Hlavní obsah

Benešová znovu mluví o reformě justice, její součást před lety zastavila

Marie Benešová znovu mluví o reformě justice, její součást před lety zastavila. (Video: Šárka Kabátová, Seznam.cz)

2. 5. 18:47

Šlo by o revoluci v českém justičním systému, která však není nová – a většina diskuzí na toto téma zatím končila víceméně v kancelářích na Ministerstvu spravedlnosti.

Článek

Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová zvedla téma, které provází většinu ministrů spravedlnosti posledních let – rušení vrchních státních zastupitelství a s tím spojená reforma celé justice.

V rozhovoru pro Lidové noviny připustila, že téma diskutovala v právním prostředí. „Byla by to revoluční záležitost,” řekla, ale zároveň přiznala, že během jejího mandátu nebude tato změna dokončena. „Bylo by to ale pro mého nástupce, který to musí zvážit,” uvedla Marie Benešová.

Šlo by přitom o revoluci v českém justičním systému, která však není nová – a většina diskuzí na toto téma zatím končila víceméně v kancelářích na Ministerstvu spravedlnosti. Proti totiž stojí silné argumenty – časová náročnost a obtížnost provedení, kdy by se muselo například rozhodovat, kdo bude řešit kauzy, na kterých vrchní státní zastupitelství, potažmo vrchní soudy pracují.

Podle lidí z justice se o úpravě, která je v obecné rovině brána jako pozitivní, diskutuje již od vzniku České republiky. Nejdále se pak dostali někdejší ministři spravedlnosti v Nečasově vládě Jiří Pospíšil (dříve ODS, dnes TOP 09) a Pavel Blažek.

„Za dva roky se to nedá stihnout,” řekl Pospíšil Seznamu v narážce na fakt, že i kdyby Marie Benešová na ministerstvu vydržela až do voleb, má na změny omezený čas. Pospíšil také řekl, že na změně v jeho éře na ministerstvu pracovali, nicméně nakonec se z časových důvodů zaměřili na jiná témata.

Na konci Pospíšilova působení na ministerstvu se však hovořilo také o tom, že debaty o změnách ve státním zastupitelství byly jedním z důvodů, které ho stály místo ve vládě. Spekulovalo se, že úprava se nelíbila některým jeho kolegům z ODS, kteří nechtěli, aby se moc žalobců kulminovala do jednoho místa – tedy nejvyššímu žalobci a elitním specialistům.

Vše skončilo u věcného návrhu zákona, který projednal vládní protikorupční výbor.

Svou podobu zákona, který upravoval působnost vrchních státních zástupců, předkládal Sněmovně i Pospíšilův nástupce Pavel Blažek. Na znění spolupracovali i Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a nejvyšší žalobce Pavel Zeman. Blažek návrh dotlačil ke druhému čtení ve Sněmovně.

Stejně jako Pospíšil uvažoval o žalobcích specialistech a také jeho spolustraníci kritizovali. Cestu zákona ve Sněmovně však nakonec zablokovala Blažkova nástupkyně.

Jmenovala se Marie Benešová – tehdy byla ve svém prvním ministerském angažmá v Rusnokově vládě.

„Byl stažen Marií Benešovou,” připomněl nyní Blažek.

Marie Benešová během svého prvního působení na Ministerstvu spravedlnosti tvrdila, že zákon stáhla, protože neřešil například odchod žalobců do důchodu nebo že nezajišťoval státním zástupcům samostatný rozpočet, což mohlo podle Benešové podpořit jejich nezávislost.

K myšlence zrušení vrchních státních zastupitelství se ovšem hlásí i první ministryně za ANO Helena Válková, která působila na ministerstvu od ledna 2014 do března 2018.

Seznamu řekla, že šlo o jeden z jejích klíčových plánů pro reformu české justice. „Je to správná cesta. Ono se to bude muset někdy udělat, je to ale práce na celé volební období,” uvedla s tím, že podrobnější rozpracování tématu zastavil její odchod z ministerstva.

„Bylo to ve fázi odborné diskuze. Probírala jsem to například se soudci nejvyšších soudů Baxou a Šámalem a některými soudci z krajských a vrchních soudů. Nemedializovala jsem to, protože jsem chtěla nejprve mít koncepci,” líčila své kroky.

Už půl roku po odchodu Válkové její nástupce Robert Pelikán z ANO předstoupil před kamery a i on představoval svůj zákon o státních zástupcích bez vrchních žalobců a s protikorupčním specializačním útvarem.

Doporučené