Článek
Kraje žádají prezidenta, aby vetoval novelu školského zákona. Nesouhlasí s její částí, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. Co krajům přesně vadí?
Hostem Ptám se já byl hejtman Zlínského kraje a předseda Rady Asociace krajů Radim Holiš (ANO).
Kraje vyzvaly prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu školského zákona. Klíčový a dlouho očekávaný legislativní balíček na začátku července schválili i senátoři. Teď ho má podepsat prezident.
Asociace krajů ale dlouhodobě kritizuje část novely, podle které se od 1. ledna 2026 převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. A požaduje po hlavě státu, aby zákon vetoval. Žádost asociace podpořili především hejtmani opozičního hnutí ANO.
„Respektuji a rozumím vládním hejtmanům, že se k této výzvě nepřipojili. Bohužel už této vládě nemůžeme věřit,“ vysvětloval šéf Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Koaliční kabinet podle něj nesplnil mnoho ze slibů, které dal krajům. Změna financování platů kuchařek, uklízeček nebo školníků není dobře připravená.
„Předpokládané hodnoty byly počítané z roku 2023. A nejsou v tom započítané peníze, které ředitelé do této doby brali právě z hromádky na pedagogy. Naše čísla ukazují, že kraje v tuto chvíli přicházejí od 1. 1. 2026 o 1,4 miliardy, a to jsou už významné částky. Je to zhruba přes 100 milionů na kraj,“ prohlásil Holiš s tím, že skutečný propad se ukáže až v příštím roce. Hejtmané ani starostové ale podle něj omezení provozu ve školách nedopustí.
Že by byla snaha shodit ze stolu celou novelu součástí předvolebního boje, Holiš odmítl: „Nám bylo říkáno, že kraje dostanou stejné peníze, ale v závěru ty peníze nejsou stejné. Takže musíte pochopit, že pokud ta hra není fér, tak se musí používat i prostředky, které nejsou typické. A veto prezidenta je pro nás to poslední.“
Připouští hejtmané, že novela krajům přináší výhody? Proč obce a kraje neinvestují, ale hromadí na účtech stovky miliard? A jak Radim Holiš vnímá slova vedení ANO, které připouští variantu příští vlády opřené o hlasy SPD?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Kolik hejtmanů, kolik krajů podpořilo tuto žádost o prezidentské veto? - Tuto žádost viděla celá asociace, to znamená všichni hejtmani. A v jednotlivém hlasování ji podpořilo devět hejtmanů, takže je to větší polovina s tím, že respektuji a rozumím vládním hejtmanům, že se k této výzvě nepřipojili.
2:00 A nevstupuje do toho předvolební klání? Pokud říkáte devět hejtmanů a osm hejtmanů má hnutí ANO. - To mohu prakticky vyloučit a jasně dokázat. Protože já jsem předsedou asociace od konce listopadu roku 2024. A pokud se podíváme zpětně, kdy byl předsedou asociace ještě Martin Kuba, tak shodou okolností mám v ruce usnesení ze školské komise v roce 2023, kterou vedla kolegyně Pecková. Tam přijali usnesení, kdy zásadně nesouhlasí s přenesením financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele a podmiňují to samozřejmě jasným provázáním a odpovídajícím navýšením rozpočtového určení daní obcí i krajů. Takže já to vnímám tak, že ten prapor prostě držím dál od té diskuze, která na asociaci byla. A samozřejmě respektuji to, že teď vládní hejtmani prostě jedou linku, kterou chtějí podpořit vlastní vládní strany.
3:00 Novela školského zákona zavádí celou řadu věcí, které jsou velmi ceněny odbornou komunitou a které mají české školství modernizovat. Navíc už nezbývá moc času do voleb. Proč jste si řekli, že vám přes tohle všechno stojí za to požádat o prezidentské veto? - Bohužel už této vládě nemůžeme věřit. Protože nejprve nám hejtmanům od roku 2021 ve vládním prohlášení slibovali změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Do které mělo být zahrnuto například financování silnic druhých a třetích tříd. A posléze po té diskuzi, která v rámci asociace byla, právě i nepedagogové jasně podložení finanční analýzou, že to pro kraje nebude horší. A v tuto chvíli máme jasné důkazy a pan ministr je dnes nezpochybnil - naše čísla ukazují, že kraje v tuto chvíli přicházejí od 1. 1. 2026 o 1,4 miliardy zaokrouhleně, a to jsou už významné částky. Je to zhruba přes 100 milionů na kraj.
5:00 My jsme opakovaně apelovali nejen na senátory, předtím i na poslance. Osobně jsem na veřejném slyšení v Senátu upozorňoval, že je to špatně. Šly po mně školské odbory, říkaly, že to je špatně. Šel po mně Svaz měst a obcí, říkal, že to je špatně. Ale nestalo se nic. A vláda to takto krásně hrnula dál ještě s tím, že nám bylo říkáno, že kraje dostanou stejné peníze, ale v závěru ty peníze nejsou stejné. Takže musíte pochopit, že pokud ta hra není fér, tak se musí používat i prostředky, které nejsou typické. A veto prezidenta je pro nás to poslední.
9:00 Pokud má Sněmovna fungovat do konce září, tak má ještě řadu možností, jak s tím zákonem (v případě, že ho prezident vetuje) pracovat. - Opravdu očekáváte, že by se Sněmovna v období nejtvrdšího předvolebního boje ještě měla vrhnout do schvalování nějaké podoby novely školského zákona? Přece nejste politický nováček. - Pan Stanjura mluví o zákoně o zodpovědné práci s veřejnými prostředky, který předkládá v tomto týdnu a chce ho ještě schválit. Tak si myslím, že takových nápadů tady je ještě hodně. Takže pokud Sněmovna bude chtít dělat, tak má prostor. A to jsou jenom výmluvy poslanců, že je před volbami a musí dělat kampaň. My jsme je volili proto, aby pro nás něco dělali a ne aby dělali kampaň.
11:00 Jaké jsou vaše konkrétní výhrady k tomu zákonu? - Jsou to čtyři důvody. Za nás to hlavní je jednoznačně proces přijímání tohoto zákona. Opakovaně prakticky od konce roku 2023 asociace chtěla vydefinovat, jaký skutečný dopad budou mít na financování krajů právě nepedagogové. Nestalo se to. Rozdělení příjmu toho balíku, který jde do škol, na státní příspěvek a obecní nebo krajský vnímám jako manažer za absolutní pochybení a neznalost funkčnosti toho systému do důsledku, do konce.
11:30 Dále mi vadí, že v tuto chvíli nejsme na patřičných vyšších odměnách za nepedagogy, jaké byly avizované. Jak jsem řekl, pro naše kraje je to výpadek 1,4 miliardy korun. A to poslední, co mi tam vadí úplně nejvíc, je to, že cíl té skutečné změny u nepedagogů je pořád skrytý za nějakým tajemstvím pana ministra a možná této vlády. Prakticky se to potvrdilo na poslední schůzce s panem ministrem po hlasování v Senátu, kdy řekl: ale my vám dáváme méně peněz z toho důvodu, že příští rok už chceme, abyste ušetřili 10 procent nepedagogů. Tak to se řekne až na konci toho procesu!
13:00 Pan prezident dokonce už při jednání březnové asociace potvrdil, že se mu to jeví stejně připravované jako zpackaná digitalizace ve stavebním řízení. Tak jsem zvědavý na jeho reakci.
13:30 Pokud prezident ten zákon nevetuje, hrozí od 1. ledna, že by některé kraje mohly mít problém financovat nepedagogické pracovníky? - Určitě nehrozí žádné omezení provozu. To věřím, že žádný hejtman ani žádný starosta nedopustí. (…) Jeden z těch čtyř důvodů (proč hejtmanům novela vadí) je, že ty předpokládané hodnoty byly počítané z roku 2023. Určitě to udělalo nějaký progres a nejsou v tom započítané peníze, které ředitelé do této doby brali právě z hromádky na pedagogy. Takže skutečný propad se dozvíme až v příštím roce. Věřím, že to všichni dokryjí. Nehrozí žádné zavírání. To bych určitě vyloučil. Ale určitě budeme muset peníze, které jsme počítali na další rozvoj nebo na jiné části, které kraje a obce financují, dát i na tuto službu.
16:00 Nepřemýšleli jste s kolegy o tom, jestli tu novelu nevzít jako výzvu? Nezamýšleli jste se nad tím, jakým způsobem racionalizovat provoz škol, které pod jednotlivé zřizovatele patří, třeba sloučit nějaké služby? - Ve Zlínském kraji jsme pro efektivní řízení a podle mě nikoho nezaměstnáváme zbytečně. To si už dneska nemůžeme dovolit. Jestli vás můžu požádat, že třeba přijedete za námi do regionu a já vám ukážu řadu škol, které jsme si osobně zkontrolovali. A nemluvím jenom o středních, mluvím i o těch základních, v době mého sedmiletého působení v roli starosty Rožnova. Já vím, kolik lidí dělá v jídelně. Já vím, jaké mají úvazky. Já vím, jaké mají peníze. A toto bych si velmi přál, kdyby věděl i ten pan ministr. Tam dneska udržet ty lidi… už dneska nejsou dobře zaplacení. A problém nastává, když se podíváte třeba na Prahu a Středočeský kraj a potom na zbytek republiky. A jsou to úplně jiná čísla v počtu dětí, úplně jiné příjmy na danou školu. A samozřejmě bohužel i úplně jiné služby v rámci právě nepedagogů.
21:00 Co by hnutí ANO po případném vítězství ve volbách dělalo s touto změnou školského zákona? Pokud prezident nevyslyší vaši žádost o veto, budete to případně chtít nějak měnit? Nebo co by se s tím v budoucnu mělo stát, pokud to zůstane v současné podobě? - Budu samozřejmě respektovat rozhodnutí prezidenta, má samozřejmě právo na jakékoliv rozhodnutí. Co bude dělat hnutí ANO v lednu, to teď nejsem schopen vůbec odhadnout.
22:00 Budete chtít návrat původního stavu? Budete chtít víc peněz? Co budete chtít? - Já budu chtít vědět, kam povedeme školství v budoucích čtyřech letech. Protože teď v tuto chvíli je to plíživá snaha o efektivní řízení, kdy se ani ministr ani vláda neumí pořádně postavit před lidi a říct konkrétní cíl, co se ve školství udělá. A nechává tuto špinavou práci v rámci nepedagogů na krajích. A to se mi nelíbí a budu se ptát kohokoliv, kdo tam bude, aby mi jasně řekl, kam školství směřuje.
33:00 Vy jste se po minulých volbách do Poslanecké sněmovny vdal mandátu, abyste se mohl věnovat krajské politice. Jak se vám líbí letošní taktika hnutí ANO do poslední chvíle nezveřejnit předvolební program? Není to škoda? - My jsme připraveni za hnutí ANO 4. září představit celý volební program. Věřím, že přijdeme s programem, který lidi zaujme. V tuto chvíli jsme se tak dohodli a já respektuji jako člen předsednictva, že detaily z něho zveřejňovat nebudeme. A je to zkušenost, opakovaná, z minulých a ještě před předminulých voleb, kdy nám byly některé věci vzaty.
35:00 Vadila by vám přímá vládní spolupráce například s SPD? - Na předsednictvu nemáme tuto diskuzi dokončenou, spíše se soustředíme na poslední zářijový měsíc. Ale máme bojovnou náladu a naším cílem je vítězství a sestavit jednobarevnou vládu.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.