Hlavní obsah

Británie prodlužuje délku karantény. A s covid-19 chce bojovat i na kole

Foto: Profimedia.cz

Sportem ku zdraví, začal hlásat britský premiér Boris Johnson. A sám sebe označil za příliš tlustého, což mu v jeho jarním boji s covidem-19 nepomohlo.

Reklama

30. 7. 2020 19:16

V Česku se diskutuje o tom, že se zkrátí doba karantény. Británie řeší opak – ti, kteří budou vykazovat příznaky covidu-19, stráví v izolaci delší dobu, než tomu bylo doposud.

Článek

V karanténě teď musí pozitivně testovaní lidé nebo ti, u kterých se projevily příznaky koronavirového onemocnění, strávit deset dní. Dosud se museli izolovat jen týden, teď ale začala britská vláda následovat doporučení Světové zdravotnické organizace.

Zpřísněná opatření přicházejí v reakci na „druhou vlnu koronavirové nákazy, která se valí Evropou“. Upozornil na ni podle britského listu The Times britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Právě prodloužená doba strávená v karanténě je podle Britů jednou z cest, jak šíření infekce zastavit – obávají se totiž, že se nacházejí jen pár týdnů od momentu, kdy počet pozitivních případů opět skokově naroste. Naznačují to už lokální propuknutí nákazy napříč Spojeným královstvím. Třeba v Oldhamu, Wrexhamu nebo Staffordshire.

V posledních dnech narůstaly případy nového koronaviru v Británii zhruba o necelou tisícovku denně. A počet koronavirových úmrtí se ustálil v průměru na několika desítkách za den. Televize ITV přišla ve čtvrtek s tím, že za období od ledna do června evidovala Británie oproti 27 zemím Evropské unie mnohem více úmrtí oproti svému průměru ve stejném období z minulých let.

V jiných evropských státech je běžná délka karantény zhruba 14 dní

Po koronavirovém klopýtání na jaře se zdá, že Británie začala brát pandemii vážně. A zatímco jiné evropské země v opatřeních už stihly polevit, Britové jako by se do boje s covid-19 sveřepě pustili až nedávno.

I přes prodloužení karantény se nicméně i nadále pohybují spíše na spodní hranici její průměrné evropské délky. Ve většině evropských zemí je totiž základní délka nařízené karantény dva týdny. Její konkrétní podoba i přesné podmínky ukončení se ale liší stát od státu.

Příklady evropských karantén

Německo: Při vážném průběhu nemoci se izolace může opustit až po minimálně deseti dnech, člověk musí být 48 hodin bez příznaků a zároveň mít negativní PCR test. Pro lidi s lehčím průběhem platí stejné podmínky, nemusí se ale prokazovat negativním testem. Individuální rozhodnutí je vždy na lékaři. Asymptomatičtí nakažení mohou izolaci opustit nejdříve po deseti dnech.

Nizozemsko: O délce izolace nemocného rozhoduje místní hygiena. Členové domácnosti nakaženého jsou v karanténě na 14 dní a měli by podstoupit testy. Ostatní lidé, kteří přišli s nakaženým v kontaktu, stráví stejnou dobu v méně přísné verzi karantény. Ta je „důrazně doporučena“ i po návratu z rizikových zemí.

Itálie: Nemocní jsou v izolaci, dokud nejsou zcela bez příznaků a neprokážou se dvěma negativními testy po sobě. Jejich kontakty zůstanou v karanténě po dobu 14 dnů. Příjezdy z rizikových zemí mohou být i zcela zamítnuty.

Polsko: Lidé, kteří přišli do kontaktu s nakaženými nebo se vrátili z rizikových zemí, jsou v karanténě do té doby, než se prokážou negativním testem, maximálně ale 14 dní.

Norsko: Lidé s potvrzenou nákazou jsou propuštěni 3 dny po vyléčení, v izolaci ale musí strávit minimálně 8 dní. „Blízké kontakty“ se dělí do dvou kategorií. Členové domácnosti nebo kontakty na stejné úrovni mají nařízenou 10denní karanténu. Ostatní blízké kontakty podstoupí dva testy a po dobu 10 dní dodržují méně přísná opatření. 10 dnů karantény je nutných i po příjezdu ze zemí, které jsou za hranicemi Schengenu nebo označeny jako rizikové.

