Hlavní obsah

Blíží se absurdní konec největší ekologické zakázky. Páchnoucí laguny míří do Čáslavi

22. 11. 2018

Kam s páchnoucími olejovými lagunami? Třeba do Čáslavi. (Video: Aleš Černý, Seznam.cz)

Největší ekologická zakázka v zemi, likvidace stoletých olejových lagun po chemičce Ostramo v Ostravě, se mění v absurdní divadlo. Reálně hrozí, že po 15 letech práce na sanaci gigantické skládky v centru Ostravy se odtud dehtové kaly budou stěhovat do Čáslavi. Stát přitom za likvidaci páchnoucího dědictví po Ostramu zaplatil už zhruba tři miliardy korun.

Článek

Původně měly být kalové laguny Ostrama zlikvidovány do roku 2010. Na místě bývalé chemičky měla už tři roky růst zeleň. Obří projekt se ale stále nedaří dokončit.

Firma AVE CZ, kterou stát na dočištění lokality v roce 2015 najal, má podle smlouvy ostranit kaly z areálu Ostrama do 22. prosince letošního roku. Nemá šanci termín stihnout, a tak zvažuje převoz materiálu nákladními auty na svou vlastní skládku nebezpečných odpadů v Čáslavi.

Tady má 70 tisíc tun toxického materiálu čekat na definitivní likvidaci. Postupně by se odtud odvážel další dva roky. To je doba, do níž musí AVE podle smlouvy se státem zajistit definitivní zničení ostravských kalů.

Kaly se ničí spalováním v elektrárně Vřesová na Sokolovsku. Jde to ale pomaleji, než AVE původně předpokládalo, protože odpad se do elektrárenských pecí smí přidávat v mnohem menším množství, než jak zněly původní plány.

V Čáslavi už se kvůli hrozbě, že se tu ostravský odpad dočasně uskladní, zvedla vlna odporu. „Je absurdní, aby se kaly stěhovaly k nám. Pokud se budou v Ostravě nakládat, vozit po silnicích 300 kilometrů, v Čáslavi skládat a pak znovu nakládat na odvoz k definitivnímu spálení, znamená to pro životní prostředí zbytečnou zátěž navíc,“ zlobí se čáslavský starosta Vlastislav Málek.

Materiál je sice zneutralizovaný vápnem tak, aby při manipulaci nezapáchal, jenomže práší. Což by pocítili lidé jak v Ostravě při nakládce, tak v Čáslavi při skládkování a pozdější přepravě do Vřesové.

V Čáslavi vyvolalo odpor už to, že AVE na místní skládku naváželo z Ostrama takzvané hlinky – odpad po filtraci kalů. Hlinky obsahují ropné zbytky a jde o toxický materiál spadající do kategorie nebezpečného odpadu.

Představa, že se teď budou do středních Čech vozit navíc i samotné odpady, už je pro místní zcela nepřijatelná. „Je nesmysl čistit Ostramo tak, že se ty jedy převezou k nám,“ zlobí se aktivistika Lenka Bochníčková z nedaleké obce Vrdy. Protestuje i čáslavská radnice.

Není to poprvé, co se kvůli kalům z Ostrama zvedá občanský odpor.

V samoté Ostravě se za jejich likvidaci demonstrovalo už koncem 80. let minulého století. Odpadní laguny po zrušené chemičce Ostramo leží prakticky v centru města a léta obtěžují zápachem i prachem blízká sídliště. Navíc hrozí průsaky do spodních vod.

Kvůli kalům z Ostrama se před časem konaly protestní demonstrace i v severočeském Litvínově, kam se odpad z Ostrama k dočasnému uskladnění vozil před několika lety. Tehdy se ale spaloval nedaleko dočasné litvínovské deponie – v cementárně v Čížkovicích. Nyní by kaly z Čáslavi putovaly ke konečné likvidaci do Vřesové opět přes celou republiku.

Řešení se nelíbí ani firmě AVE, ani státnímu podniku Diamo, který je garantem zakázky. Dodavateli ale hrozí při nesplnění smlouvy – tedy ponechání kalů v Ostravě i po letošním vánočním termínu – tvrdé sankce. Proto AVE spolu s Diamem usilují na poslední chvíli o změnu kontraktu.

„Navrhujeme, aby úřady povolily dočasné skladování odpadů z Ostrama přímo v areálu bývalé chemičky ještě dva roky,“ říká ředitel Diama Tomáš Rychtařík.

Rozhodnutí mají v rukou především ministerstva financí a průmyslu, která návrh zvažují. „stále jsme ve fázi čekání na vyjádření dotčených orgánů státní správy,“ dodává mluvčí AVE CZ Pavla Ivácková.

Představa, že kaly zůstanou v Ostravě o dva roky déle, je ale pro město těžko přijatelná. „Dali jsme k tomu zamítavé stanovisko,“ říká ostravský primátor Tomáš Macura.

Magistrát na vyčištění areálu Ostrama marně tlačí už 30 let. Pověstné laguny tu jsou 30 let citlivým politickým tématem. Další odklad sanace se bude místním lidem těžko vysvětlovat.

A to i přesto, že kaly jsou zneutralizované, takže by neměly páchnout jako dřív. „Natěšili jsme veřejnost, že do konce roku odpad z Ostrama zmizí. Všichni tu na to čekají,“ říká Macura. Ostravě dochází trpělivost: „Když se do starých lagun začalo v posledních letech vrtat, začaly páchnout ještě víc, než si tu vůbec kdo dokázal předtím představit,“ líčí primátor.

AVE CZ z impéria miliardáře Daniela Křetínského je už druhou firmou, která si na úkolu vyčistit Ostramo vylámala zuby. Prvním dodavatelem prací se v roce 2004 stalo sdružení Čistá Ostrava, vedené firmou GEOSAN.

Čistá Ostrava za sanaci inkasovala za deset let téměř 2,5 miliardy korun. Termín dokončení několikrát posouvala.

Nakonec zakázku dokončila, v Ostramu ale nechala ležet celou třetinu původního odpadu: jeho množství totiž odborníci najatí Diamem předem chybně odhadli. Stát uzavřel s Čistou Ostravou smlouvu jen na 200 tisíc tun odpadu, přestože ho v lagunách Ostrama bylo kolem 300 tisíc tun.

Čistá Ostrava navíc část odpadu přeprodávala dalším firmám, tisíce tun ropných kalů tak skončily na černých skládkách v Polsku a ve Vratimově na Frýdecko-Místecku. Mezinárodní skandál se řešil až v Bruselu a za likvidaci vratimovského odpadu musel stát opakoveně zaplatit.

V roce 2015 uzavřelo Diamo smlouvu s dalším dodavatelem – AVE CZ. Ukázalo se ale, že čížkovická cementárna, která likvidovala odpad pro Čistou Ostravu, v tom už nebude pokračovat: Na Mostecku se z kalů stala politická rozbuška, lidé proti jejich dovážení do regionu protestovali a úřady tam nakonec odmítly další skládkování i spalování znovu povolit. Stejnou stopku proslulý odpad z Ostrama dostával i jinde.

„Jediné zařízení, kde se dnes tyto kaly dají spalovat, je elektrárna Vřesová. Množství je ale omezené, proto to jde pomalu,“ vysvětluje ředitel Rychtařík.

Přesto je podle něj reálné, aby ve Vřesové proletěly komínem poslední zbytky stoletých ostravských odpadů do konce roku 2020. Jde jen o to, vyřešit dočasné uložení.

„Nejvhodnější by bylo nechat je ještě ty dva roky v Ostramu,“ říká Rychtařík. Nejméně by to podle něj zatížilo životní prostředí. S materiálem by se hýbalo jen jeden až dva dny v týdnu při nakládání na železniční vagony, jež kaly vozí z Ostravy rovnou do Vřesové. Při dočasném uskladnění v Čáslavi budou kaly prášit častěji a víc. Ředitel Rychtařík stále doufá, že dojde k dohodě na „ostravské“ variantě. Otázka ovšem je, zda to přijme ostravská veřejnost.

„Konečné vyřešení problému máme po letech reálně na dosah. Pomalu bychom mohli začít slavit, místo toho se hádáme,“ posteskl si šéf Ostrama.

Řešení musí padnout během několika dní, jinak začne AVE pod diktátem smluvních termínů se stěhováním kalů do Čáslavi.

167x
Michael Rada
23. 11. 2018
107x
Michael Rada
23. 11. 2018

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama