Hlavní obsah

Boris Johnson po návratu z nemocnice prozřel. On i Británie musí zhubnout

Foto: Profimedia.cz

Boris Johnson během cateringové akce v prosinci 2019.

Reklama

15. 5. 2020 12:35

O jeho zdraví se strachovala většina Britů. Boris Johnson se ale z nejhoršího dostal a vrátil se s novým posláním – zamést s obezitou. Věří totiž, že k cestě do nemocnice mu napomohla jeho láska k nočnímu pojídání choriza a sýrů.

Článek

Britský premiér Boris Johnson se po vlastních nepříjemných zkušenostech s pobytem v nemocnici kvůli koronavirové nákaze rozhodl udělat přítrž nezdravému životnímu stylu sobě i všem Britům. Jako jeden z důvodů náhlého zhoršení svého stavu totiž označil svůj problém s nadváhou. Ministrům tak oznámil „změnu plánu“ a začal připravovat novou strategii. Aby se Britové vyhýbali onemocněním, musí být víc fit.

Výzkumy mluví jasně – obezita při nemoci covid-19 zdvojnásobuje riziko nevyhnutelné nemocniční léčby. Index tělesné hmotnosti (BMI) jednoho ze tří dospělých Britů nad 30 let se pohybuje za nezdravou hranicí obezity, což je jeden z nejhorších výsledků v západních zemích. A i sám premiér si sáhl do svědomí a uznal, že 111 kilo čisté váhy není při výšce 175 centimetrů zrovna v pořádku. Jeho BMI ukazuje hodnotu 36, tedy obezitu 2. stupně.

Obezita je rizikovým faktorem i při dalších onemocněních, jako je cukrovka nebo srdeční choroby, které jsou samy rizikovými faktory i při průběhu nemoci covid-19. Cukrovkou trpěla čtvrtina pacientů, kteří na tuto nemoc v anglických nemocnicích zemřeli. Z 22 332 pacientů, kteří zemřeli od 31. března, trpělo 26 procent z nich diabetem prvního nebo druhého typu a 18 procent demencí. Asi 15 procent mělo chronická plicní onemocnění a 1 549 astma.

Johnson tak v pandemii podle The Times vidí i příležitost zdůraznit důležitost zdravého životního stylu. Jeho novou „posedlostí“ je nyní povzbuzování lidí k jízdě na kole a snaha dostat k cyklistice co nejvíce Britů.

V britské vládě se tak otevřela i diskuse okolo cukrové daně, která vešla v platnost v dubnu 2018. Výrobci nealkoholických nápojů od té doby musí odvádět daň podle obsahu cukru v nápojích. U nápojů s obsahem cukru nad 8 gramů na 100 mililitrů platí daň 24 pencí (6,97 koruny) za litr. U nápojů s obsahem 5 až 8 gramů na 100 ml zaplatí 18 pencí (5,22 koruny) za litr. To se pak odráží na ceně nápoje. Někteří výrobci, jako třeba Fanta, se toto rozhodli řešit snížením obsahu sladké složky.

Johnson se během své kampaně zavázal, že se na tuto „daň z hříchu“ podívá a pokusí se ji změnit, čímž ale odporuje názoru současného představitele zdravotnictví Matta Hancocka. Podle něj bylo zavedení této daně přímo „triumfem“.

Premiér své přání zaměřit se na „ozdravnou agendu“ už svým vládním poradcům oznámil. Nezapomněl připomenout ani vlastní slib postavit 40 dalších nemocnic a vytvořit dalších 20 000 pracovních míst pro policisty. „Je optimistický a myslí na budoucnost, chce dbát na zvyšování úrovně života,“ řekl zdroj The Times o návratu Johnsona do práce. Během své první konference s Davidem Cameronem vyjádřil Johnson podporu i matkám, které před školními vraty protestovaly za zdravější stravování s koláči v rukou.

Začátkem tohoto týdne Boris Johnson médiím předal i zkušenou radu, jak se vyhnout koronaviru, která zní: „Stačí nebýt v padesáti tlustý.“ Johnsonovi poradci se shodují, že právě jeho osobní dlouhodobý boj s narůstající velikostí kalhot mu dává právo takto k voličům promlouvat.

Dle svých slov Johnson nejvíce přibral mezi lety 2016 a 2018, kdy na zahraničních cestách hodně a rád jedl. A premiér, zdá se, jen nekáže vodu. Od svého pobytu v nemocnici prý zhubl šest kilo. Uznal ale, že pokud se bude snažit jít s váhou dolů i nadále, nejspíš bude muset omezit i své oblíbené „noční nájezdy na chorizo a sýry“.

Vláda nyní analyzuje, jaké faktory, včetně obezity, původu a pohlaví, mohou zmírnit, či naopak zhoršit dopad koronaviru na zdraví lidí. Řešení obezity vidí jako důležitý krok už jen proto, že se předpokládá, že virus do vyvinutí vakcíny nezmizí.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované