Hlavní obsah

Čajový byznys málem zabily čajovny, zachránila ho obchodní centra

Petr Zelík, majitel firmy Oxalis, hovoří o začátcích a projektu čajového domu. (Video: Petra Krmelová, Seznam.cz)

1. 12. 2019 6:59

Ještě před založením firmy si Petr Zelík vysnil otevření stylové čajovny ve Zlíně. Podařilo se mu najít zanedbaný domek uprostřed nevelké zahrady v Sadové ulici v samotném centru města. Oslovil majitelku a za pár měsíců začal s rekonstrukcí. V přízemí byly žlaby z bývalé konírny, v prvním patře našli dokonce válečný padák. Na více než sto metrech čtverečních nakonec vznikl na tehdejší dobu velkolepý, nevídaný projekt: Čajový dům.

Článek

Záhy se ale ukázalo, že Petr Zelík v mnohém skutečně předběhl svou dobu. Lidé sypaný čaj skoro neznali, na chuť toho zeleného si teprve zvykali. Polovina 90. let byla pro firmu, která dnes sídlí v nedalekých Slušovicích, téměř likvidační.

„Přijde vám student, dá si jeden čaj, něco si tam čte a zůstane dvě hodiny – to vám jaksi ekonomicky nevychází. Po třech letech podnikání jsem si musel přiznat, že mi to vůbec nejde. Pět milionů korun našetřených z předchozího podnikání se rozplynulo a Oxalis byl v roce 1996 těsně před krachem,“ vzpomíná na těžké časy majitel firmy a dodává: „Nikdy jsem ale nepřestal věřit. Nakonec mi ten vesmír přál, firma přežila a dnes se jí daří.“

Oxalis

1993: vznik společnosti

1996: firma před krachem, pak vstupuje do obchodních center

1999: přidání komoditní kávy

2008: začátek franšízové spolupráce

2011: vlastní pražírna kávy

Dnes je firma jednička na trhu sypaných čajů v ČR, dováží suroviny ze tří desítek zemí.

Největší vývozní trh: Polsko

Obrat: 270 milionů korun

65 prodejen, z toho 35 vlastních

Čajový dům byl každý měsíc desítky tisíc v minusu. Nakonec ho po letech zavřeli se ztrátou kolem sta tisíc korun. „Čajovny dnes v České republice fungují, ale zdaleka ne v takovém množství, jako v 90. letech. Často jde o prostory, které nejsou v nájmu, pak ta ekonomika může fungovat,“ vysvětluje Zelík.

Zarytí čajomilové nechápali

V polovině 90. let přišel majitel společnosti, jejíž jméno znamená v latině čtyřlístek, s revolučním nápadem skleněných dóz. Tedy: vidíš, co kupuješ a voníš k tomu, co ochutnáš. Podařilo se mu díky tomu zapůsobit na všechny smysly zákazníka.

Druhou, neméně podstatnou změnou, byl přesun do obchodních center. „Mnozí nás za to kritizují. Říkají, že do takzvaných nákupáků takové prodejny nepatří. Nás to ale zachránilo,“ vysvětluje zásadní krok Petr Zelík. Myslí si, že právě spěchající lidé, kteří dělají velký nákup v nějakém řetězci pro rodinu, si spíš vzpomenou, že potřebují domů ještě sypaný čaj. Časem navíc začali kromě čaje prodávat i výběrovou kávu.

„Zaplatí nákup, za kasou rovnou vidí naši prodejnu. Někde za rohem, ve stylovém obchůdku, už by ji třeba nehledali. Nemají na to čas,“ předkládá majitel Oxalis svou teorii. A potvrzují mu ji čísla. Největší objemy prodejů vykáže OC Anděl na pražském Smíchově. Druhou příčku drží pražské OC Černý Most.

Maloobchodní síť Oxalisu dnes tvoří 65 prodejen – 35 vlastních, 30 ve franšízové spolupráci. A firma pomýšlí na expanzi do USA, kde by podle majitele mohli růst skokově. Podobně jako třeba v Indii, kam vyvážejí aromatizovaný čaj.

Oklikou se ale vrací i k myšlence čajového domu. Jenže ji chtějí chytit za jiný konec: čajovna jako zážitkové místo.

„Chceme vytvořit další čajový dům ve Vodičkově ulici v Praze. V tuto chvíli tam provozujeme prodejnu, kde bychom rádi navázali čajo-kávovým barem a čajovou akademií. Organizovat workshopy a zážitková odpoledne,“ prozradil Seznamu podnikatel ze slušovické firmy své plány do budoucna.

Ročně společnost prodá na 400 tun čaje a 130 tun výběrové kávy.

Reklama

Doporučené