Šokující prohlášení Netanjahua už mne ani nepřekvapují, říká expertka

Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít?

Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi Unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.

Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje.

Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.

Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.

Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Do jaké mezinárodní pozice se dostal Izrael? Poměrně silná podpora Izraele, která byla po 7. říjnu víceméně jednoznačná, se stále více a více přelévá v kritiku.- Je to určitě tak. Jestli Izrael opravdu měl po 7. říjnu obrovskou podporu a legitimitu pro vojenský zásah proti Hamásu v Gaze, tak tím, že je to už nejdelší vojenský konflikt v rámci izraelsko-palestinského konfliktu, tím, jak přibývá mrtvých v Gaze, tím, jak je Gaza z velké části zničená a samozřejmě ta poslední kapka, to znamená uměle vytvořená humanitární krize v Gaze, to jsou všechno důvody, které vedou k tomu, že i ti opravdu velmi pevní podporovatelé Izraele začínají tu zemi kritizovat.

2:00 A samozřejmě se ptají, kde je politické řešení, kde má Izrael nějaký návrh, co by mělo být s Gazou dál? A Benjamin Netanjahu a jeho vláda zatím s žádným politickým řešením nepřichází a stále mluví pouze o použití síly.

3:00 V posledních dnech hodně rezonovala kritika ze strany Evropské unie, je to něco, co rezonuje i přímo v Izraeli? - Je to samozřejmě významné, protože Evropská unie de facto vytahuje jeden z nejtěžších kalibrů. Kartu, která je opravdu jedna z nejsilnějších, kterou Evropská unie má proti Izraeli. Také proto, že Izrael má Evropskou unii jako svého nejdůležitějšího ekonomického partnera, jako největší trh. Mluví se o přehodnocení vztahů, které Izrael a Evropská unie budují od vzniku Evropského společenství. To ukazuje, že trpělivost prostě už přetekla.

4:00 Včera Benjamin Netanjahu řekl, že je připraven na mír pouze za předpokladu, že budou vráceni rukojmí, že Hamás bude odzbrojen, že Hamás přijde o politickou kontrolu nad Gazou a že představitelé, vrcholní představitelé Hamásu půjdou do exilu. To jsou, myslím, všechno požadavky, které jsou legitimní a mnozí by je podepsali.

4:30 Ovšem Benjamin Netanjahu k tomu dodal ještě jednu věc: že poté, co Izrael získá totální bezpečnostní kontrolu nad Gazou, tak zahájí implementaci Trumpova plánu. A ten předpokládá, že Gaza bude bez Gazanů. A to si myslím, že je další špetka, která opravdu povede k tomu, že Izrael bude v čím dál tím větší mezinárodní izolaci a bude muset nést následky toho, kam současná vláda tu vojenskou operaci vede.

5:00 To znamená, že i ta slova izraelského premiéra ukazují na to, že Izrael s tím současným vedením prostě ustupovat nehodlá? - Ono to tak vypadá. Někdy by se zdálo, že je to nějaká taktika, kterou se Izrael snaží dostat Hamás více do rohu. Jenže problém je, že Hamás už nějakou flexibilitu naznačil. Samozřejmě my nevíme, jestli je nad tím v rámci Hamásu naprostá shoda. Ale Hamás například řekl, že je připraven vzdát se politické kontroly nad Gazou. Upřímně řečeno, kdo by chtěl mít zodpovědnost za rekonstrukci Gazy? Nevíme, jestli úplně panuje shoda ohledně odzbrojení Hamásu. (…) Ale každopádně kroky, které činí Izrael vůči Hamásu a které potom samozřejmě na svém těle nesou převážně Gazané, tak k nějaké zásadní flexibilitě ze strany Hamásu prostě nevedly.

7:00 Překvapilo vás osobně to, že na té tiskové konferenci skutečně zazní, že by to mělo mířit k plánu na vysídlení Gazy? - Benjamin Netanjahu k tomu dodal, že to znamená pouze to, že ti Gazané, kteří chtějí odejít, tak budou moci odejít. Ale samozřejmě to je takové možná rétorické změkčení. Faktem je, že je to návrh na násilný odsun Palestinců. A jestli mě to překvapilo? Já už mám pocit, že mě přestává Benjamin Netanjahu v některých šokujících prohlášeních až překvapovat. Dříve to nechával říkat své ministry a nekáral je za to. Teď se rozhodl, že to přednese sám. A možná je to tak dobře, možná teď už není třeba spekulovat, co má izraelská vláda na mysli a jestli to izraelský premiér opravdu myslí vážně. Teď už to víme.

