Hlavní obsah

Budoucnost komunální politiky má v rukou Ústavní soud. Politici čekají s majetkovým striptýzem na jeho verdikt

Ústavní soud by mohl rozhodnout na podzim o zákonu o střetu zájmů, který majetkově „svléká“ starosty. (Video: Lukáš Marek, Seznam.cz)

 

Reklama

5. 8. 2019 20:00

Téměř čtyři tisíce komunálních politiků nepodalo včas majetkové přiznání a porušilo tak zákon. Pokud jim nepomůže Ústavní soud, skončí stovky z nich.

Článek

Loni přes sedm tisíc a letos téměř čtyři tisíce, tolik lidí zastávajících veřejné funkce nepodalo včas majetkové přiznání, drtivou většinu z nich tvoří komunální politici. Ti porušení nového zákona o střetu zájmů zdůvodňují tím, že je v jejich případě šikanózní. Vadí jim, že informace z přiznání jsou na internetu dostupné pro všechny a k nahlédnutí není třeba žádná formální žádost. Hovoří proto o „majetkovém striptýzu” před sousedy, který zejména v malých obcích, kde si politici ve funkci vydělají i jen tisíce ročně, jen škodí a navíc se a dotýká i rodin politiků.

Na počet nepodaných majetkových přiznání upozornil server idnes.cz.

Momentálně starosty, místostarosty a radní, kteří přiznání nepodali, může před následky porušení zákona zachránit Ústavní soud. Ten už přes rok a půl prověřuje stížnosti komunálních politiků, kteří argumentují například tím, že jim zákon o střetu zájmů upírá právo na soukromí stanovené Listinou základních práv a svobod.

Sdružení místních samospráv také žádalo Ministerstvo spravedlnosti o přerušení přestupkových řízení, aby se pokuty mohly rozdávat jen v případě, že Ústavní soud rozhodne v neprospěch politiků. Ministerstvo ale žádost odmítlo s tím, že to nelze udělat v mezích zákona. „Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra jsme znovu prověřili možnost, zda je možné přestupkové řízení přerušit, nebo je možné vydat doporučení a nezahájit ho, aniž by byla porušena platná právní úprava. Takovou možnost ale současná zákonná úprava neumožňuje. Znovu tedy musím odkázat na naši dřívější odpověď, že s dalším postupem je nutné počkat na rozhodnutí Ústavního soudu,” řekl Seznamu mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Na rozhodnutí Ústavního soudu tak čekají obě strany. Nikdo ale neví, kdy rozhodne. „Mohu pouze obecně uvést, že Ústavní soud není vázán žádnými lhůtami – záleží na soudci zpravodaji každé věci, kdy předloží plénu zpravodajskou zprávu,” napsala ještě před skončením lhůty na podání majetkových přiznání koncem června mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Hrozí masové rezignace

Komunálním politikům, kteří přiznání nepodali, tak aktuálně hrozí pokuty až 50 000 korun, v praxi se však pohybují ve výši do pěti tisíc korun. Kromě toho jim ale také podle předsedy Sdružení místních samospráv dochází trpělivost.

„Pokud ta řízení budou zahájena, tak si myslím, že je to poslední rok, kdy to starostové ponesou takzvaně na svých bedrech, to znamená, dostanou ten pomyslný flastr nebo napomenutí a budou to ještě ochotni akceptovat, protože čekají na rozhodnutí Ústavního soudu. A pokud Ústavní soud rozhodne a to rozhodnutí bude negativní, tak si myslím, že už to asi nikdo chtít snášet nebude,” řekl Stanislav Polčák.

Stovky komunálních politiků kvůli novému zákonu podle Polčáka ale už skončily. „Teď přicházíme o desítky lidí ročně, při nabytí účinnosti zákona to bylo určitě několik set lidí, kteří prostě odešli,” řekl Polčák a zdůraznil, že by problém mohl vyeskalovat velmi zásadně a skutečně by mohla nastat vlna masových rezignací v komunální politice.

Změnu zákona si přejí i senátoři

Že ústavní stížnosti na příslušnou pasáž zákona o střetu zájmů Ústavní soud vyhoví, věří místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal. „Na tom, že je nadbytečné zatěžovat komunální politiky některými detaily, které jsou v majetkovém přiznání uváděny, se shodla i část senátorů,” řekl Drahovzal Seznamu a dodal, že zákon může v řadě případů ohrozit i příbuzné komunálních politiků.

Novela zákona o střetu zájmů nabyla účinnosti v roce 2017. Cílem novely zákona o střetu zájmů původně bylo, aby se lépe zmapovaly majetkové poměry lidí, kteří do politiky vstupují nově, ale také vazby funkcionářů na soukromý sektor. Speciálně kvůli tomu vznikl Centrální registr oznámení.

Podle senátorů část zákona o střetu zájmů narušuje právo na soukromí komunálních politiků a odrazuje lidi od kandidatury do obecních zastupitelstev. Senát proto loni navrhl, aby lidé neměli k majetkovým přiznáním komunálních politiků přístup anonymně, ale jen na základě individuálních žádostí. Podle návrhu se komunální politici měli dozvědět, kdo informace o nich hledá. Sněmovna ale návrh na konci loňského května zamítla.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené