Hlavní obsah

Bartoška: Dokud nemáš hvězdu na červeném koberci, nemluv o ní

Foto: Expres FM

Hostem Ranního klubu byl Jiří Bartoška.

29. 6. 19:57

Dlouho se čekalo, jak se vyvine situace okolo koronaviru. Nakonec se Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve své klasické podobě nekoná. Přesunul se ale do českých kin.

Článek

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu výše.

I o tom mluvil prezident festivalu Jiří Bartoška v Ranním klubu rádia Expres FM.

V rámci té situace, která nastala s karlovarským festivalem, jak ses dlouho pral s tím definitivním rozhodnutím, kdy jste museli říct: „Hele, je to sice všechno blbý, ale my to musíme v té formě, v jaké jsme zvyklí, odpískat.“

Ta situace nenastala v karlovarským festivalu, ta nastala v republice.

Samozřejmě. A na to se to nabalí.

Víš co. Hodně lidí si myslí, že film se točí tak dlouho, jak se promítá, není to pravda. Točí se 4 měsíce a promítá se 2 hodiny.

A vy to připravujete sakra dlouho.

Tak je to i s festivalem, že festival se dělá celoročně. A v okamžiku, kdy ta pandemie začala existovat, začala si žít svůj život, tak různé instituce začaly dělat rozkazy a výjimky. A jedna z těch výjimek byla, že by mohlo 100 lidí jít do divadla. Nevím, kterého hlupáka tohle napadlo, protože divadlo se skládá nejen z diváků, ale i z osvětlovačů, zvukařů…

Ansámbl.

Kulisáků, garderobiérek, maskérek, uvaděček…

A jsme na stu.

A jsme na stovce a hrajeme sami pro sebe. Ještě nebereme náklady na energii a nájem. Takže jsme říkali: No, velký sál v hotelu Thermal má 1200 míst, ta představa, že se tam pustí 16 lidí, je mylná.

Přesilovka trošku. To je špatně…

A další věc byla to, že jsme čekali, jak se rozhodne festival v Cannes, protože je v půlce května, a ten se pořád nevyjádřil. My jsme si říkali: My jsme až měsíc a půl po nich. Canneský festival nakonec oznámil, že letošní ročník ruší. Bude jenom online marketing a jinak nic. A my jsme v dubnu teda oznámili, že také končíme, protože jednak by to mohlo devalvovat tu značku, kterou se snažíme 27 let dělat. Jednak by to bylo, jako když si koupíš kvalitní bílé víno a šmrncneš si ho a uděláš z toho gešpric. To jsme také nechtěli. A další věc byla, že ještě dodneška nevíš, jak ti lidé budou reagovat, jestli se budou bát přijet, nebudou se bát přijet. Nebylo nic vyjasněného. Takže si myslím, že to bylo rozumné rozhodnutí. Hlavně to rozhodnutí přišlo v okamžiku, kdy jsme řekli: Pojďme, stopněme to, ještě nás to tolik nestojí. Protože kdyby to pokračovalo dál, tak už se platí i zálohy na hotely a jiné.

Pochopili všichni vaši partneři tu situaci? Protože bez partnerů se festival tohohle kalibru už dělat nedá. Čili byly tam nějaké výhrady „hele, mohli jsme to zkusit“ nebo „proč jste neudělali nějaký menší festiválek, když už jsme do toho investovali peníze“. Nebo všichni pochopili?

Ne, budiž ke cti a velký dík našim partnerům, že z 99,9 procenta všichni řekli: „Ano, jasně, jdeme s vámi do toho dál.“ Ale vznikla akce Tady Vary. Napadlo nás, že je poměrně velké penzum bijáků vybraných a byla by škoda, aby přišly vniveč. Tak Karel Och a jeho oddělení programů vybralo 16 filmů a my jsme vlastně tím Tady Vary stínujeme velký festival. To znamená, že ve Varech měl festival začínat 3. července a měl ve Varech 11. končit. A my 3. července začínáme po celé republice a 11. končíme. Řekli jsme si: Myšlenka je to skvělá, teď jenom záleží, jakou odvahu nebo jaké nadšení to vzbudí u kinařů. A říkali jsme si: Když jich bude 35, 40, dokonalé číslo a jdeme do toho. A přihlásilo se nám 96 kinařů.

Jiři Bartoška ve studiu Expres FM. (Video: Expres FM)

Tak to je krásné.

Takže když bys vzal tu mapu a dal tam to logo našeho festivalu a dal to do České republiky, tak je to osázené dokonale.

Čili berme to, že zájem byl jednoznačný.

Dokonce před 14 dny volali z Trenčína, jestli by se mohli přidat, což nás dojalo. A opět ta vlna federalizace zavála.

Vraťme se do Varů. Vzpomněl by sis za tu dobu, co Vary děláš a odkdy tam jezdíš, jestli byl nějaký ročník, který se vyloženě povedl, kdy to všechno klaplo, všechny hvězdy dorazily, výborně dopadly ceremoniály, bez chybičky. A pak jestli by sis vybavil rok, kde naopak to z nějakého důvodu drhlo a říkal jsi: Ať už je to za námi, prostě tady se nedaří vůbec nic?

To je jako s vojnou.

Vzpomínáš na ty dobré věci.

Přesně. Vyeliminuješ to a vzpomínáš na ty dobré věci. Je pravdou, že já jsem na festival začal jezdit jako student Janáčkovy akademie múzických umění, to znamená někdy začátkem 70. let. Je pravdou, že v roce 77 byl natočen film Franty Vláčila Stíny horkého léta. A s tím jsem tam už byl v delegaci s Jurajem Kukurou.

Delegát.

Bydlel jsem v hotel Thermal. A kdo v té době nebydlel v Thermalu, jako by byl mrtvý člověk. A my jsme začali dělat festival z prostého důvodu, že vláda nebo stát rozhodl, že festival není perspektivní a že by se měl zrušit. To bylo v roce 1993. A našla se skupina lidí, která nabyla dojmu, že je to druhý nejstarší festival na kontinentu. Že měl obrovské slavné období v 60. letech díky české filmové vlně.

Nazvěme to „doba, kdy se dařilo filmu“.

Kdy se dařilo, ano. A kdy se dařilo obecně v té době. Tak jsme založili nadaci a dokonce se nám podařilo domluvit se s Moskvou, že každý rok bude festival ve stejnou dobu v Moskvě i Varech, protože od roku 1959, kdy Moskva dostala stejný statut jako my, jsme se střídali ob rok.

Jednou vy, jednou Moskva.

Takže my bychom dneska měli být úplně u jiného čísla, než je 55 ročník. A ty začátky. Třeba výkonný ředitel Kryštof Mucha dělal festival 27 let s Evou Zaoralovou. V Mostě. A ten Kryštof je tam asi 25 let. On prošel všemi možnými profesemi a dneska je výkonný ředitel. Takže nepovedlo-li se něco ten rok, co se to nepovedlo, tak jsme se snažili to udělat i ten další rok. Byl, myslím, fatální problém, že vybouchly počítače. A fyzicky se musely vypisovat lístky. To jsme najali brigádníky. Děti, co tam přijely na festival, ty to vypisovaly, počítač druhý den nahodili a my jsme ta „děcka“, která nám pomohla, pozvali na tu velkou terasu do hotelu Thermal, kde jsme jim dali nějaký ty klobásy a nějaké drinky.

A tehdy byl na festivalu Jeffrey Wright, který hrál hlavní roli ve filmu Basquiat. A tak jsme mu napsali foneticky česky poděkování těm brigádníkům a on to přečetl. Ta terasa „vybouchla“ a ten Jeffrey Wright se rozbrečel.

Takže z problému, který mohl být víceméně fatální, se stalo něco, co se přetavilo v pozitivní záležitost.

Věřím tomu, že ti, co tam tehdy byli a vypisovali to, že na to s láskou vzpomínají, a věřím tomu, že Jeffrey Wright na to vzpomíná.

Bylo tam ještě něco, co tě třeba naštvalo čistě jako chlapa, že jsi říkal: Slíbil mi to nebo slíbili nám to, nedorazili. Bylo tam za tu historii něco, co si dobře pamatuješ, říkal jsi: Tohle už nechci opakovat?

My strašně neradi mluvíme o tom, kdo přijede. Vždycky: A kdo přijede letos? Já říkám vždycky: Klid jako, dočkáte se. Je to o tom, že dokud tu hvězdu nemáš na červeném koberci, tak ji nemáš, není. To stalo třeba Sue Ane Langdon, která řekla: Ano, strašně ráda přijedu. A měsíc předtím volala a říká: Já se šíleně omlouvám, ale mám možnost práce v Kanadě. Ale přijedu. A pak opravdu přijela. Tohleto se stane, protože to jsou jenom lidi. A další věc je, že my jim neplatíme žádné peníze, tak jim nemůžeš dát do smlouvy sankční bod.

Musíš prostě věřit.

Musíš věřit.

Po boji s nemocí hned zpátky do práce

K tvému hraní. Pro mě ses vrátil na filmová plátna s filmem Teorie tygra. Aspoň za mě to byl velký filmový návrat do takové té opravdu hlavní role, o které já jsem přesvědčený, že patřila za poslední dobu mezi vůbec ty nejlepší. Dostal jsi za poslední dobu podobnou nabídku, jako byla Teorie tygra?

Pro mě bylo důležité to, že mě v březnu skončily chemoterapie a ozařování a v červenci jsem začal točit Teorii tygra. Že jsem šel hned do práce.

Bál ses toho?

Ne. Byla nepříjemná jedna věc, že to bylo to léto, kdy byla ta 37stupňová vedra. A je to 12hodinová směna.

Ještě jsi tam jezdil na kole.

Jsi na plátně pořád. Budiž ke cti, že jsem aspoň poprvé zažil dojem, jak točí ti američtí kolegové.

Bavíme se o servisu a přípravě.

Přesně. To bylo dokonalé a hodně mi to zpohodlnělo tu práci. A ten biják je strašně příjemný v tom, že je uvěřitelný. Tenhle příběh se může stát v Chrudimi, v Ostravě, kdekoliv.

Nebo v Pardubicích.

Nebo v Pardubicích. A možná mám pocit, že i můj otec něco podobného prožíval.

Já myslím, že nejen chlapi ocenili tenhle příběh.

A je to instruktážní film, který by se měl promítat mladým mužům, já nevím, dva týdny před svatbou… Takový manuálek.

Prostě chlapci, podívejte se na to, ještě potom zvažte ty konsekvence.

Takže to byl dobrý biják. Ale teď jsem začal odmítat filmy, protože se píšou bijáky pro 30letý holky nebo 40leté kluky. Role pro mě jsou buď otec hlavní hrdinky, nebo dědeček.

Co by vzkázal Jiří Bartoška fanouškům festivalu? (Video: Expres FM)

Moudrý.

Moudrý dědeček. Jsou to obyčejně dva natáčecí dny. Obyčejně ti dědkové bývají ukecaní, takže je tam poměrně dost textu, který se musíš naučit. A hlavně jsou to indiferentní figury, které v tom příběhu nic neznamenají.

Žádná nabídka tě nezaujala?

Točil jsem ty mordparty jako je strážmistr Topinka. Točil jsem, ale ne film. No a teď jsem dostal nabídku, která by se měla začít realizovat v druhé půlce srpna. To začnu tedy za chvíli. A to je jak s tou hvězdou, dokud ji nemáš na koberci, tak o tom nemluv.

A na rovinu, když ta nabídka přijde a zvažuješ, jestli vzít nebo nevzít, je to i třeba o tom, že si říkáš: „Dobře, budou tam hrát kámoši, sice to bude náročné, ale uděláme si to hezké.“

Je to jako když chodíš do tanečních jako holka a vybíráš si ty kluky, co ti nešlapou po nohách. Takže asi takhle to je. Samozřejmě, že jestli je dneska problém českého filmu, tak je to problém scénářů. Takže spíš jdeš po tom týmu lidí, s kterými ti bude dobře a s kterými se pokusíte něco natočit.

Když jsi otevřel to téma, ty jsi v roce 1999 dostal Českého lva za vedlejší roli, zároveň v roce 2016 jsi dostal cenu za celoživotní přínos českému filmu. Jak ty vidíš vůbec ceny u nás?

Má to samozřejmě přínos pro člověka v tom, že tě ocení kolegové, že to není anketní soutěž, kde skutečně někdo, když má doma 26 mobilů, si tam nějaká čísla naklepe.

Dá se s tím čarovat.

Dá se s tím čarovat a není to nic vypovídajícího. Kdežto cena jako je Thálie, jako je Český lev, tak je to ohodnocení, že si tě kolegové váží.

Závěrem, ty býváš celý týden s karlovarským festivalem, co bys chtěl jako prezident, jako herec, jako člověk, který má rád film, popřát českému filmu?

Já bych nejdřív chtěl popřát a poděkovat našim divákům. Vlastně to motto Tady Vary je o tom, že letos naši věrní nemohli přijet za námi do Karlových Varů. A proto my jedeme za nimi do všech koutů České republiky. A zároveň je tím chci pozvat na příští 55. ročník.

A bude to velké.

Bude to velké. Od 2. července do 10. července. Takže děkujeme vám, že jste nás pochopili. A my uděláme všechno proto, aby ten návrat pro vás byl takový, na jaký jste zvyklí. To je jedna věc. Co vzkázat českým divákům? Choďte do kina. Protože není nic lepšího, nežli se bát a smát se ve společenství. Bát se doma u televize, to není ono. Ale bát se s lidmi, to je příjemné. Takže mějte se všichni hezky. Hezké léto, zdravé léto. No a příští rok v červenci na shledanou v Karlových Varech.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené