Hlavní obsah

Barma: Země, ve které stovky tisíc lidí nikdy neslyšely o koronaviru

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

26. 6. 5:30

Statisíce lidí žijících na západě Barmy jsou déle než rok bez internetu. Kvůli vládnímu zákazu se tak podle nevládních organizací nemají jak dozvědět o právě probíhající pandemii koronaviru, která sužuje celý svět.

Článek

Myanmarská vláda v čele se speciální státní kancléřkou Aun Schan Su Ťij odřízla loni v červnu 9 měst v oblasti Arakanského státu od internetu. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že internetové připojení bylo v místě využíváno k podněcování násilností mezi povstalci a barmskou armádou.

Internet byl v jednom z tamních měst obnoven v květnu. V dalších osmi však zůstává bez připojení až 800 tisíc lidí, kteří jsou tak nuceni žít v informačním embargu, píše CNN.

Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch a hnutí Amnesty International se proto postavily za tamní lid a upozornily na to, že přerušení internetu je přímo ohrožuje na životech tím, že jim zabraňuje získat potřebné informace o koronaviru a připravuje je o možnost nahlásit případy, kdy dochází k porušování lidských práv.

„S ozbrojeným konfliktem mezi barmskou a rakhinskou armádou, známou jako Arakan Defense Force, je zvláště v období pandemie důležité, aby byli lidé schopni získat informace, které jim pomohou zůstat v bezpečí,“ uvedla v prohlášení Linda Lakhdhirová, právní poradkyně pro oblast Asie z organizace Human Rights Watch.

K pondělnímu dni zaznamenalo myanmarské ministerstvo zdravotnictví pouze šest úmrtí a 292 pozitivních případů z více než 64 532 testů.

Několik nakažených přitom pochází z měst Maungdaw a Buthidaung, která leží na severu Rakhinského státu, kde žije v přeplněných uprchlických táborech až na sto tisíc Rohingů, tedy příslušníků pronásledované muslimské menšiny. V táborech teď žijí i rakhinští buddhisté, kteří se tam dostali kvůli nedávným bojům.

Barmský konflikt

Napětí mezi Rohingy a většinovou populací Rakhinského státu, kterou tvoří převážně buddhisté, začalo narůstat již v roce 2012. Vzpoury vyhnaly desetitisíce Rohingů do utečeneckých táborů, kde žijí v nuzných podmínkách. Situace dále vyeskalovala v roce 2016, kdy ozbrojení Rohingové zaútočili na policejní základny. Následoval tvrdý zásah barmské armády, která nyní čelí obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Barmští generálové by podle OSN měli být stíháni a organizace doporučila případ předat k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Od té doby odešlo do sousedního Bangladéše více než milion rohingských uprchlíků.

Vláda barmské vůdkyně Su Ťij spustila s vypuknutím pandemie informační kampaň „Nikdo nezůstane pozadu“. Podle političky Htoot Mayové, která v barmském parlamentu zastupuje Arakanský stát, se však osvěta k mnohým obyvatelům Rakhinu ani nedostane.

„Když se svých voličů zeptám na covid-19, většinou jim musím vysvětlit probíhající pandemii od začátku,“ uvedla Mayová. „Musím jim vysvětlit, jak důležité je dodržovat sociální rozestupy a jak přistupovat k pravidelné hygieně rukou. Kvůli koronavirovým nařízením ale nemohu příliš cestovat, takže je jen pár lidí, kterým to mohu říct,“ vysvětlila politička. „Covidu-19 se nebojí, protože o něm nikdy neslyšeli. Větší strach mají z probíhajících bojů.“

Probíhající boje

Další ozbrojený konflikt vypukl ke konci roku 2018 mezi barmskými ozbrojenými silami známými jako Tatmadaw a Arakanskou armádou, která bojuje za práva tamních buddhistů. Ti usilují o větší autonomii v rámci Barmy.

Zuřící válka měla spolu se zákazem internetu za následek zbytečná úmrtí civilistů, kteří se nemohli dostat k informacím. V otevřeném dopise zaslaném Su Ťij o tom informovala koalice rakhinských zastupitelů. Boje si dosud vyžádaly 151 obětí a 344 zraněných.

Obě armády byly obviněny ze zločinů proti lidskosti. Podle tamních politiků se jejich zločiny bez internetu těžko dokazují. V dopise proto žádají řešení situace, které by mělo začít opětovným připojením k internetu.

„Svoboda projevu a přístup k informacím tvoří základ demokracie. K dosažení rovnosti je třeba svobodný přístup k informacím o ekonomice, vzdělání, zdraví a společenském dění,“ stojí v dopise.

Podobně jako desítky dalších zemí přijala i Barma v rámci koronavirových opatření zákaz vycházení a větších shromáždění. Vláda také představila tvrdé tresty po ty, kteří nařízení poruší. K až jednoročnímu pobytu ve vězení bylo za porušení karantény odsouzeno nejméně pět set lidí včetně dětí.

Přísná opatření, která pravděpodobně zastavila šíření nákazy, jsou ale pod palbou kritiky. „Uvěznění několika stovek lidí do přeplněných a nehygienických věznic nedává v rámci boje s rozšířením nákazy žádný smysl,“ uvedl Phil Robertson z organizace Human Rights Watch. Stejně tak je problematický i zákaz internetu, kvůli kterému lidem chybí potřebné informace.

Obyvatelé západní části Barmy však nejsou jediní, kteří o existenci koronaviru dosud neslyšeli. Podle agentury AP nemají o probíhající pandemii tušení ani uprchlíci procházející Somálskem. Na těžko uvěřitelné zjištění přišli pracovníci Organizace spojených národů jednoduchým testem. Uprchlíků na somálské hranici se ptali, jestli vědí, co je covid-19. Přes 50 procent z 3471 dotázaných o něm nikdy neslyšelo. „Když jsem se o tom dozvěděla, byla jsem v šoku,“ uvedla pro AP Celeste Sanchezová, která vede projekt OSN v somálském hlavním městě Mogadišo.

Obě zjištění jsou pak připomínkou toho, jak obtížné je s potřebnými informace oslovit opravdu všechny lidi po celém světě.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené