Hlavní obsah

Glosa: Devadesátky? Divný polosvět, v němž se zrodila naše mimořádná svoboda

Foto: ČTK, Seznam Zprávy

Václav Klaus, za ním vyhlížející Tomáš Ježek, a další hosté restaurace U Staré Pošty v Praze, snímek z roku 1990.

Reklama

20. 2. 9:00
Článek

K devadesátým létům nehledím se sentimentem ani vzpomínkovým optimismem. Ale je fakt, že jsme tehdy přepnuli své myšlení.

Na jednu věc zapomínáme, možná proto, že ji bereme za tak samozřejmou, že si ji ani neuvědomujeme. Česko dnes objektivně patří mezi nejsvobodnější země světa. Myslíme si a říkáme, co chceme. Svoboda nás i druhých je pro nás nezpochybnitelnou, proto až automaticky branou hodnotou. I dnešní západní kulturní války k nám doléhají jen zprostředkovaně a moc jim nerozumíme.

Nemáme žádný „gen svobody“, který nás odlišuje od ostatních. Je to spíš něco, co vyplynulo z historie i našich národních povahových rysů. Ne nutně pozitivních, takže naše svobodomyslnost souvisí i s leností být důslední, s nedisciplinovaností, sklonem nebrat nic vážně a švejkovat, když by se hodilo chovat se odpovědně. Jak jsme viděli třeba během pandemie.

Paradoxně jsme si svobodu ani nijak hrdinně nevybojovali, prostě jsme k ní přišli. Ale nic to nemění na tom, že je to jedna z nejdůležitějších hodnot. Když se rozhlédneme po světě, s překvapením zjišťujeme, že demokracie se ne vždy rovná svoboda a že jedno nutně neimplikuje druhé. A už vůbec neplatí, že svoboda souvisí s tím, jak je země spravovaná a řízená.

Ta naše v posledních letech evidentně ne příliš dobře. Nejsme moc úspěšní v žádné z objektivních metrik. Nezásobujeme svět mimořádnými vědci, umělci a vlastně ani sportovci. Nejsme špičkoví ve výzkumu ani v inovacích. Ale jsou to naše svobodomyslnost a objektivní svoboda, které z Česka činí i v problematických časech dobré místo k životu.

Zmiňuju to proto, že se v posledních týdnech i díky televiznímu seriálu často mluví a debatuje o devadesátých letech. Vzpomínáme na ně jako na divný a podezřelý polosvět, ze kterého se zrodily chyby a nedostatky demokracie, s nimiž se potýkáme dodnes. Nechci devadesátá léta hájit, nehledím k nim se sentimentem ani vzpomínkovým optimismem. Vlastně je ani nepovažuju za nějak skvělou dobu.

Avšak byla to zároveň dekáda, ve které se zrodila naše svoboda, která je mimořádná a výjimečná. Dost možná ani nevíme přesně, jak se to stalo. Ale tohle přepnutí stavu mysli z nesvobody do polohy svoboda bylo jednou z nejdůležitějších věcí, které nás v moderní historii potkaly. Je dobré si to občas připomenout.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované