Článek
Přesně před třiceti lety, v roce 1996, zažilo Česko do té doby neznámou situaci: Státní rozpočet skončil schodkem 10 miliard korun. Stalo se tak pouhý rok poté, co vláda Václava Klause plánovala předložit zákon o trvale vyrovnaném rozpočtu.
V roce 2025 hospodařila země se schodkem 290 miliard korun. Jak jsme se od někdejší opatrnosti charakterizované prvními lety Václava Klause dostali až sem? „Nechci tuhle otázku znevažovat, ale tyhle absolutní částky mě tak úplně nezajímají,“ říká Hampl, který před třiceti lety začínal jako novinář v týdeníku Respekt a mezi lety 2008 až 2018 zastával pozici viceguvernéra České národní banky. „Důležité je, jak velký je dluh vůči velikosti celé ekonomiky. A to zase není tak dramatický rozdíl oproti roku 1996. Dlužit dnes milion na hypotéce je také něco jiného než před deseti lety.“
Přes všechny pochmurné zprávy o stavu státní kasy je Mojmír Hampl stále optimistický: Češi jsou podle něj přirozeně šetřiví a dluhy, ani ty státní, nemají rádi. „Podívejte se, jak to vypadalo v prvních letech po vzniku Československa. Byli jsme široko daleko jediná země, která zažívala deflační časy, všude kolem zuřila hyperinflace,“ říká Hampl.
Jako mladý, ještě ani ne třicetiletý ekonom se podílel na první tuzemské „reformě veřejných financí“, kterou v roce 2003 spustila vláda sociálního demokrata Vladimíra Špidly proslaveného mimo jiné větou „zdroje jsou“ z volební kampaně roku 2002. Vzápětí ovšem přišly povodně a schodek se poprvé dostal nad stamiliardovou hranici.
„Zadání tehdy bylo: Vymyslete něco, co sníží výdaje, ale přitom to bude politicky průchozí,“ vzpomíná Hampl na spolupráci s tehdejším ministrem financí a pozdějším premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD. „Myslím, že pro žádného politika tehdy nebylo přijatelné, aby se stal tím, za nějž se výdaje rozjedou tak, že to úplně změní ekonomickou DNA země.“
Proč je podle Mojmíra Hampla výhodné mít stále českou korunu? Které země hospodaří tak, že by pro Česko mohly být vzorem? A jak souvisí s českým vztahem k dluhu skutečnost, že se na našem území podle některých teorií protínají tři sféry alkoholové kultury: pivní, vinná a panáková? Poslechněte si další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo.
Poslechněte si novou epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo.
Podcast Paměti národa připravuje Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.
Podcast Paměti národa. V době pandemie jsme nemohli pořádat setkání, diskuze, besedy, přednášky. A tak vznikl nápad: nový audiopořad! Tvoří ho předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.
