Hlavní obsah

Bez domova, ale nově i o hladu. Lidé na ulici přišli o žebrotu

Foto: Shutterstock.com

Koronavirus zatím lidi nevyhnal na ulici, ale způsobil existenční problémy těm, co už na ní byli. (Ilustrační snímek)

Reklama

5. 9. 2020 15:11

Počet lidí bez domova se během letošního roku podle terénních pracovníků kvůli pandemii zatím nezvýšil. Jejich situace se ale zhoršila. Přišli o příjmy z žebroty od turistů, ale i o zdroje jídla.

Článek

Během letošního roku zatím nedošlo kvůli pandemii a následující ekonomické krizi k razantnímu nárůstu lidí, kteří skončili na ulici. Vyplývá to jak z dotazování organizací, které se o lidi bez domova starají, tak z aktuálního průzkumu Prahy, jehož výsledek Seznam Zprávy získaly.

Podle oslovených sociálních pracovníků se však situace lidí bez střechy nad hlavou existenčně zhoršila. Přišli o řadu možností, jak si obstarat peníze i jídlo.

„Jak byla zavřená obchodní centra, restaurace nefungovaly a nebyli tady turisté, tak lidé na ulici přišli o neoficiální příjem z žebroty. A také se ukázalo, že mají větší hlad než normálně,“ popisuje Jan Desenský, ředitel Centra sociálních služeb Karla Larssona pod správou Armády spásy.

Podobně mluví i jeho kolegyně Lenka Sadilová, oblastní ředitelka Armády spásy pro Čechy.

„Do terénu musíme nosit více jídla,“ říká a popisuje, že se zároveň o lidi bez domova muselo začít starat více terénních pracovníků.

O stejném problému pak mluví i Hana Šimková z neziskové organizace Naděje, podle které lidé bez domova nacházeli i méně jídla v odpadkových koších, a častěji proto přicházeli s prosbou o potravinovou a materiální pomoc na sociální pracovníky.

Koronavirus lidi zatím na ulici nevyhnal

První konkrétní data o tom, kolik je letos lidí bez domova, má Praha. Centrum sociálních služeb hlavního města jich v srpnu registruje 3200. Od loňského dubna, kdy stejný údaj zjišťoval Výzkumný ústavu práce a sociálních věcí, tak jejich počet vzrostl o 144 osob.

Podle Martina Novotného, vedoucího a koordinátora noclehárny na lodi Hermes z Centra sociálních služeb, ale nejde o nárůst jako spíše změnu výpočtu.

„Definice bezdomovectví neexistuje. Je to o tom, jak se to rozhodnete sčítat,“ komentuje výsledek a dodává, že během pandemie nenarazil na člověka, který se ocitl na ulici, protože nemohl zaplatit nájem.

Stejně tak se podle Martina Novotného nemění ani struktura lidí bez domova. Zhruba desetina jsou mladí lidé zhruba do 25 let a další desetina lidé nad 60 let. Největší skupinu tedy tvoří bezdomovci mezi 25 a 60 lety.

Nezisková organizace Naděje, která se stará o lidi bez domova v několika centrech v republice, pak popisuje v českých městech tři scénáře. Prvním je Praha, kde se během pandemie i díky tomu, že magistrát zajistil větší ubytovací kapacity v hostelech, hotelech nebo kempech, počet lidí na ulici snížil. Aktuálně v srpnu ale začínají denní centra hlásit nárůst.

V Jablonci, Liberci a Mladé Boleslavi se naopak během jara objevili lidé bez domova, a to z řad zahraničních pracovníků. Ti se ale pravděpodobně vrátili zpět do vlasti, z ulic zmizeli. A například v Klášterci nad Ohří a Kadani - třetí scénář - se bezdomovecká komunita nijak zásadně nezměnila.

Podzim s otazníkem

Oslovení sociální pracovníci s obavami vyhlíží začátek podzimu, a to jak kvůli počasí, tak i nemocem a potenciálnímu růstu lidí bez domova.

Podle některých začne koronakrize vyhánět lidi na ulice až koncem roku, kdy může začít na lidi tvrdě dopadat zhoršující se ekonomická situace společně s plánovaným koncem vládní pomoci, jako je odklad splátek nebo podpora zaměstnanosti Antivirus.

„V srpnu se počíná zvyšovat návštěvnost našeho největšího denního centra o téměř 30 klientů v průměru denně. Je možné, že se jedná o nastupující trend zvyšování lidí bez domova,“ říká Hana Šimková, podle které je ale pro formulování trendu třeba delší sledování.

„Na ulici se v létě žije úplně jinak, než když přichází zimní období,“ upozorňuje Jan Desenský z Armády Spásy. Jeho kolegyně Jana Sadilová se obává toho, jak budou řešit respirační onemocnění u lidí bez domova v době strachu z koronaviru. „Je to náročnější než u normálních lidí,“ říká Sadilová.

Objevují se ale i názory, že může dojít naopak ke zlepšení situace lidí bez domova. „Paradoxně si říkám, že se teď bude sociálním problémům věnovat více pozornosti. Vnímám to velmi silně,“ míní Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetworku. Ta věří v to, že pandemie způsobila, že se města začala starat o sociálně slabé lidi, a to i z toho důvodu, že se bojí, že by se mohli stát kvůli ztíženým hygienickým podmínkám zdrojem nákazy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované