Největší konspirační teorií v historii byl marxismus, říká Alexander Tomský

S Alexandrem Tomským se znám 33 let. Navštívil jsem ho poprvé v roce 1989 jako jednadvacetiletý student u něj doma v anglickém Purley na jihu Londýna. Byl jedním z osmi exilových nakladatelů české literatury. Nejmladší, je ročník 1947, a jak říká, dnes je z nich poslední naživu. 

Po návratu do bývalého Československa pokračoval ve vydávání knih, zbohatl, pak zchudl, má celkem deset dětí s třemi ženami a jako penzista si přivydělává psaním a překládáním. Přeložil například knížky dvou britských konzervativců: již zesnulého Rogera Scrutona a Douglasa Murrayho, současné hvězdy pravicové intelektuální elity. 

Právě o konzervatismu jsme spolu mluvili. Jaké má kořeny a s čím se dnes potýká? Zajímal mě názor Alexandra Tomského na některé významné konzervativce – namátkou Donalda Trumpa, Václava Klause, Borise Johnsona nebo Petra Fialu.

Jak si vysvětluje, že část pravice, zejména v Americe, relativizuje ruskou invazi a válku na Ukrajině a proč se v tomto postoj konzervativců liší? A kde on sám vidí východisko? „Velkoruský imperialismus musí dostat po držce,“ tvrdí Tomský, avšak celý problém popisuje jako složitý a historický propletený.

A samozřejmě jsme se dotkli i oblíbeného tématu konzervativců (i Alexandra Tomského) – krize Západu, způsobená nástupem tzv. progresivismu. „Inteligence, a zejména ta humanitní, je velmi náchylná na nemoc rozumu. Mezi inženýry tolik progresivistů nenajdete,“ komentuje to Tomský.

On sám je skeptický a obává se, že západní civilizace svou existenční válku prohraje a je odsouzená k zániku. Cituje však názor svého syna, který mu oponuje a tvrdí, že svoboda a individualismus Západu jsou nakažlivé, a to i pro kultury, které se – uzavřeny do sebe – staví k Západu nesmiřitelně.

O tom všem jsme mluvili. A také o smyslu života i o tom, proč je důležité respektovat, že různí lidé mají různé názory.

Děkuji, že posloucháte.