Hlavní obsah

Zeman informace o špionech nedostane, narazí na důležitý paragraf

Foto: Dalibor Glück / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Proč chce Miloš Zeman informace o ruských agentech a operacích BIS proti nim? Poslanci se obávají, že by mohly uniknout například k prezidentovu poradci Martinu Nejedlému.

Reklama

30. 11. 2020 16:10

Žádný ředitel tajné služby na světě by takové informace nedal z ruky, říká člen poslanecké komise pro kontrolu BIS Marek Benda.

Článek

Miloš Zeman už předloni prohlásil, že Bezpečnostní informační služba (BIS) jen „plácá“ o nebezpečí ruských a čínských špionů. A že pravidelnými varováními před vlivem nepřátelských států jen tajná služba zakrývá svou neschopnost.

Teď chce prezident podle zjištění Radiožurnálu po řediteli BIS Michalu Koudelkovi jména ruských zpravodajců a detaily o konkrétních operacích, na nichž se tihle lidé podíleli.

Dopadne to ale nejspíš tak, že Miloš Zeman se svým požadavkem tvrdě narazí. A to už v poslanecké komisi pro kontrolu BIS, na kterou se s žádostí o stanovisko obrátil ředitel kontrarozvědky Koudelka. Ještě se totiž nikdy nestalo, aby prezident nebo jiný vrcholný politik přímo požadoval po tajné službě takhle konkrétní informace.

Navíc informace, které – pokud by z Hradu unikly – by mohly rozbít zpravodajskou síť BIS pro sledování ruského vlivu v Česku.

„Jestli jsou informace Radiožurnálu správné, tak si neumím představit žádného ředitele tajné služby na světě, který by takové informace dal z ruky,“ prohlásil poslanec Marek Benda (ODS), člen komise pro kontrolu BIS.

Poslanecká komise má posoudit, jestli vůbec prezident má na tak vysoce citlivé informace nárok. Poslanci se nad tím sejdou ve čtvrtek, nedá se ale čekat, že by rovnou rozhodli. Určitě ale vyslechnou, co si o Zemanově požadavku myslí ředitel BIS Koudelka.

„A také si možná zadáme vypracování právních analýz, protože taková situace tady ještě nikdy nenastala,“ řekl další člen komise Ondřej Polanský za Piráty.

Horká linka na Nejedlého?

Podle informací Seznam Zpráv se někteří poslanci staví už rovnou na stranu BIS. A to mimo jiné i kvůli paragrafu 16 zákona o kontrarozvědce, jenž říká, že informace o lidech nebo firmách (to znamená také o špionech) musí BIS zabezpečit proti zneužití a vyzrazení.

„Ale to není jen věc paragrafů. Prostě platí, že prezident má z práce tajné služby znát výstupy – a ne postupy,“ řekl Benda.

Někteří poslanci mimo záznam tvrdí, že nechat doplout informace o ruských aktivitách až na Hrad by se bylo obrovské riziko – vzhledem k tomu, že kancléř Vratislav Mynář nedostal bezpečnostní prověrku a že prezidentův poradce Martin Nejedlý dříve dělal obchody s Ruskem. A právě se vrátil z Moskvy, kdy byl za prezidentskou kancelář na značně záhadné diplomatické cestě. Kritici ji vztahují ke strategickému tendru na stavbu jaderného bloku v Dukovanech.

Ostatně tohle vše by mohl podle ústavního právníka Jana Kysely použít při oficiálním odmítnutí prezidentova úkolu i šéf BIS. „A sice že prezidentovo okolí není věrohodné,“ řekl Kysela.

František Bublan, bývalý senátor za ČSSD a ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (tedy civilní rozvědky), vůbec nechápe, proč vlastně prezident údaje o špionech potřebuje. „Co by s nimi dělal? Asi by to těžko vyšetřoval sám. Pro něho ta informace nemá žádný význam, je to nesmysl, je z toho vidět účelovost,“ uvedl Bublan.

„Představte si, že by BIS zjistila, že některý z těch ruských špionů má úzkou vazbu na některého ze zaměstnanců Pražského hradu. Pak by zpravodajská služba tuto skutečnost sdělila prezidentovi, aby věc vyřešil. Předpokládám, že o tom bychom se ale ani nedozvěděli,“ dodal Bublan.

Past na Koudelku

Jedno vysvětlení je, že Zeman nachystal na nenáviděného šéfa BIS celkem jednoduchou past.

Prezident ví, že tajná služba nemůže o svých operacích online zpravovat nikoho – ani politiky. Takže když mu Koudelka informace o špionech a akcích nepředá, bude moci prezident ještě hlasitěji kritizovat, že BIS varuje před prezidentovým oblíbeným Ruskem, a přitom žádná konkrétní data nepřináší.

A když mu je BIS odmítne dát, bude moci prohlašovat, že kontrarozvědka tím porušuje zákon.

Všechno tohle může pak Zeman použít při tlaku na premiéra Andreje Babiše (ANO), který bude mít příští rok rozhodující slovo při prodlužování Koudelkova funkčního období.

Už v tomhle je Česko jedinečné: v evropských zemích je nemyslitelné, aby prezident otevřeně mluvil o řediteli tajné služby jako o „čučkaři“ a dával při každé příležitosti najevo, že kontrarozvědce nevěří. „Mě mrzí, kam až jsme se tím relativizováním práce tajné služby dostali,“ řekl poslanec Polanský, člen komise pro kontrolu BIS.

Poslanecká komise pro kontrolu BIS smí k prezidentově požadavku vydat jen stanovisko, nemůže řediteli Koudelkovi nařídit, jak se má ve sporu s prezidentem zachovat.

Pokud se ale poslanci postaví na Koudelkovu stranu, bude mít BIS silný argument, proč Zemanův požadavek odmítnout.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené