Hlavní obsah

BIS mi nesmí nic tajit, ani ruské špióny, napsal prezident poslancům

Foto: hrad.cz

Dejte mi informace o ruských agentech a zneužití neřešte, vzkázal Hrad poslancům i BIS.

Reklama

Prezident chce znát supertajné informace o akcích Bezpečnostní informační služby. Po čtvrtečním jednání poslanců je pravděpodobné, že je nedostane.

Článek

Prezident Miloš Zeman se na poslední chvíli snažil přesvědčit poslance, že má právo znát i ty nejcitlivější informace z operací tajné služby proti ruským agentům.

Poslanci z komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) se ve čtvrtek zabývali úkolem, který dal prezident řediteli kontrarozvědky Michalu Koudelkovi: prezident chce znát jména ruských špionů a znát detaily akcí, které proti nim BIS vede.

Hradní kancelář poslala den před tímto jednáním členům poslanecké komise dopis, v němž zdůvodňuje, proč je prezidentův požadavek oprávněný – jakkoli podle expertů na zpravodajské služby se jedná o naprosto nevídaný a vysoce rizikový úkol.

„Vztahy mezi prezidentem, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně a platí, že zpravodajské služby svým zákonným adresátům informace dokládají. Pokud by tak nečinily, vymkly by se kontrole a svému poslání,“ stojí ve stanovisku hradní kanceláře, z nějž jako první citoval Deník N a Seznam Zprávy ho také získaly k prostudování.

Hrad se v dopise odkazuje na zákon o zpravodajských službách, který jasně říká, že prezident a vláda dostávají od BIS informace. A zároveň že prezident a kabinet smějí BIS úkolovat.

„V demokratické zemi není možné, aby zpravodajská služba svévolně zatajovala informace před ústavními institucemi, které podle zákona mají na tyto informace nárok,“ vypichuje dokument.

A co Nejedlý?

Prezidentská kancelář také píše, že BIS může citlivé informace – jako právě ty požadované o ruských špiónech – podávat ústně. Nebo při písemné formě předání použít vysoký stupeň utajení. Z dopisu není jasné, jak tím chce kancelář rozptýlit obavu, že i od prezidenta nebo jeho spolupracovníků by mohly tajné informace uniknout.

Právě to je podle expertů i části poslanců hlavní problém prezidentova úkolu. Informace kontrarozvědky by mohly doputovat například k hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi, který na základě informací od BIS nedostal bezpečnostní prověrku.

Nebo k Martinu Nejedlému, prezidentovu poradci s nejasnými úkoly i minulostí, napojenému na Rusko.

Seznam Zprávy už v pondělí napsaly, že BIS nejspíš odmítne splnit prezidentův úkol s odkazem na tu část zákona, která umožňuje kontrarozvědce informace zatajit, pokud by hrozilo vyzrazení nebo zneužití. Což by mohl být případ Hradu.

Ostatně poslanci sněmovní komise pro kontrolu BIS čtvrteční ranní jednání uzavřeli s tím, že BIS má při vyřízení prezidentova úkolu postupovat podle zákona. Podrobnosti nezveřejnili, z celkového vyznění však bylo jasné, že podle jejich názoru nemá prezident na informace nárok.

Úniky neřešte

Dopis z prezidentské kanceláře obsahuje i pasáž, která se možnému zneužití věnuje. Podle Hradu samotné předání informací, i když vysoce tajných, ještě nic nebezpečného neznamená.

„Takový zásah by představovala pouze aktivní činnost znemožňující nebo ztěžující zpravodajské službě dosažení výsledku při plnění požadovaného úkolu nebo priority zpravodajské činnosti,“ vysvětluje Hrad.

Jinými slovy: podle prezidenta není neobvyklá věc načerpat informace z živých kauz, problém by to byl až v situaci, kdy tuhle informaci někdo zneužil – například vyzradil Rusům, po kom BIS jde a co tajná služba chystá.

A z dopisu je také znát, že Hradu se nelíbí, že se prezidentovým úkolem vůbec poslanci zabývali. Přesněji že se dozvěděli, co konkrétně po BIS Zeman chce vědět. „Ředitel BIS není oprávněn seznamovat kontrolní orgán s tím, jaké zprávy o kontrolní činnosti BIS si v rámci svých kontrolních pravomocí vyžádali vláda nebo prezident republiky,“ konstatuje se v dokumentu.

Zeman proti šéfovi BIS Koudelkovi otevřeně bojuje už dva roky – od chvíle, kdy kontrarozvědka prezidenta usvědčila, že šíří nepravdivé informace o tom, že se v Česku vyráběl a skladoval jed novičok, jímž byl v Británii otráven agent Sergej Skripal.

Verzi, že tuhle látku mělo ve svém arsenálu víc zemí, začalo v té době šířit také Rusko – poté, co se ukázalo, že na Skripala zaútočili ruští zpravodajští důstojníci.

Zeman nedávno také řekl, že nechce, aby vláda Koudelkovi příští rok prodloužila funkční období v čele BIS.

Reklama

Doporučované