Marodi: Když na pálení očí kapky nestačí, dodržujte pravidlo 20-20-20, radí lékařka

Syndromem suchého oka trpí až třetina dospělých. Pro úspěšnou léčbu je klíčové zjistit, proč oko vysychá. Škodí klimatizace i dlouhé zírání do počítače nebo mobilu, protože při tom člověk zapomíná mrkat.

Tak schválně, kolikrát jste za poslední minutu mrkli? Pokud zrovna čtete tento text na telefonu nebo monitoru počítače, statistika odpoví za vás: velmi pravděpodobně jste mrkli sotva pětkrát. V běžném režimu přitom člověk zamrká patnáctkrát až dvacetkrát za minutu. Tento nenápadný rozdíl spouští v oku řetězovou reakci, která končí nepříjemným pálením, řezáním, červenáním očí a v nejhorších případech i trvalým poškozením rohovky.

Jakmile se u vás objeví výše zmíněné příznaky, můžete si být téměř jistí, že trpíte syndromem suchého oka, který je považovaný za civilizační nemoc. Nestačí zajít si do lékárny pro „nějaké“ kapky. Je potřeba nechat se vyšetřit u odborníka, aby se přišlo na to, jaký typ syndromu suchého oka trápí konkrétně vás. Slzný film, který pokrývá oko, má totiž tři složky: hlenovou, vodní a tukovou. A vy musíte spolu s lékařem vypátrat, která z nich vám nejvíce chybí.

Když chybí vodní složka, znamená to, že oko nedokáže produkovat dostatek slz, které se pak musí pomocí kapek, takzvaných umělých slz, pravidelně doplňovat. Až v 85 procentech případů se ale lékaři setkávají s tím, že příčina je v nekvalitní tukové vrstvě slzného filmu. „Právě tuková vrstva je problém, když pobýváte v klimatizovaných místnostech nebo když se dlouho koukáte do počítače či do mobilu, protože dostatečně nemrkáte,“ vysvětluje v podcastu Marodi primářka oční kliniky Gemini Eva Szabó.

Tukovou vrstvu si můžete představit jako hladký povrch slzného filmu, který se roztírá při každém mrknutí – vychází z malých žlázek na horním a dolním víčku, kterým se odborně říká Meibomské. „Potřebujete tedy mrkat, aby se v oku tuková vrstva neustále doplňovala do slzného filmu a roztírala. Když nemrkáte, tak se tuk ze žlázek neuvolňuje, slzy se příliš rychle vypařují a slzný film se roztrhá,“ říká v rozhovoru s lékařem Cyrilem Matějkou, známým na sítích jako Cyril Děckař.

Při chybějící tukové vrstvě tak nestačí pouze kapat do očí. „Pacientům doporučujeme teplé obklady a masáže víček tak, aby se co nejvíce zprůchodnily zmíněné Meibomské žlázky, které potřebný tuk produkují,“ popisuje lékařka a přidává názorné přirovnání: „Můžete si to představit jako potrubí. Jedna věc je, když je prázdné – to je případ, kdy chybí vodní složka. Ale potrubí musíte také vyčistit, aby fungovalo, což je případ tukové složky. Musíte tomu pomoct, aby žlázky začaly znovu fungovat.“

Léčba suchého oka tak vyžaduje disciplínu. „Pacienti od nás dostanou přesná pravidla. Když jde o tukovou složku, doporučíme kapky a naučíme je provádět masáže, nejlépe ráno a večer. Také jim doporučíme takzvané pravidlo 20-20-20,“ říká v podcastu lékařka. To znamená, že když pracujete na počítači, tak byste si měli každých dvacet minut udělat na dvacet sekund pauzu a podívat se někam do dálky na dvacet stop, což je zhruba šest metrů. „Ideální je, když máte okno, podívat se z okna do dálky, aby si oči odpočinuly,“ doplňuje odbornice. A dodává: „Na klinice také provádíme světelnou léčbu IPL, kdy pomocí krátkých světelných pulzů ošetříme oblast víček a okolí očí. Léčba může pomoci zmírnit zánět v okolí víček a zlepšit funkci Meibomských žlázek.“

Když vám naopak chybí vodní složka slz, což je stav, kterému lékaři říkají sicca syndrom, pak máte produkci slz významně sníženou a kapky jsou v léčbě důležitější. Umělé slzy se kapou třeba každou hodinu. „Těmto pacientům také někdy uzavíráme odtokové slzné cesty, tedy slzné kanálky, aby kapky, které si do oka kápnou, v oku zůstaly déle a neodtekly hned do nosní dutiny. Vložíme tam malou zátku, která je buď dočasná z kyseliny hyaluronové, nebo permanentní ze silikonu,“ popisuje lékařka zákrok, který se provádí ambulantně.

Jak už jsme zmínili, jednou z příčin suchého oka bývá dlouhé zírání do obrazovek či klimatizace. U žen může souviset s menopauzou a obecně hormonálními změnami v těle. „Někdy mohou být příčinou léky, které pacienti užívají, jako jsou tricyklická antidepresiva, antihistaminika nebo některé léky na vysoký krevní tlak,“ vyjmenovává primářka.

Pro pacienty se syndromem suchého oka podle ní bývá lepší, když nosí dioptrické brýle místo kontaktních čoček. U některých lidí dokonce symptomy suchého oka vzniknou až ve chvíli, kdy čočky nosit začnou. „V takovém případě je pak jasné, že pro dané oko čočky nejsou vhodné,“ shrnuje lékařka.

Trendem v léčbě syndromu suchého oka je snaha najít a léčit příčinu, nikoli pouze předepsat umělé slzy na příznaky.

„Někdy se setkáváme s pacienty, kteří si stěžují na pálení, řezání očí, jsou světloplaší, mají pocit písku v očích – typické symptomy suchého oka. Přitom na rohovce ani na slzném filmu lékař nenajde žádnou patologii. Tedy vše vypadá v pořádku. Neznamená to ale, že si pacient něco vymýšlí. Může jít o problém v nervovém systému oka,“ vysvětluje lékařka. Nerv si lze představit jako elektrický kabel. „Pokud je dlouhodobě drážděný nebo poškozený, může začít vysílat signál bolesti, i když už vlastně žádné poškození na povrchu oka nevidíme. Mozek potom dostává informaci ‚pálí mě oko‘, přestože oko na pohled vypadá zdravě,“ popisuje primářka.

Léčba takových pacientů musí být potom komplexní. „Existují léky, které umí tlumit přecitlivělost nervového systému a používají se i u jiných neuropatických bolestí. U některých pacientů se proto po domluvě s neurologem nebo specialistou na léčbu bolesti využívají i tady.“

V rozhovoru oční lékařka vyvrací také nejčastější mýty. Vysvětluje například, proč se s operací šedého zákalu nevyplatí otálet, jak moderní šetrné lasery pomáhají mladším ročníkům nebo jak u dětí chirurgicky řešit šilhání. Řeč došla i na vliv UV záření a riziko takzvané sněžné slepoty, nebezpečí sledování mobilu v naprosté tmě pod peřinou nebo na seznam očních přípravků, které by v domácí či cestovní lékárničce rozhodně neměly chybět.