Hlavní obsah

Barcelona řeší nedostatek bytů. Prázdné byty chce kupovat za polovic

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

17. 7. 18:37

Nová zbraň barcelonské radnice, která má v katalánské metropoli zlepšit situaci s dostupným bydlením, zaskočila majitele nemovitostí i investory. Podobné – byť méně radikální – návrhy padaly i v Praze.

Článek

Bytové oddělení barcelonské radnice v tomto týdnu napsalo čtrnácti tamním developerským společnostem, které v hlavním městě Katalánska vlastní asi 200 prázdných bytů. Varovalo je, že pokud do příštího měsíce nenajdou do opuštěných bytů nájemce, město si nemovitosti může nárokovat k odkoupení – ovšem jen za polovinu tržní hodnoty.

Byty by pak pronajalo jako veřejné bydlení nájemcům s nižšími příjmy. Dotyčné společnosti by podle španělských médií navíc mohly čelit pokutám ve výši 90 000 až 900 000 eur za nenaplnění kapacity nemovitostí.

Obsadit a za pár let vrátit

Plán radnice vychází z předchozích opatření k obsazení prázdných bytů. Už od roku 2016 je pro obce v regionu Katalánsko legální převzít kontrolu nad nemovitostmi, které zůstaly bez nájemců déle než dva roky. Města je pak mohou pronajmout jako cenově dostupné bydlení na období mezi čtyřmi a deseti lety a poté je vrátit majiteli.

Tento poněkud diskutabilní nástroj však byl použit jen v několika málo případech a stále vyžadoval, aby obec nemovitosti po čase vrátila. V Barceloně však bude nově tato pravomoc rozšířena a byty bude možné skutečně koupit za poloviční tržní cenu.

Barcelona se již několik let potýká s problémem prázdných bytů a zároveň nedostatkem dostupných možností k bydlení. Důvodem je stagnující trh s nemovitostmi, který ve Španělsku přiměl tamní firmy s realitami „zablokovat“ nevyužité prostory a čekat na výhodnější dobu, kdy obchody alespoň trochu ožijí.

Katalánská metropole už nějakou dobu vyvíjela nástroje, jak tomuto trendu čelit. Kromě odkupu nemovitosti za polovinu zavedla také vysoké pokuty za neobsazené jednotky. Majitel může za jediný byt zaplatit až 900 tisíc eur.

Radnice postupuje podle jasného klíče: byt se dostane na seznam, pokud na něm není uzavřena žádná nájemní smlouva na alespoň dobu dvou let. V souvislosti s jednotkou také nesmí být zaznamenána žádná nedávná spotřeba energií. To zaručuje, že občas používané „druhé domácnosti“ se v obávaném soupisu neobjevují.

Podle městské komisařky pro bydlení Lucíi Martínové nejsou cílem hromadné nucené nákupy, nýbrž přimět majitele, aby nakoupené jednotky pronajímali. „Nejsme tu, abychom bydlení vyvlastnili. To, co chceme, je tyto byty plně využít,“ řekla španělským médiím.

Alespoň daně

Podobně jako Barcelona přišla v boji za dostupné bydlení s určitými podmínkami i další města. Ve většině případů jde o dodatečné daně.

Daňová opatření, která mají zabránit bytovým krizím ve městech, existují třeba v Kanadě. Daň na prázdné domy a byty zavedl například Vancouver, který je největším městem Britské Kolumbie. Vyhnout se jí je možné tehdy, pokud majitel nejméně šest měsíců z uplynulého roku nemovitost používal k hlavnímu bydlení pro svou rodinu nebo k pronájmu. Majitelé nemovitostí ve Vancouveru navíc mohou platit dvě daně za prázdné nemovitosti, tedy městskou i provinční.

K podobnému kroku se na začátku roku 2018 odhodlalo také australské Melbourne. Pokud zde nemovitosti v loňském roce déle než půl roku ležely ladem, musí jejich majitelé daň zaplatit. Její výše činí jedno procento z tržní hodnoty nemovitosti.

V Paříži čeká na majitele 60% příplatek

Z evropských měst sáhla ke zdanění bytů, jež jejich majitelé neuvolnili k prodeji či pronájmu, například Paříž. Daň ve francouzské metropoli dosáhla šedesáti procent tržní hodnoty ročního nájmu. Výrazně menší daňové zatížení pro lidi s druhým bydlením zavedla v roce 2016 Británie, na rozdíl od Paříže žádá daňový úřad tříprocentní přirážku.

Podobně je tomu také v Berlíně. Tam byla v posledních dvou letech na stole otázka vyvlastnění zhruba čtvrt milionu bytů. Referendum o tomto záměru by se mohlo uskutečnit letos. Už teď ale radikální záměr tvrdě kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i řada politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu nebo návratu třídního boje.

„Ano, je to třídní boj,“ připouští Rousbeh Taheri, hlavní iniciátor akce Vyvlastnit (firmu, pozn. red.) Deutsche Wohnen a spol. „My jsme ho ale nezačali,“ zdůrazňuje zároveň. „Radikálnost našich požadavků je reakcí na radikálnost trhu,“ říká. Poukazuje přitom na prudký nárůst cen nájemného v Berlíně, ale i dalších německých městech. V německé metropoli za posledních deset let stouply o zhruba 90 procent.

Praha chtěla danit také

K diskuzi o kontroverzním návrhu se dostali loni v dubnu i zástupci pražské koalice. Z úst některých politiků padly návrhy na dodatečné zdanění neobydlených bytů. Piráti dokonce uvažovali o kontrole elektroměrů, kde by se podle spotřeby elektřiny zjistilo, zda v bytě někdo opravdu bydlí.

Podle odborníka na nemovitosti v KPMG Pavla Doláka, který se v loňském roce k problematice vyjadřoval, je otázkou, zda by toto dodatečné zdanění bylo dostatečným impulzem k jejich pronájmu. „Je potřeba zohlednit, že část těchto neobydlených bytů vlastní majetní domácí i zahraniční investoři. Další otázkou je, zda toto administrativní opatření donutí majitele bytů, které nyní slouží jako kanceláře, k pronájmu těchto bytů na bydlení a vypovězení dlouhodobých smluv. Existuje také riziko obcházení tohoto zdanění a vznik administrativní zátěže spojené s výběrem této daně,“ uvedl Dolák.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené