Hlavní obsah

Bezdomovci musejí ve Švédsku platit za to, že můžou žebrat

Člověk žebrající v ulicích švédského města Uppsala.

6. 8. 14:45

Švédské město Eskilstuna jako první v zemi zavedlo placenou licenci pro lidi žebrající v jeho ulicích. Jde o čtvrtletní permanentku a vychází šestnáctinásobně levněji, než kdyby měli platit pokutu.

Článek

Lze si ji koupit online vyplněním patřičného formuláře nebo osobně na policejní stanici. Tak či onak musí mít dotyčný platný občanský průkaz, aby si za 250 švédských, v přepočtu 600 českých korun mohl povolenku k žebrání na tři měsíce pořídit.

Vedení města chce lidem žebrání ztížit

Poplatek za vybírání peněz od místních, ale i turistů ve svých ulicích poprvé v zemi zavedlo Eskilstuna, město západně od Stockholmu. Pokud v něm městští strážníci narazí na žebráka nebo žebračku, kteří by licenci neměli, mohou je pokutovat až do výše 4000 švédských, tedy 9600 českých korun.

Podle radního Jimmyho Janssona vedení města „zbyrokratizovalo” žebrání proto, aby lidem vybírání peněz tímto způsobem ve svých ulicích „ztížilo”, píše televizní stanice Euronews.

„Uvidíme, kam se s tím dostaneme. Doufám, že policie bude důsledná, aby nová permanentka byla potřeba každý den,” dodal Jansson.

Bezdomovci povolenku obešli

Tamní deník Eskilstuna-Kuriren ale píše, že žebrající zatím akorát tak přišli na způsob, jak licenci obejít. Teď při poptávání peněz po kolemjdoucích alespoň prodávají bobule.

„Není to nic nečekaného. Předpokládali jsme, že k tomu dojde,” ohradil se Jansson v rozhovoru pro list, „očividně je to opodstatněná reakce na změnu okolností. Jakmile ale sedíte a prodáváte třeba před obchodem, jeho majitel se vám do toho brzy vloží.”

Podle britského deníku Guardian se plány na žebráckou povolenku ve švédském městě Eskilstuna začaly rýsovat už vloni, nápad ale zprvu zamítla správní rada kraje. Její rozhodnutí ale zvrátil obecný správní soud, na který se obecní rada obrátila.

Humanitární organizace jsou proti

Nejvyšší správní soud ve Švédsku zakázal od prosince minulého roku žebrání ve městě Vellinge, které se nachází v nejjižnějším kraji země. Několik dalších měst tento příklad následovalo, píše švédský server Local.

Lidskoprávní organizace, jako Amnesty International, nadace Crossroads nebo různé charity ve Švédsku, zákony proti žebrání kritizují. Argumentují tím, že vystavují lidi, kteří už žijí v chudobě, riziku dalšího vyloučení ze společnosti a pokutování.

Doporučené