Článek
Přisátého klíštěte se snažte co nejdřív zbavit. Klidně i vytrhnutím. Důležité je ho předtím netrápit, aby vám do těla nevyzvracelo pořádnou nálož virů a bakterií. Nakazit se můžete i při nesprávném odstraňování klíštěte psovi.
Jak správně odstranit klíště? Každá rodina přísahá na svůj generacemi osvědčený postup, nicméně odborníci na infekce přenášené klíšťaty radí jediné: Prostě ho dostaňte pryč a je v podstatě jedno, jak to uděláte.
Klíště odstraňte i rukou, ničím ho nemažte
„Když se na klíště podíváte pod mikroskopem, neuvidíte žádné závity, není nutné ho odstraňovat točením. V podstatě se dá i vytrhnout, vyštípnout či seškrábnout. Jsou na to různé pinzety nebo kartičky, ale můžete i rukou,“ radí Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení z nemocnice v Českých Budějovicích.
V případě, že na klíště saháte prsty, doporučuje použít rukavice. „Pokud nejsou k dispozici, když jste v lese nebo někde na chatě, pečlivě si pak umyjte ruce. A to zejména v místech, kde jste se klíšťat dotýkali, tedy konečky prstů, okolí nehtových lůžek, pod nehty,“ zdůrazňuje lékař, který si o klíšťatech a jimi přenášených infekcích povídal v podcastu Marodi s pediatrem a moderátorem Cyrilem Matějkou, známým jako Cyril Děckař.
Infekce u lidí, kteří sami klíště neměli, ale vytahovali ho někomu blízkému, totiž v jeho praxi nejsou vůbec ojedinělé. „Zhruba třetina pacientů, co u nás leží s klíšťovou encefalitidou, bude tvrdit, že letos, loni ani předloni klíště neměli. A když se jich zeptáme, jestli třeba nevyndávali klíště pejskovi, kočičce nebo někomu blízkému, potvrdí, že ano, zhruba tak před dvěma, třemi týdny,“ popisuje lékař. Dodává, že člověk se může nakazit třeba tak, že si prst pošpiněný od vyndávaného klíštěte bezděky olízne nebo si jím promne oko. K dezinfekci přitom bohatě stačí voda a mýdlo, není potřeba žádný speciální přípravek.
MUDr. Aleš Chrdle

Aleš Chrdle
Vede infekční oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. Je místopředsedou Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Specializuje se zejména na klíšťovou encefalitidu. Je spoluautorem řady mezinárodních studií a pravidelně publikuje.
Další riziko představuje léta tradované doporučení, kdy se má klíště údajně před vyndáním zakápnout olejem nebo zamáznout krémem. „Neměli byste to klíště trápit. Pokud ho různě mučíte, víc se do vás vyzvrací,“ upozorňuje infektolog Chrdle. Proč je to nebezpečné? Bakterie a viry nebezpečných nemocí, které klíšťata přenáší, jsou totiž hlavně v jeho zažívacím traktu. A čím víc se jich do vašeho těla dostane, tím větší je pravděpodobnost, že se nakazíte. Klíště sliní a zvrací i v průběhu sání – také proto je důležité ho vytáhnout co nejdříve.
Dvě nebezpečné nemoci
Klíšťata v Česku přenášejí zejména dvě nebezpečné nemoci - klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Čas potřebný k tomu, abyste se nakazili, se liší. „Klíšťová encefalitida se dá přenést během krátké doby přisátí, tam opravdu stačí hodně málo. U boreliózy se říká, že to klíště musí být přisáté a opakovaně zvracet aspoň 24 hodin, aby tam bylo dostatečné množství borelií, které mají schované ve slinných žlázách,“ porovnává lékař.
Když zůstaneme u srovnávání obou chorob, tak „klíšťovka“ se u nás vyskytuje výrazně méně než borelióza, a navíc se proti ní dá očkovat. „Počítáme, že zhruba každé tisící klíště, které se přisaje, může přenést meningoencefalitidu, tedy zánět mozku a mozkových blan. Ale když už ji přenese, tak to znamená minimálně tři měsíce zkaženého života,“ varuje infektolog Aleš Chrdle. Platí přitom, že čím vyšší věk, tím horší následky. „Loni jsme dělali výzkum ve čtyřech velkých nemocnicích v České republice. Polovina lidí, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu, nám řekla, že ani půl roku po ukončení hospitalizace nefungují tak, jako fungovali před nemocí.“
Proti borelióze se očkovat nedá. Klíšťata jsou jí značně promořená, včetně těch v městských parcích. Infektologové zaznamenávají postupný nárůst hospitalizovaných kvůli borelióze, konkrétně kvůli jejím neurologickým komplikacím - zápalu mozkových blan nebo ochrnutí. Ty se objevují zejména v případech, kdy se v první fázi borelióza nezaléčí antibiotiky. Na to, že jsou léky potřeba, upozorní typická skvrna na kůži. „Je to kolečko o velikosti padesátikoruny a větší, ale hlavní je, že bývá ostře ohraničené, nebolí, nepálí, někdy uprostřed může být vyblednutí. Někdy si lidé všimnou toho fleku, aniž by věděli o klíštěti,“ říká lékař.
V podcastu Marodi dále vysvětluje, že skvrna se objevuje až nějakou dobu po přisátí klíštěte. Pokud se v místě přisátí objeví začervenání hned, jde zřejmě o alergickou reakci, nikoli příznak boreliózy. Zatímco tato imunologická reakce zhruba po třech dnech zmizí, skvrna značící boreliózu se může objevovat týden až dva po vyndání parazita a různě se zvětšuje.
Infektolog Aleš Chrdle v rozhovoru s Cyrilem Matějkou popisuje, jak vypadají příznaky klíšťové encefalitidy a boreliózy a jak se obě nemoci léčí. Dozvíte se také, jestli podle odborníka fungují repelenty na odpuzování klíšťat a jaké si případně pořídit. Vysvětluje také, zda a pro koho má smysl posílat vyndané klíště na specializované vyšetření kvůli možné nákaze nebezpečnou nemocí.
Podcast Marodi
Všichni jsme někdy marodi. Pediatr Cyril Matějka známý ze sociálních sítí jako Děckař v podcastu vyvrací medicínské omyly. Chce po lékařích a dalších odbornících, aby bez latiny a zbytečných složitostí vysvětlili, co skutečně máme dělat pro své zdraví a co je k ničemu.
Pořad vychází v rámci rubriky Zdraví+ na webu Seznam Zprávy.
Podcast vychází každý druhý týden, startujeme již od 14. května. Naleznete ho na Podcasty.cz, Spotify, Apple a na dalších podcastových platformách.









