Vnitřní neklid a zničené vztahy. ADHD má mnoho dospělých, kteří o tom nevědí

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se podle odhadů může týkat asi tří procent dospělé populace. Stojí za problémy v práci i v osobním životě a často narušuje běžné fungování. Léčí se s ní ale jen zlomek lidí.

Zapomínání, nepozornost, impulzivita i potíže s běžnými úkoly. To všechno můžou být projevy ADHD v dospělosti. Jak se porucha odhaluje a jak se léčí? O tom v podcastu MUDrování s Danielou mluvila psychiatrička Tereza Petrásková z Centra duševní rehabilitace Beroun.

Podle Terezy Petráskové pacientů, kteří se léčí s ADHD v dospělosti, přibývá. Zpřesnila a rozšířila se diagnostická kritéria, zejména ale stoupá povědomí o poruše - a to jak mezi veřejností, tak mezi odborníky.

„Dnes máme povědomí o tom, že to opravdu nemusí být jen záležitost, která se týká dětí. Statistické studie říkají, že počet jedinců, kteří mají ADHD v dospělosti, bývá v populaci mezi 1,5 až 3 procenty,“ popisuje lékařka. V České republice by se tak ADHD mohlo týkat okolo 200 tisíc dospělých.

Podle odbornice si pacienti nesou neléčené ADHD právě z dětství. A promítá se do všech aspektů života. „Porucha pozornosti se v dospělosti projevuje třeba tím, že takzvaně vypínáme při poradách nebo nedokončujeme, co jsme začali. Hyperaktivita se víc přesouvá do takzvaného vnitřního neklidu,“ popisuje lékařka.

Stejně tak se ale vše projevuje také impulzivitou - unáhleným jednáním, emočním kolísáním, náhlým ukončováním vztahů, ale třeba i vyhledáváním rizikových aktivit a sportů.

„Důležité diagnostické kritérium je, že porucha narušuje běžné fungování a kvalitu života. Jako takovou červenou linku mezi pacienty vnímám třeba i tendenci k závislostnímu jednání. Možná je to určitá nevědomá forma sebemedikace,“ doplňuje Tereza Petrásková. Výjimkou podle ní není ani tendence k hyperaktivní intimní činnosti, hypersexualitě.

Dopad nemoci na osobní život i kariéru pacientů podle ní bývá enormní. Neustálé zapomínání, nedotahování a neúspěchy navíc vedou k velmi nízkému sebehodnocení.

Podle psychiatričky se často stává, že lidé své problémy neřeší a nebo je přisuzují jinému psychickému problému. Zdaleka není výjimkou, že odbornou pomoc vyhledají, ale léčí se s nesprávnou diagnózou. Na situaci se podepisuje i celkový nedostatek kapacit v psychiatrii.

Nárůst odborného zájmu o problematiku je ale nepochybný. Důkazem je i nedávno otevřené unikátní lůžkové oddělení, které v Centru duševní rehabilitace Beroun otevřeli právě pro diagnostiku poruch pozornosti. Během 12denního programu lidé podstupují řadu komplexních vyšetření včetně pohybové a spánkové diagnostiky.

Dozvědět se, zda za problémy skutečně stojí ADHD nebo jiná porucha, přináší velkou úlevu. Zejména to ale bývá první a nejdůležitější bod v cestě za správnou léčbou. Podle psychiatričky lze ADHD léčit v jakémkoliv věku a léčba bývá účinná.

„Pokud vidím, že někdo zásadním způsobem odmítá medikaci, tak mu to určitě nemá smysl nutit. Potom se přistupuje spíš k různým psychoterapeutickým postupům. Nicméně dnes jsou léky na ADHD ve srovnání s jinými psychiatrickými léky velmi účinné,“ dodává Tereza Petrásková.