Hlavní obsah

Bilance v půli lockdownu. Návrat k normálu je v nedohlednu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Tvrdá opatření se nejspíš začínají projevovat, epidemie zpomaluje. Cesta k volnějšímu životu ale potrvá dlouhé týdny.

Článek

Česko má za sebou více než polovinu z třítýdenního lockdownu. Zřejmě už také překonalo vůbec nejhorší dny epidemie koronaviru.

Situace se ale mění k lepšímu jen velmi pomalu, a v horizontu nejbližších týdnů se lidé proto dočkají jen mírných úlev. Návrat k výrazně volnějšímu režimu je zatím v nedohlednu.

„Zdá se, že opatření, tak jak jsou nastavena, začínají velmi pozvolna fungovat, ale v žádném případě nelze nyní polevit,“ řekl v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Během příštího týdne se chce Blatný poradit s různými odborníky. Sám by ale od 21. března, dokdy zatím platí tvrdá omezení pohybu, polevil v jediné věci – lidé by mohli chodit i za hranice katastru obce. „Já sám si nyní nic dalšího neumím představit,“ zdůraznil ministr. Zatím nechce ustoupit ani v nošení roušek na ulici.

Zdrženlivost je na místě. Blatný stejně jako další členové vlády a odborníci už vícekrát během posledního roku mluvili o „bodu zlomu“. Pak se ale situace znovu zhoršila.

Na druhou stranu se zatím nenaplňují černé scénáře některých odborníků včetně ekonomů, že bez uzavření průmyslových závodů se šíření epidemie v dohledné době nedá zabrzdit.

Nynější mírný optimismus vyplývá hlavně z pozvolného poklesu nově nakažených. Denní počty pozitivních nálezů byly v uplynulých dnech nižší než v předešlém týdnu.

O zpomalování v šíření nákazy může svědčit i reprodukční číslo R, které vyjadřuje rychlost šíření infekce od jednoho nakaženého. V tomto týdnu R podle některých propočtů kleslo pod hodnotu 1, což by znamenalo ústup epidemie.

Z mobilních dat, která zveřejňují společnosti Google nebo Apple, vyplývá, že se vládní omezení projevila na omezeném pohybu. Poklesy aktivity jsou patrné ze všech sledovaných parametrů. Podle některých expertů jsou ale stále mezery například při využívání práce z domova, které se některé firmy brání.

Shoda panuje v tom, že skutečný zlom může nastat až poté, co opadne nápor lidí s covidem na nemocnice. Zatím je patrné jen mírné zlepšení.

V první polovině tohoto týdne se sice celkový počet hospitalizovaných postupně snižoval, ve čtvrtek se po třech dnech vrátil zpátky pod úroveň 9000 pacientů. O něco hůře se vyvíjel počet lidí v těžkém stavu, od úterý se jejich počet držel nad hranicí 1900 osob. Na lůžkách s intenzivní péčí jsou častěji než dříve lidé ve středním věku.

Čekání na 3000 hospitalizovaných

Blatný už dříve prohlásil, že k většímu rozvolnění by mohlo dojít až poté, co počet všech hospitalizovaných s covidem klesne na 3000 lidí. Podobně se tento týden vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Dokud se nedostaneme na polovičku obsazených kapacit nemocnic, o žádném rozvolňování se nemůžeme bavit, bohužel ani o školách,“ řekl Hamáček pro Seznam Zprávy.

Je třeba vzít v potaz, že hospitalizace mají časový „dojezd“ za momentem nákazy, zpravidla se udávají jeden až dva týdny.

Pozitivní zprávou je, že vyšší obrátky nabírá očkování. Ve středu a ve čtvrtek dostalo vakcínu přes 40 000 lidí, což byl zatím nejvyšší počet od prosincového začátku vakcinace. Do pátečního odpoledne se podle Blatného v Česku naočkoval už milion dávek, obě dávky dostalo skoro 300 tisíc lidí.

Další zrychlení se očekává s přísunem většího množství dávek. Během března to podle ministra bude přes milion dávek, následující měsíc pak více než dva miliony dalších. Měly by dorazit i první várky nově chválené vakcíny od firmy Johnson & Johnson, u níž stačí jedna dávka.

Stále je ale také mnoho důvodů k opatrnosti. Například při závěrech z výsledků testování. Po náběhu povinného testování ve firmách se sice zvýšil počet denních testů nad 100 tisíc, čím dál více ale převažuje antigenní metoda, která je méně spolehlivá než původně dominantní metoda PCR. Podle některých studií nemusí odhalit až desítky procent lidí s virem.

Poměr pozitivních nálezů se zatím snížil u preventivních testů, což jsou převážně antigenní. U testů, které byly nařízeny kvůli příznakům nebo rizikovým kontaktům, však podíl pozitivních vzorků zatím jednoznačně neklesá.

Vláda včetně Blatného sice jednoznačně stojí za antigenními testy, sám ministr ale připouští, že se na ně nedá zcela spoléhat. „Ve chvíli, kdy jste třeba byl otestován jako negativní v úterý a ve středu ráno vám není dobře, tak to neznamená, že nemůžete mít covid,“ uvedl Blatný.

Důležité bude také sledovat regionální „pohyb“ epidemie. Zatímco v donedávna nejpostiženějším Karlovarském a Královéhradeckém kraji se situace v nemocnicích zlepšuje, moravské regiony prodělávají nárůst pacientů.

Reklama

Doporučované