Článek
Před lety točil filmy a pohádky pro děti, Sněženky a machry o bouřlivém dospívání nebo protest-film Proč? o fotbalových chuligánech. Jako dnešní téma by si oceněný režisér vybral opuštěnost.
Karel Smyczek, který nedávno oslavil 75. narozeniny, převzal letos v březnu Českého lva za přínos české kinematografii. Jako host projektu Seznam Zpráv Galerie osobností dostal hned v úvodu otázku, jestli ho to nezláká k tomu, aby si po letech znovu stoupnul jako režisér za filmovou kameru.
„Nezláká,“ řekl naprosto přesvědčivě, „necítím se fyzicky tak zdatný, abych to utáhl. Ono se to nezdá, ale při režírování musíte být v dobré fyzické kondici, a to já teď bohužel nejsem.“ Momentálně ho tíží problémy s páteří, před patnácti lety úspěšně překonal rakovinu krku a jazyka, což ho po operaci donutilo naučit se znovu mluvit.
„Ono to nebylo tak těžké, ale musíte si zvyknout na to, jako když jedete na kole a máte šejdrem řídítka. Bohužel nemůžu pískat,“ říká dneska s úsměvem.
Režisérskou roli si prý plní v noci ve snech, které se mu o filmování prý poměrně často zdají: „Dneska byl u mě na lodi Karel Gott. Postavili mu loď a on byl kormidelník. A dál vám to nebudu rozebírat, protože moje žena říká: ‚Ty už raději netoč,‘“ směje se.
Co by udělaly mobily s Romeem a Julií?
Kdyby se režisér legendárních filmů a seriálů jako Bylo nás pět podle románu Karla Poláčka, Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda nebo Pražákům, těm je tu hej, dnes rozhodoval o tématu, který by chtěl natočit, odpovídá: „Bojím, bojím, bojím… Ta změna toho, na čem děti vyrůstají, je tak strašně veliká! Nemyslím jen počítače a tablety…,“ a začíná vyprávět, jak moderní technologie mění i zápletky životních situací a i mnohá starší díla se najednou jeví úplně jinak.
Český lev za přínos české kinematografii. Karel Smyczek na fotografii z letošního března.
„Člověk si uvědomí, jak se mění dramaturgie. Protože řada zápletek vzniká z toho, že se někdo mine. V případě mobilů to téměř není možné. Když se nedovoláte, tak to vzbuzuje pro ty postavy úplně jiné otázky: ‚Nebral mi mobil, co se stalo? Kde je?‘ Zápletku vedete úplně jinak. Kdyby byly mobily, tak se nemůže odehrávat Romeo a Julie, protože se ty postavy nemohou minout.“
Do kontrastu k rychlému vývoji technologií Karel Smyczek ale staví to, že mladý člověk a jeho vývoj se zase tak moc neposouvá. „A ti mladí někdy tápou. Dušička toho člověka, vývoj, první krůčky, menstruace a tyto věci, to se podle mého názoru tolik nemění. Ale co na ty děti dopadá, to je ten fofr. Kdybych zpracovával nějaké téma z dnešní doby, tak bych se zabýval opuštěností. Občas na ni narážím mezi děcky, co tak sleduju svoje vnoučata… Nechci jim to podsouvat, ale oni jsou možná opuštěnější, než si my, dospělí, myslíme.“
Bylo nás pět versus kriminálky na ČT
Za své favority mezi svými díly Karel Smyczek označuje například film Proč? z roku 1987 a seriál Bylo nás pět z roku 1994.
Námětem k filmu Proč? byla skutečná událost, kdy fotbaloví fanoušci Sparty zdemolovali při cestě ze zápasu v Banské Bystrici vlak. A Karel Smyczek s nadsázkou říká, že právě za tento film o bezdůvodném násilí by si udělil „tvůrčího Českého lva“.
„Ten film byl na svou dobu nesmírně moderní. Byl to film, kdy jsem se víc oprostil od klasického vyprávění,“ říká a vzpomíná na to, jak na poslední chvíli změnil závěrečnou scénu filmu: „Ti chlapci jdou ulicí a mají skandovat: ‚Sparta! Sparta! Sparta!‘ A mně se zdálo, že je to málo. Proto oni tam skandují: ‚Co je? Co je? Co je?‘ V tom byl víc vyjádřený ten protest, ta nespokojenost. A to se nevázalo jen k těm fanouškům.“
Karel Smyczek a Jiří Kubík před natáčením rozhovoru ve studiu Seznam Zpráv.
Šestidílný seriál České televize podle románu Karla Poláčka Bylo nás pět vznikal už ve svobodných poměrech po roce 1989 a při jeho dokončování přepadla režiséra Karla Smyczka pochybnost, jestli vyprávění o partě kluků z malého města na začátku 20. století, bude fungovat a pro koho vlastně seriál bude. Po svém uvedení ale uchvátil malé i velké diváky a televize jej od té doby častokrát opakovala.
„Sešla se tam opravdu výjimečná sestava – jak mezi herci, tak mezi lidmi v týmu, kteří na tom pracovali,“ vzpomíná Karel Smyczek. Na otázku, jestli by podobný seriál podle něj natočila Česká televize i v dnešní době, odpovídá: „Možná. Kdyby se to vystřídalo s nějakou kriminálkou, tak by se nic nestalo. Ale přijít s tím nápadem – jaká předloha by to měla být! Špatně se to odhaduje.“
Musel jako režisér při natáčení s dětmi přistoupit k nějakým manipulativním metodám? Jak snášel nezájem diváků o své filmy, které vznikaly na přelomu 80. a 90. let? Proč se mu nesplnil sen natočit film podle románu Josefa Škvoreckého Zbabělci?
Rozhovor s Karlem Smyczkem si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.
