Glosa: Pošta odchází za osvícenými vládci. Snad bude loučení důstojné

Chystaný prodej pražské hlavní pošty v Jindřišské ulici je symbolický. Může ohlašovat počátek likvidace pošty v podobě, na jakou jsme zvyklí a jak ji Čechům zanechal osvícenský stát.

Ve světě se něco důležitého mění, to musel uznat každý, kdo slyšel, že Ministerstvo vnitra schválilo prodej pražské hlavní pošty v Jindřišské ulici.

Svým způsobem jde o hlavní poštu českých zemí obecně. Do provozu byla uvedena přesně před 150 lety, patří tedy k nejstarším fungujícím poštovním úřadům, součástí jejího komplexu bylo „odjakživa“ poštovní a telegrafní ředitelství. Ruší se tedy pošta úplně?

Státní podnik Česká pošta se jistě neruší, jen omezuje síť poboček a centrálu stěhuje na předměstí do Vysočan. Budova hlavní pošty v Jindřišské ulici však má symbolickou hodnotu, a výmluvným signálem se tak stává její plánovaný prodej v e-aukci, tedy tomu, kdo nabídne nejvíc peněz (byť s podmínkou, že by někde v objektu měla být dál alespoň nějaká pobočka České pošty).

Může to být počátek likvidace pošty v podobě, na jakou jsme zvyklí a jak ji Čechům zanechal osvícenský stát.

Osvícení vladaři se svého času, na přelomu 18. a 19. století, prezentovali jako dobří otcové svých národů a Češi si je dodnes připomínají v podobě otcovských prezidentů. Podle osvícených vládců měl stát zajistit občanům bezpečnost a podporovat hospodářství.

Za tím účelem vytvořil řadu užitečných veřejných institucí včetně škol, nádraží a ovšem také poštovních úřadů. Jejich budovy dodnes určují vedle kostelů, muzeí a divadel tvář středoevropských měst a bývají součástí místního genia loci.

Časy se mění a poštu jako veřejnou službu lze v mnoha ohledech nahradit nebo převést do soukromého sektoru. Osvícenský stát s otcovským monarchou už zůstává jenom vzpomínkou, není divu, že za ním mizí také pošta.

Přesto by měl mít rozchod s poštou a obecně s tradicemi osvícenství určitou úroveň. V důsledku nejde o to, jak budeme posílat své zprávy a balíky, pošta vedle jiných institucí vytvářela veřejný prostor, který sloužil ke komunikaci mezi lidmi a také mezi lidmi a jejich státem.

Rušení pošt je omezením veřejného prostoru, konkrétně to bude vidět, až se vyhlásí zákaz vstupu do dvorany hlavní pražské pošty.

Staré poštovní budovy nemusí vyhovovat komunikačním potřebám nové doby, měly by však zůstat k dispozici veřejnosti. Bývalá Říšská pošta v Berlíně se zeměkoulí na svém průčelí se stala Muzeem komunikace, Hlavní pošta v Lipsku byla před deseti lety přestavěna na tzv. „živý dům“ s uměleckými dílnami, fitnessy, kavárnami, supermarketem, kancelářemi a garážemi. Lipský vzor kopírují ve Vídni, když místní odmítli plán přestavět historickou budovu na luxusní byty.

Třeba budou Pražané aspoň tak civilizovaní jako Němci.