8:00 Co by mohlo v tuhletu chvíli Izrael přimět k tomu, aby přehodnotil současnou politiku? - Minimálně dva způsoby. Samozřejmě izraelská společnost se možná probouzí, je probuzená vlastně už dva roky. A to je právě ten problém. Ti, kteří nesouhlasí s tou současnou vládou, už jsou jednoduše unavení. Protože jsou v ulicích opravdu od zvolení této vlády. Ale hlavní téma jejich protestů je to, že tato vláda ničí demokratické pilíře státu, nikoliv až tak způsob vedení války v Gaze. I když to téma se dostává do protestů čím dál tím více. Uvidíme, jestli návrh na permanentní okupaci Gazy a vysídlení obyvatel to ještě více aktivizuje.

10:00 Potom bych očekávala mezinárodní tlak. Tam je problém, že tím zásadním aktérem přes samozřejmě pozici evropských zemí, zůstávají Spojené státy americké. A tam se dozvídáme, že Donald Trump už také ztrácí trpělivost, protože válka v Gaze mu do určité míry hatí jeho plány pro Blízký východ.

13:00 Určitě si myslím, že v tuto chvíli například není zájmem USA, aby Izrael zahájil vojenskou operaci proti íránskému jadernému programu. To si myslím, že je něco, co by destabilizovalo region a znamenalo by to obrovské vojenské angažování USA v tom regionu. Těch faktorů je opravdu mnoho, ale opravdu se něco děje v izraelsko-amerických vztazích.

15:00 Jak vnímáte nálady v čele České republiky ve vztahu k dění v Izraeli, poslední vyjádření prezidenta Petra Pavla? - Prezident Pavel byl konzistentní. Říkal, že samozřejmě Izrael má právo na to se bránit poté, co Hamás spáchal 7. října. Nicméně že musí dodržovat mezinárodní právo, včetně mezinárodního humanitárního práva. A tam se jeho pozice nijak nepohnula. A je dobře, že se k tomu přidává i zbytek vlády a je víc slyšet.

15:30 Už jenom proto, že pokud by se k tomu tématu prostě nepostavila více čelem tato vláda, tak si to téma vezme někdo jiný. A v minulosti tím největším kritikem Izraele bývali komunisté. Ale problém komunistické kritiky Izraele je, že de facto připomíná kritiku Izraele z padesátých let. A to je totální delegitimizace toho státu jako takového, a to si myslím, že taky nechceme.

24:00 Kam myslíte, že může Benjamin Netanjahu zajít? Láme se to na postoji Donalda Trumpa? - Obávám se, že ano. Protože si myslím, že morálně už Benjamin Netanjahu nemá zábrany, že ukázal, že jeho hlavním cílem je politické přežití. (…) Čeho si myslím, že se Netanjahu obává, je pochopitelně tlak ze strany Spojených států amerických. A ten tlak může být ekonomický a diplomatický a samozřejmě vojenský. Ale myslím, že nechce zažít ponížení jako Zelenskyj nebo teď čerstvě jihoafrický prezident, to otevřené ponížení, což Trump prostě umí. A nevím, jestli se chce Netanjahu dostat do podobné pozice.

28:00 Řešení (krize v Gaze) je politický projekt, do kterého se zapojí arabské země, Amerika, třeba evropské země. A to je to, co Benjamin Netanjahu odmítá předložit. V tuto chvíli se zdá, že o tom ani nechce přemýšlet.

28:30 Ale také se zdá, že než k tomu plánu dojde, tak je připraven Gazu nechat vyhladovět. - To si myslím, že ne. Myslím, že si opravdu uvědomil, že ta humanitární katastrofa bude znamenat totální diplomatickou katastrofu. A proto humanitární pomoc už do Gazy jde. Teď je samozřejmě obrovský problém s distribucí a není toho dost. Ale myslím si, že toto není v plánu ani možná nikdy nebylo. Myslím, že Benjamin Netanjahu jenom doufal, že to použije jako nástroj, který se mu totálně vymstil.