Hlavní obsah

Berlusconi, Farage nebo syn známého novináře, který píše i v Česku. Evropa zvolila staré tváře i nové talenty

Foto: ČTK

Vybrali jsme deset europoslanců, které si voliči napříč Evropou zvolili za své zástupce.

Bývalý italský premiér, návrat tváře brexitové kampaně, soudce s extremistickými názory i syn známého slovenského novináře, který píše i pro Respekt. Podívejte se na deset tváří, které vnesou do Evropského parlamentu rozdílné styly politiky a budou se spolupodílet na tom, jak bude dalších pět let fungovat Evropská unie.

Článek

Nigel Farage (Brexit Party, zvolen za Velkou Británii)

Jedna z tváří referenda ve Velké Británii. Farage byl nově zvolen do Bruselu za svou novou stranu Brexit Party se ziskem 31,7 % hlasů.

Hrozí mu vyšetřování kvůli darům, které podle vznesených obvinění Farage neuvedl v prohlášení darů. Podle vyšetřování televize Channel 4 obdržela jedna z hlavních tváří kampaně Leave z britského referenda o setrvání v Evropské unii dar od pojišťovacího titána Arrona Bankse. Součástí darů bylo i poskytování bydlení v prestižní londýnské čtvrti či auto s řidičem.

Farage chce být součástí vyjednávacího týmu o brexitu. Stranu pro brexit založil před šesti týdny, kdy bylo jasné, že se Velká Británie zúčastní evropských voleb. Farage je přesvědčen, že pokud neopustí Spojené království EU, tak jeho strana vyhraje i parlamentní volby.

Před volbami jeho kandidatura vyvolala v rozdělené Británii poměrně velké emoce. Několikrát čelil protestu zastánců Británie v EU, kteří mu připomínají dezinformace před kampaní za odchod v roce 2016 i chaos, do kterého politiku na ostrovech referendum uvrhlo. Jeden z protestujících na něho v rámci kampaně hodil mléčný shake. Kritici po volbách upozorňují, že strany pro EU získaly v těchto volbách velmi dobré výsledky.

Silvio Berlusconi (Forza Italia!, zvolen za Itálii)

Forza Italia! Novým europoslancem se stal i bývalý italský premiér a muž, který hrál v evropské politice dlouhou dobu kličovou roli. 82 let starý Berlusconi byl třikrát zvolen italským premiérem a nyní se vrací do Bruselu. V roce 2011 odstoupil ze své funkce kvůli zapojení do bunga bunga sexuálních skandálů. V roce 2013 byl pak shledán vinným z daňových podvodů.

Jeho nové hnutí by chtělo více sjednocené Evropy s důrazem na zahraniční a obrannou politiku. Mluví o společné evropské armádě, která by měla ze starého kontinentu udělat vojenskou velmoc č. 1.

Michal Šimečka (Progresivné Slovensko – Spolu, zvolen za Slovensko)

Pochází z Bratislavy. Byl dlouhou dobu výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a působil jako poradce českého ministra zahraničních věcí. Absolvoval doktorské studium na University of Oxford. V Evropském parlamentu pracoval pro Libora Roučka.

Jeho otcem je známý novinář a spisovatel Martin Milan Šimečka, který v České republice publikuje své články v Respektu a na Slovensku píše texty pro Dennik N.

Spoluzakládal stranu Progresivné Slovensko, která byla stranou i nedávno zvolené slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. V rozhovorech tvrdí, že Slovákům záleží na budoucnosti Evropské unie a chtějí se na ní podílet. Voliči podle něj odmítli hru na strach, nenávist a destrukci. Občané jsou podle něj unavení z toho, že jejich politici využívali Brusel jako fackovacího panáka.

Foto: Progresivné Slovensko

Nový europoslanec Michal Šimečka byl zvolen za stranu, ze které vzešla i nová slovenská prezidenta Čaputová.

Miroslav Radačovský (LSNS, zvolen za Slovensko)

Bývalý soudce okresního soudu v Popradě. V roce 1999 při dopravní kontrole u něho našli více než 18 balíčků kokainu a nelegálně drženou zbraň. Soudce tvrdil, že věci nepatřily jemu, ale jeho synovi. Soud v Žilině ho zbavil všech obvinění. Radačovský byl do Evropského parlamentu zvolen za stranu Mariana Kotleby.

Radačovský rozhodoval v kauze slovenského prezidenta Kisky. Po jednom ze slyšení řekl, že by se měl Kiska vzdát funkce a odstěhovat se do USA či Izraele. NATO označuje za zločineckou organizaci a Slovensko by z ní podle něj mělo vystoupit. LGBT komunitu srovnává s handicapovanými lidmi. Kotlebova strana před volbami ve svých novinách používala řadu dezinformací o migraci, euru i menšinách.

Jordan Bardella (zvolen za Francii)

Bardella je třiadvacetiletý lídr vítězné kandidátky ultrapravicového Le Ressemblement national, kterou vede Marine Le Penová. Nedostudovaný geograf vstoupil do politiky už v šestnácti letech, kdy se přidal k mladé odnoži Le Penové Národní fronty. Jeho cílem v Evropském parlamentu je ochránit svou zemi před globalizací. „Vývoj jde dnes k lokalizaci, což znamená bránit hranice,” řekl před volbami agentuře AP.

Robert Biedroń (zvolen za Polsko)

Třiačtyřicetiletý bývalý starosta Słupsk na severu Polska se v konzervativní zemi otevřeně hlásí k homosexualitě, ateismu a levicové politice. S proevropskou stranou Wiosna (Jaro) šel do eurovoleb s tématy, jako jsou práva žen, zvýšení mzdy nebo problematika obnovitelných zdrojů. V Polsku se živě debatuje o jeho možné prezidentské kandidatuře v roce 2020.

Foto: ČTK

Polák Robert Biedroń má podle některých komentátorů šanci bojovat i o úřad polského prezidenta.

Peter Lundgren (zvolen za Švédsko)

Švédský nacionalista, lídr Švédských demokratů, byl v průběhu kampaně obviněn ze sexuálního obtěžování jedné z partajních kolegyní. Sám růst případů sexuálního zneužívání odůvodňuje imigrací. Bývalý řidič kamionu získal mandát v Evropském parlamentu již podruhé. V roce 2015 byl nominovaný na prestižní ocenění časopisem Parliament Magazine za jeho práci v dopravním sektoru.

Oriol Junqueras (zvolen za Španělsko)

Katalánský separatista by mohl být ve vězení za zpronevěru, výtržnictví, to mu ale nebránilo kandidovat do EP. Spolu s dalšími je obviněn Španělskem za přípravu nelegálního referenda o nezávislosti Katalánska a hrozí mu až 30 let za mřížemi. Jako lídr kandidátky European Free Alliance chce mít Evropu „všech”. Povoláním je Junqueras historik a publicista. Jedním z jeho zásadních bodů volebního programu je i jazyková diverzita. Nechce, aby na úkor oficiálních jazyků zanikaly ty minoritní.

Thierry Baudet (zvolen za Nizozemsko)

Nizozemský politik stojí v čele strany Fórum pro demokracii. Je pro vystoupení země z Evropské unie a prosazuje politiku „Nizozemsko na prvním místě”. Imigraci považuje za riziko tradičních hodnot. Stávajícího předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera přirovnal k Hitlerovi a Napoleonovi, vzhledem k jeho postojům k Rusku. Šestatřicetiletý politik a publicista sám sebe považuje za nejdůležitějšího současného holandského intelektuála.

Foto: ČTK

Nizozemský politik stojí v čele strany Fórum pro demokracii.

Jorge Buxadé (zvolen za Španělsko)

Nový španělský europoslanec je lídr ultrapravicové strany Vox, která se vymezuje vůči katalánské iniciativě. Strana kritizuje multikulturalismus, decentralizaci a potraty. V 90. letech kandidoval španělský právník za stranu Falanga. Stranu inspirovanou italským fašismem 30. let. Ve Španělsku Buxadého kritici přirovnávají k diktátoru Francovi.

Doporučujeme

Další zprávy