Solární dotace skončily a s tím i zájem domácností. Panely si teď kupují firmy

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Solární trh od začátku roku zažil několik šoků - nejdříve růst cen solárních panelů z Číny, poté omezení dotační podpory z programu Nová zelená úsporám. Krize se už netýká jen instalačních firem, ale celého dodavatelského řetězce, včetně distributorů a výrobců.

Firmu Raylyst Solar, která soláry, baterie a další zařízení ve velkém nakupuje v zahraničí a pak prodává v Česku, tato situace nijak zásadně nezasáhla, i protože se orientuje spíš na dodávky firmám a organizacím. Ten totiž na rozdíl od domácností roste.

Dotace z programu Nová zelená úsporám mají nově nahradit bezúročné úvěry na energetické renovace, včetně fotovoltaik. Podle společnosti jsou masivní dotace z minulých let něco, co se jen tak vrátit nemusí, a život bez dotací bude nový standard.

„Zejména letošní rok bude změnou hodně poznamenaný, protože se bavíme o něčem, co mění spotřebitelské chování. Dosud bylo standardem počkat si ty dva až tři měsíce, než se doplní budget, ze kterého se čerpají dotace. Ale novým standardem je, že se možná už nebude doplňovat,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys manažer Raylyst Solar Michal Petřek.

Časem si podle něj zákazníci uvědomí, že pokud chtějí být ve výrobě elektřiny soběstační a být připraveni i na různé cenové výkyvy, pořídí si fotovoltaiku buď s garantovaným úvěrem, jaký slibuje stát jako náhradu za přímé dotace, nebo ji budou financovat celou ze svého. Několik dekád byla hlavním motivátorem k pořízení solární elektrárny cena a její výkon, nyní budou kromě úspor a výroby lidé myslet spíš na energetickou bezpečnost a ekologii.

O kolik poptávka po domácích fotovoltaikách kvůli omezení dotační podpory klesne, lze jen odhadovat. „Moje první signály z trhu říkají, že letošek je v rezidenčním sektoru o necelou třetinu zatím slabší, tudíž už vidíme ochlazení,“ říká Petřek.

Cena solárních panelů od začátku roku vzrostla a nyní se zdražení blíží ke 30 procentům. „Nákupní cena se dokáže měnit z týdne na týden. Stejný produkt se nakupuje každý týden jinak o desetiny centu za wattpeak. Prošli jsme si zdražením, které dávalo smysl, protože narovnalo řetězec cen. Teď si panely budou hledat nějakou standardní hladinu,“ říká Petřek.

Další prudké výkyvy v cenách neočekává, i když by je mohly způsobit třeba další státní zásahy do cen, jako to udělala na přelomu roku Čína, když přestala dotovat export panelů. „Nejostřejší nárůsty letošního roku máme víceméně za sebou,“ dodává. Samotné panely v cenách instalací pro domácnosti navíc tvoří jen zlomek ceny.

Proti zdražování jdou ale vysoké slevy, které řada instalačních firem začala nabízet, když začalo být jasné, že dotace prostě nebudou. S tím souvisí i pokles cen u solárů pro rezidenční bydlení. Pro domácnosti se tak slevy na instalace pohybují od desítek tisíc korun až po sto tisíc.

„Myslím, že tyto pobídky jsou přirozeným důsledkem konkurenčního boje. Je úplně jasné, že je tady o něco víc instalaček než příležitostí. Firmy musí pokrývat náklady a v tuto chvíli je pro ně zajímavé jít i do určitého snížení marží, aby přečkaly to období ochlazení, zejména na rezidencích,“ říká Petřek.

Solární techniku distribuují i další české firmy, například Solsol. Ještě loni mezi nimi byla i firma iFTECH, která se však dostala do insolvence.

„Mnoho z firem nezvládlo přechod ze stomilionové firmy na miliardovou v tak velké rychlosti a s takovými pracovními zápřahy. Společnosti pak nakupují neefektivně v rychle se vyvíjejících cenách a poptávce. To bylo za mě příčinou hlavního krachu distributorů,“ říká generální ředitel Solsol Radek Orság. Popisuje tak obtížnost přeorientovat se ze zakázek od domácností na ty od velkých společností.

Přes složitou situaci na trhu ale právě Raylyst letos neočekává propad ve výsledcích. „Meziročně jsme letos zatím asi o osm procent výš, než jsme byli v loňském roce. Chceme si jít zase za zvýšením obratu, budeme doufat, že i zisku,“ popisuje Petřek.

Aby firma současnou situaci zvládla, musela se ale orientovat více na technické zaměstnance, posílit projektové oddělení, aby byla schopná obsloužit i náročnější zákazníky z firemního sektoru, kteří chtějí stavět třeba větší bateriová úložiště.

„Nesmějí podlehnout depresi, ani přílišné aktivitě v nakupování, kdyby produkty zlevnily a podobně. Chce to zůstat v klidu, nohama na zemi a zatnout zuby, pokud je to případ rezidenčního instalatéra. A poslední věc je řídit si cash flow a sklady co nejzodpovědněji, co to půjde,“ radí Petřek.

Zároveň by tyto firmy měly rozšiřovat svůj zájem na firemní instalace a bateriová úložiště, pokud to ještě neudělaly. „To jsou místa, která jsou schopná nahradit cash flow vypadávající ze segmentu malých elektráren,“ uzavírá Petřek.