Hlavní obsah

Glosa: Naděje ve Ficově buranství

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Snímek z povolební noci. Robert Fico se svými spolustraníky zpívá a pokřikuje z balkonu volebního štábu.

Reklama

Článek

Po dvojím Zemanově prezidentství nikomu nemůžeme radit, kudy k volbám. Na Slovensko můžeme poslat útěchu, že samolibé buranství v nejvyšších patrech je sice pro občany těžko snesitelné, ale nemusí své nositele dovézt k cíli.

Na Slovensku je rozhodnuto, vyjednávání končí a do premiérského křesla usedne Robert Fico. V Česku si mezitím užíváme posledních pár měsíců volební přestávky, která se naskytla mezi prezidentskou volbou a volbami do Evropského parlamentu a možná o to dychtivěji jsme sledovali, jak se v klíčovém hlasování Slováci rozhodnou.

Na sociálních sítích se zájem odvíjel v typické křivce, která začíná závody o nejlepší vtip na dané téma. Křivka stoupá až do momentu, kdy přijde první odsuzující hlas ve smyslu: Neraďte, slovenskou politiku neznáte, nehrajte si na starší bratry. Pak se naopak všichni začnou předhánět v odsouzení „českého chytráctví“.

Koukat dál než na vlastní parcelu je ale, samozřejmě bez populárních nevyžádaných rad, vždycky užitečné. A u voleb u sousedů, je někdy snazší všímat si maličkostí, které při hlasování doma člověk nevidí. Třeba jak zajímavé a možná vypovídající jsou okamžiky po vyhlášení výsledků.

K vládě mířící Robert Fico v tomto směru překvapil i nepřekvapil. Zřejmě alkoholem podpořený zpěv z balkonu během povolební noci a pohrdlivé pokřikování „Novináři, kde jste?“ přesně zapadá do obrazu politika, kterým se Fico během let stal, a na kterého teď Praha, ale třeba i Brusel hledí s obavami.

Paradoxně ale Slováci sami dokázali na tomto momentu najít pozitivum. A znovu díky koukání k sousedům. V podcastu V redakcii zaznělo zajímavé srovnání s vystoupením Ficova „učitele“ Viktora Orbána. Ten by se prý takové neprofesionality nedopustil. Už před lety po volbách, které mu zaručily dominantní postavení, vystupoval jako stroj, charismatický stroj, který nenechá nic náhodě a Maďarsko kompletně ovládne. Ficovo buranství tak svým způsobem nabízí skulinu naděje a může nečekaně působit jako útěcha, že nedovede být tak cílevědomý jak maďarský lídr.

I Česko navíc zažilo alkoholem prolité a hulvátské oslavy volebních úspěchů Miloše Zemana. A ačkoli na jeho dekádu se nedá vzpomínat v dobrém, ani on nakonec svůj plán, jak u nás zavést prezidentský systém mžourající do oslnivého svitu ruského či čínského slunce, naplnit nedokázal.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Reklama

Doporučované