během deseti dnů dostanou i na velmi osobní témata. Probírají partnerské i rodinné vztahy a třeba i to, jak zapadají do současné společnosti. Řeší tedy takzvanou krizi mužství. Jeden z mladíků, který je v textu pojmenovaný jako Patrik, třeba novináři popsal, že by rád zjistil, co „může nabídnout světu kromě svých spermií“.

Horký nicméně poznamenává, že většina chlapců, kteří na kemp přijdou, zprvu tato témata nepovažuje za důležitá. „Často je na kurz přihlásila jejich máma, která slyšela u nějaké kamarádky doporučení, že to bylo fajn pro jejího syna, tak tam přihlásila toho svého. Anebo třeba ty kluci říkali: ‚Mám rád výzvy, běžel jsem ultramaraton, tohle beru jako něco podobnýho.‘ A na konci toho kurzu potom najednou o tom mužství mluvili,“ vypráví Horký.

Změna prý nastala po řadě zážitků. Reportér uvádí, že o některých nemůže mluvit, jiné si ale prožil přímo s chlapci. Na začátku je třeba čekal třídenní vandr se všemi věcmi, pak společné stavení stanů a debaty v uzavřeném kruhu, nakonec takzvaný vision quest, během kterého museli chlapci padesát hodin přečkat na malém prostoru v přírodě bez jídla a někteří i bez vody. A právě to mělo mladíkům pomoct uvědomit si, co chtějí od života a jakými muži se chtějí stát.

„Poté - ještě než se najedí, napijí a nějak si odpočinou - jdou do potní chýše a sdělí instruktorům, na co přišli. A to nějak zformulují na úplném závěru prodlouženého týdne do konkrétních předsevzetí, které před tím kmenem, před tou smečkou, slavnostně pronesou. A o měsíc později se sejdou a zjistí, jak to kdo dodržel,“ vysvětluje Horký.

Kemp pro mladíky byl ale jen jedním z míst, kde reportér zkoumal to, o co se zajímají dnešní mladí muži. Další, úplně odlišnou akcí, byl zápas MMA (smíšená bojová umění - z anglického mixed martial arts) v Karlových Varech. A tam zjišťoval třeba i to, jak bude konkrétně tato sociální bublina v Česku volit.

Horký popisuje, že ho to v tomto případě zajímalo zejména proto, že právě lidé kolem MMA a americké organizace UFC, která ve Spojených státech tento sport zaštiťuje, přispěli ke zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Proč? Právě Trump totiž organizaci v začátcích pomohl a její ředitel Dana White mu to nikdy nezapomněl. Ve volbách ho tak podpořili nejen současní i bývalí zápasníci, ale také influenceři napojení na americkou MMA scénu včetně vlivného podcastera Joea Rogana.

„A díky tomu i ti mladí muži, kteří v Americe sledují tuhle podcasterskou scénu MMA, chodí na MMA,“ říká novinář.

V Karlových Varech, kde česko-slovenská organizace Oktagon pořádala jeden ze svých MMA zápasů, ale zjistil, že v tuzemsku je všechno trochu jinak. „V Česku zrod Oktagonu nezachraňoval nějaký politik, takže ten vděk tady není,“ vysvětluje Horký.

I samotní fanoušci jsou poměrně široce rozkročení ve svých politických preferencích a třeba i názorech na život. Někteří podle Horkého volí Piráty, další Motoristy a někteří z tamních diváků se o politiku nezajímají vůbec.

Přesto se část politické scény v Česku o tuto bublinu zajímá a snaží se do ní aktivně dostávat. Například hosty podcastu OSSCAST, jehož tvůrcem je jeden z nejznámějších českých fighterů Karlos Vémola, byli šéf nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš nebo čestný předseda Motoristů Filip Turek. „Ten rybníček dokážou víc vytěžit strany trumpovského střihu a tradiční strany a politici tomu nějak nevěnují ke své škodě pozornost,“ říká Horký.

Lze ale mezi těmito dvěma světy, které jsou spíše prostorem pro mladé muže, najít průsečík? Nebo je Česko podle reportéra Petra Horkého rozdělené do nesourodých bublin i v tomto ohledu?

„Co si z toho odnáším, je, že obě dvě ty skupiny dneska formují svoje názory hodně na sítích a tomu se celkově věnuje malá pozornost. V Česku třeba není nějaká organizace, která by cíleně vychovávala online chování mladých lidí obecně,“ říká reportér.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, na jaká další místa se v rámci série Češi a Češky v nové realitě reportér Petr Horký vydal nebo co by novinář doporučil politikům, aby podobné skupiny lidí v Česku dokázali oslovit. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.