Například v Rakousku mohou nakažení opustit izolaci po dvou týdnech, pokud jsou 48 hodin bez příznaků. Lidé, co s nimi byli v kontaktu, musí doma zůstat také čtrnáct dní. A cestovatelé z rizikových oblastí se musí prokázat negativním testem, nebo být deset dní v karanténě.

Itálie a Slovensko jsou s propouštěním pozitivně testovaných opatrnější. Po čtrnácti dnech izolace se totiž musí prokázat i dvěma po sobě negativními testy. Slovensko je dokonce vyžaduje i od rodinných příslušníků, kteří s nemocným sdíleli domácnost.

A například Norsko rozlišuje dvě kategorie blízkého kontaktu s nakaženými. Členové stejné domácnosti nebo blízcí kolegové na pracovišti mají nařízenou přísnou karanténu na 10 dní. Ostatní kontakty, u kterých je riziko přenosu nižší, dodržují lehčí omezení po dobu 10 dní. A musí podstoupit dva testy.

Foto: Profimedia.cz

Cestující z Málagy i zbytku Španělska do Británie čeká nově čtrnáctidenní karanténa.

Standardizovaná délka karantény pro všechny

Britský profesor Peter Openshaw, který je členem poradního orgánu britského kabinetu ohledně respiračních virů, podle BBC uvedl, že k většině přenosů dochází v prvních dnech nákazy.

Prodloužit britskou karanténu z týdne na deset dní je podle něj ale bezpečnější, protože v některých ojedinělých případech mohou lidé vir roznášet klidně devět dní. „Nejsme si jistí, zda se v těch posledních dnech (karantény) virus nějak přenáší, ale s ohledem na to, jak velká je snaha vyvinout vůči viru tlak, naprosto chápu, proč by vláda mohla chtít udělat takové změny,“ okomentoval ve vysílání BBC vládní kroky Openshaw.

Změna by měla nastat i pro ty, kteří se do Spojeného království vrací z některých zemí zpět. V tuto chvíli se po navrátivších chce, aby zůstali doma čtrnáct dní, což naposledy vláda před pár dny uvalila na cestující ze Španělska. A vysloužila si za to hlasitou kritiku. Kabinet nyní plánuje zavést standardizovanou karanténu pro všechny v délce deseti dnů.

Jízdou na kole proti covid-19

Prodloužení karantény nicméně není jediná novinka, s níž Britové v posledních dnech přišli. Britský premiér Boris Johnson představil plán „cyklistické a pěší revoluce“, tedy vládní kroky, kterými chce povzbudit obyvatelstvo k tomu, aby se více hýbalo.

V úterý Johnson o ježdění na kole a pěší chůzi řekl, že „hrají velkou roli v boji proti některým z největších zdravotních i environmentálních problémů, kterým čelíme“. A na takovou revoluci vláda vyčlenila celé dvě miliardy liber, v přepočtu více než 58 miliard korun.

Projekt počítá mimo jiné i s lékaři, kteří budou lidem předepisovat jako léčebnou metodu jízdu na kole. To by si pacienti půjčili podle americké televize CNBC v půjčovně. Součástí plánu jsou i dobrovolné lekce cyklistiky pro děti a dospělé a rozšíření cyklostezek. Británie také spustila program s 50 tisíci vouchery v hodnotě padesáti liber (zhruba 1450 korun), které jsou určené k opravě rozbitých kol. Webová stránka, na níž se žadatelé o voucher měli zaregistrovat, ale hned po svém spuštění v úterý před půlnocí spadla. A technické problémy měla podle britského deníku Mirror dalších osm hodin.

Revoluční schéma představila britská vláda chvíli poté, co přišla s novou strategií boje proti obezitě. Ten zahrnuje zákaz televizních reklam inzerujících „nezdravé“ jídlo před devátou večerní i výhodných nákupů typu „kup jeden produkt, dostaneš další zdarma“, pokud se vztahují na tučná jídla. Nebo ta s vysokým obsahem cukru.

Článek vznikl s přispěním Anežky Hlinovské.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované