Článek
Systém kanálů a umělých ostrovů v Xochimilcu, jedné z 16 městských částí Ciudad de México, figuruje od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V posledních letech souží oblast znečištěná voda, dravé ryby a neustálé pronikání města do křehkého ekosystému „zahrad“.
Obyvtelé Xochimilcu se spojili, aby kanály vyčistili a zajistili ekonomickou životaschopnost této zemědělské oblasti uvnitř mexické megalopole.
Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je podpora tradičních aztéckých zemědělských metod zvaných „chinampy“. Jedná se o čtvercové či obdélníkové ostrůvky obklopené sítí kanálů.
Zemědělské produkty zde pěstovali Aztékové ve 14. století, aby uživili předhispánské město.
„Hygiena, údržba a čistění,“ vyjmenovává iniciativy města radní pro životní prostředí Marina Roblesová.
„Pro zemědělce to znamená, že mohou nadále spravovat své chinampy a prodávat své produkty,“ dodala radní Roblesová.
Přírodní oblast v jižní městské části Xochimilco je domovem mnoha živočišných a rostlinných druhů.
Obyvatelé usilující o vyčištění Xochimilca doufají, že návrat do minulosti zachová poslední zbývající vodní kanály města Ciudad de México.
A udrží na uzdě šíření zástavby.
Pracovníci regulují vodu, kterou čerpají z mokřadů Xochimilco.
Mokřady Xochimilco jsou nyní ohroženy výstavbou šestiproudého mostu, o které rozhodli vládci města Ciudad de México.
„Nevím, zda nebudeme poslední generací, která tuto oblast rekultivuje,“ obává se místní farmář Luis Alberto Mora.
Mokřady Xochimilco se staly významnou turistickou atrakcí. Ostrůvky se objíždějí na pestře pomalovaných loďkách (v horní části snímku), často za doprovodu mexických hudebníků zvaných mariachis, jen několik set metrů od hlučné megalopole s 21,8 milionu obyvatel.
