Inflace se vrací. Jak zachránit úspory, když nechcete riskovat

Inflace se vrací a s ní i stará otázka, jak zabránit, aby peníze ztrácely hodnotu. Nejhorší strategie? Nechat úspory ležet na běžném účtu. „Spořáky“ stále nabízejí příliš nízký výnos. Nejlepším bičem na inflaci zůstávají akcie.

Trhy jsou zatím v klidu, ale v hlavách ekonomů už běží spousta scénářů, kam v příštích měsících vystoupá inflace. Útok na Írán a zavřené kohouty s ropou a plynem ji po období klidu zase posílají nahoru. Letos patrně až ke třem procentům, predikuje ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.

„Ke třem procentům se letos pravděpodobně podíváme. Závisí to na hlavě Donalda Trumpa a na tom, jak dlouhý konflikt bude. Ale ve hře jsou i naše hlavy. Kdybychom se zbláznili a mysleli si, že přijde katastrofa, tak přijde,“ popisuje Stroukal faktory, které mohou hnát růst cen nahoru.

Zatímco geopolitika zůstává nejistá, finanční trhy reagují překvapivě klidně. „Vidíme nějaké přecenění směrem nahoru, ale je to spíš konzistentní s mírou inflace v České republice, která v průměru za letošní rok bude začínat dvojkou,“ míní hlavní ekonom investiční platformy XTB Pavel Peterka.

Už minulá inflační vlna Čechy poučila, že největší chybou je nechat peníze ležet na běžném účtu. „Nejhorší variantou je nedělat nic. Všechny peníze na běžném účtu ztrácejí hodnotu. Průměrné výnosy jsou tam méně než jedno procento. Ani nízkou inflaci 1,6 procenta to neporazí,“ připomíná Peterka.

Dominik Stroukal nabízí trochu jiný pohled. Z peněz odložených na běžných účtech totiž těží banky. „Peníze na běžném účtu vydělávají docela dost, ale ne tobě. Jenom ty vyměníš svoje bezpečí za to, že vydělávají jiní. A je otázka, jestli to chceš nechat vydělat jim, nebo sobě,“ podotýká Stroukal.

To nejmenší, co může střadatel při rostoucí inflaci udělat, je přesunout úspory alespoň na lépe úročená spořicí konta. „Měli bychom chodit za rodiči a vytahovat jim to z těch běžných účtů aspoň na ‚spořáky‘. Pro toho, kdo má deset let do důchodu, jsou čtyři procenta hezká. Pro mladého člověka čtyři procenta smysl dávat nebudou,“ míní Stroukal.

Úrok čtyři procenta na spořicím účtu nabízí aktuálně hned několik bank, ale s různými podmínkami. U Partners Banky musíte pro takové zhodnocení doporučit nového klienta, mBank vyžaduje určitý počet plateb kartou, totéž Raiffeisenbank. V Creditas jsou zase podmínkou pravidelné investice. Nejvyšší úrok se týká zpravidla jen vkladů do zhruba půl milionu korun.

Pavel Peterka má na „spořáky“ skeptičtější pohled. „Na tom člověk nezbohatne, a to je škoda. Úrokový výnos se navíc často mění,“ upozorňuje. Když inflace klesne, padají úroky na spořicích účtech takřka okamžitě. To termínovaná konta nabízejí sice úrok o pár desetin procenta horší než spořicí účty, zato tento výnos zafixují.

Pro toho, kdo nechce riskovat a peníze může minimálně deset let postrádat, může být alternativou doplňkové penzijní spoření. „Nebude to žádný zázrak, ale určitě lepší než spořák, pokud ty peníze nepotřebuje mít k dispozici okamžitě,“ dodává Peterka.

Na vysokou inflaci sice české státní dluhopisy (až na ty protiinflační) nestačí, ale v běžných časech úspory ochrání. Současný desetiletý český státní dluhopis vynáší okolo 4,3 procenta. Svými průměrnými výnosy za posledních 15 let inflaci poráží.

A má i další výhody. „Člověk ho může kdykoliv prodat, dá se jím ručit při hypotečním úvěru, je osvobozený od daně z příjmu,“ připomíná Peterka. Riziko ale může spočívat ve vývoji sazeb. „Pokud půjdou nahoru sazby, nově vydané dluhopisy budou mít vyšší výnos a vy budete muset při prodeji toho svého slevit,“ upozorňuje. Kdo ale podrží dluhopis až do splatnosti, má výnos garantovaný.

I na americkém trhu lze najít zajímavé dluhopisové příležitosti, například jejich protiinflační variantu TIPS (Treasury Inflation Protected Securities). S rostoucí inflací se zvyšuje automaticky výnos. „Když inflace půjde dolů, tak to jde proti vám. Ale TIPS jsou i pro velké investory, o kterých čteme knížky, jeden z nástrojů, jak se hedgovat proti americké inflaci.“

Čeští investoři by měli mít už v červnu k dispozici nové státní Dluhopisy republiky, jejichž emisi chystá Ministerstvo financí. „Kdo by chtěl uložit peníze, bezpečí a pevně daný výnos, tak to je naprosto ideální,“ míní Peterka s tím, že bude záležet na konkrétních podmínkách.

Mnoho Čechů má velkou část majetku v nemovitostech. Považují je za jistou sázku. Dominik Stroukal ale varuje před přehnanými očekáváními. „Když srovnáš různé třídy aktiv za posledních sto let, zjistíš, že nemovitosti nejsou moc dobré aktivum jako zajištění proti inflaci,“ říká.

Musí ale jít o investiční nemovitost. Byt pro vlastní bydlení proti růstu cen moc nepomůže. „Když kolem všechno začne zdražovat a zdraží byt, ve kterém bydlím, tak můžu mít dobrý pocit z toho, že mi roste hodnota střechy nad hlavou, ale budu o to mít plnější ledničku?“ pochybuje Stroukal.

Pokud jde ovšem o nemovitost na hypotéku, pak inflace reálně snižuje hodnotu dluhu. „Dluh je nejlepší ochranou proti inflaci. Pokud jste zadlužení, inflace vám hraje do karet,“ říká ekonom.

Z dlouhodobého pohledu zůstávají klíčovým bičem na inflaci akcie. Za relativně konzervativní strategii považuje ekonom Peterka investici do velkých, zavedených a finančně stabilních firem, které mají dlouhou historii, silnou pozici na trhu a obvykle pravidelně vyplácejí dividendy - do takzvaných blue chips, jako Microsoft, Apple nebo Coca-Cola.

„McDonald prodá zhruba stejně Big Maců v dobrých časech i v těch špatných. Když vám zaměstnavatel přidá, tak nesníte o dva hamburgery navíc. Když jsou blbé časy, tak nepůjdu do drahé restaurace a půjdu do levného mekáče,“ vysvětluje.

Dobře jako zajištění fungují i akcie společností, které zajišťují infrastrukturu. „Přenosová infrastruktura dostává často fixní platby, nehledě na to, kolik jí projde elektriky nebo vody.“

Také finanční sektor umí podle Peterky vydělat v každé době. „Když rostou úroky, tak banky umí vydělat. Když klesají, tak si lidi půjčují větší objemy.“

Nejzajímavější příležitostí je ale podle ekonoma z XTB aktuálně sektor polovodičů. „Většina z indexu S&P 500 spíš zpomaluje. Ale technologické firmy v oblasti polovodičů mají mít podle očekávání investičních bankéřů za první kvartál meziročně o 95 procent vyšší zisky,“ uzavírá v podcastu.