Hlavní obsah

Barma dál protestuje proti armádnímu puči. Tisíce lidí rozhání vodní děla

Foto: Profimedia.cz

Policejní složky zasahují proti demonstrantům v hlavním městě Neipyijto.

Reklama

8. 2. 14:40

V Barmě se už třetí den po sobě protestovalo proti vojenskému převratu a zadržení zvolené vůdkyně Su Ťij. Policisté nasadili vodní děla.

Článek

Stovky tisíc lidí již třetí den za sebou vyšly do ulic ve velkých i menších městech po celé Barmě. Nesouhlasí s vojenským převratem, který se v zemi udál před týdnem. Protesty ale každým dnem sílí na intenzitě i počtu účastníků.

„Nezajímá mě, jestli do nás začnou střílet, protože pod armádou to bude stejně náš konec,“ komentoval nedělní demonstraci jeden z protestujících pro reportérku amerického deníku The New York Times.

Pondělní stotisícový dav v metropoli Neipyijtu se už snažila potlačit policejní vodní děla. Přesto lidé v ulicích zdvihali ruce se vztyčenými třemi prsty. Gesto, které má svůj popkulturní odkaz na sérii Hunger Games, znamená odpor proti totalitnímu režimu. Podle AFP bylo v pondělí v druhém největším městě země Mandalaj vyhlášeno stanné právo.

Podle agentury Reuters se pondělních protestů zúčastnili také buddhističtí mniši v šafránovém rouchu. Odkazují tak na události z roku 2007, tedy na takzvanou šafránovou revoluci. Mniši se tehdy zapojili do masových protestů, které však armáda tvrdě potlačila.

„Je tu tolik mladých vzdělaných lidí, je to revoluce nové generace,“ říká reportérům britského The Guardian osmapadesátiletý majitel obchodu, který se aktivně účastnil protestů na konci osmdesátých let minulého století.

„My mladí bojujeme za demokracii a proti vojenskému převratu,“ říká třiadvacetiletá žena Guardianu. Připomíná, že vyjít do ulic se rozhodla v momentě, kdy vojenská vláda odřízla své občany od sociálních sítí.

Zákaz sociálních sítí, zejména Facebooku, který je v zemi nejpopulárnější komunikační platformou, však chtěla vláda naopak zabránit seskupování lidí, kteří s pučem nesouhlasí. Na síti se totiž v minulém týdnu domluvili například lékaři a spustili rozsáhlou stávku, během které ochromili desítky zdravotnických zařízení v zemi. S nimi se po pár dnech do ulic vydali i učitelé nebo vládní zaměstnanci.

Jedním z hlavních poselství protestů je volání po osvobození barmské zvolené lídryně Su Ťij. Šéfka strany Národní liga pro demokracii získala v listopadových volbách většinu křesel v parlamentu. Armáda však právě tyto volby považuje za zfalšované a rozhodla se převzít vládu nad zemí.

Ve vězení sedí jak Su Ťij, tak prezident Win Myina. Oba čelí obviněním, která zahraniční pozorovatelé označují za nedostatečně podložená. S nimi jsou ve vazbě i další političtí vězni, včetně ekonomického poradce Seana Turnella, který je však australským občanem. Austrálie vyzvala k jeho propuštění a mezinárodní společenství se přidalo k obhajobě všech politických vězňů.

Protesty proti vojenskému převratu v Barmě jsou ale postavené i na kritice armády v chování vůči muslimské menšině Rohingyů. Armáda v roce 2018 provedla genocidu této menšiny, a to před očima lídryně Aun Schan Su Ťij. Nositelka Nobelovy ceny míru z roku 1991 se od té doby nesmazatelně spojila právě s touto kontroverzí. Armádní tvář genocidy generál Min Aun Hlain je právě nyní v čele vojenského puče v zemi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované